7. 6. 2011
ID: 74486upozornění pro uživatele

Rozhovor s děkany: Právnická fakulta Masarykovy Univerzity

Brněnská právnická fakulta byla jednou ze čtyř zakládajících fakult Masarykovy univerzity. Výuka byla zahájena v akademickém roce 1919/1920 a k profesorskému sboru patřila jména jako Bohumil Baxa, Jaroslav Kallab, Karel Engliš (první rektor univerzity) nebo František Weyr, který se stal prvním děkanem Právnické fakulty. Prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc. fakultu vede od roku 2007. V rozhovoru mimo jiné popisuje propojení studia a praxe a říká, jaké má na fakultě vize.

 
Paní děkanko, má fakulta své motto? Či nějaké hlavní zásady?
„ Marně pátrám v paměti a žádné se mi nepřipomíná. Možná bychom mohli vypsat studentskou soutěž na toto téma. Ale vážně. Kdybychom nějaké měli, určitě by to nebylo nic blýskavého, sofistikovaného. Prostě by odpovídalo dnešní rychlé a pomíjivé době. Pokud trváte na definování zásad, asi by byly velmi prosté: poctivá práce a slušnost.“

Jak hodnotíte postavení brněnských práv mezi ostatními právnickými fakultami, v čem je jiná, případně lepší?
„ Mně se hodnotí fakulta špatně – znám její nedostatky a řadu věcí vidím právě pod prizmatem těchto nedostatků. Ale jednou věcí je hodnocení, jinou je postavení mezi fakultami v česko – slovenském prostoru. Byť mi můžete namítnout, že mezi slepými jednooký králem, myslím, že v tomto srovnání si fakulta nestojí špatně. A tak je i z jiných stran hodnocena. Pokud jde o to, v čem je jiná či lepší? Jiná je v řadě ohledů. Nesporně jsme dynamičtí a snažíme se přinášet nové nápady a nové podněty. Jak do výuky, tak i do výzkumné činnosti či dalších činností, které k vysoké škole náležejí.  A myslím, že se naše stopa v tomto prostoru určitě projevila a určitě nejsme přehlédnutelní.“ 

A jak vidíte postavení fakulty v rámci Evropy?
„ To si neodvážím hodnotit. Na západ či na východ (případně na jiné světové strany) existují stovky právnických fakult. S horšími či naopak lepšími podmínkami. Nelze se srovnávat s proslulými fakultami, kde je počet studentů na učitele maximálně deset, patnáct. U nás panuje taková situace, kdy abychom vůbec přežili, tak se pohybujeme u čísel, které jsou násobky. A časové podmínky učitelů k vědecké práci jsou také zcela jiné. Nemyslím dnes zdrojové, ty jsou u nás stejné. Ale finanční. Na druhé straně vše chce svůj čas. A nemyslím, že by potenciál fakulty do budoucna byl špatný.“ 

Kauza plzeňských práv zahýbala akademickým světem. Projevila se i v Brně? Například zpřísněním opatření…
„ Je otázkou, co míníte kauzou plzeňských práv. Zda prorůstání soukromého školství s veřejným skrze přijímání bakalářů programu Právní specializace do programu Právní věda – tak to se v Brně opravdu nedělo a ani dít nemohlo. Jestli tím myslíte onen zřejmý nepořádek ve studijní evidenci, tak to v Brně opravdu nebylo a prakticky ani být vzhledem k systému kontrol být nemohlo. V tomto ohledu proto nebylo na co reagovat. No a rozhádaní také zatím nejsme. Věci, které se týkaly Brna, byly jiného rázu. Byly to otázky týkající se plagiování. Opatření, která byla přijata, samozřejmě tento jev neodstraní. Ale nesporně působí jak preventivně, tak i sankčně. Na druhé straně si uvědomte, že jsme jedinou právnickou fakultou, která po řadu let uveřejňuje všechny kvalifikační práce. A bylo jen otázkou, kdy se začnou tyto věci veřejně diskutovat.“  

Jaký je trend v zájmu uchazečů o brněnská práva? Klesá či stoupá?
„ Právnická fakulta ve všech oborech studia, které otevírá, zaznamenává setrvalý zájem. Pokud jde o počet zapsaných studentů, v oboru Právo spíše stoupá.“

Jsou v Brně tzv. formální studenti? A jak se k nim stavíte?
„ Termínu formální student nerozumím. Na brněnské fakultě k postupu do dalšího semestru potřebujete nejméně 15 kreditů s tím, že uznané kredity se do tohoto počtu nezapočítávají. Současně opakovaný zápis předmětu je možné realizovat jen jednou. A k tomu všemu je třeba dodat, že právnická fakulta vykazuje ze všech fakult univerzity nejnižší počet tzv. dalších semestrů (situace, kdy student studuje déle, než je standardní doba studia). Takže z tohoto pohledu, pokud formálním studentem rozumíte toho, který nezískává předepsaná ukončení předmětu, tak takové zde nemáme. Respektive, vydrží jen do konce semestru, kdy je realizována vždy kontrola studia a splnění podmínek pro postup do dalšího semestru.“

Za formální studenty lze označit ty, kteří se ve škole příliš neukazují. Zjednodušeně řečeno dochází pouze na zkoušky.
„ Na Právnické fakultě v Brně je povinná seminární výuka. Současně přecházíme k nové koncepci povinně volitelných předmětů, které musí mít část seminární. Samozřejmě, existují studenti s individuálním studijním plánem, v rámci kterého nemusí navštěvovat semináře. Ale musí zpracovávat různé úkoly v rámci e-learningu. Dle mého názoru, neexistují studenti, kteří by jen a pouze
přicházeli na zkoušky.“

Jak to v současné době vypadá na fakultě z hlediska propojení studia a praxe. A jak s praktiky mezi pedagogy. Je někdo, koho byste na fakultě ráda měla?
„ V oboru Právo, který je realizován jen v prezenční formě, musí studenti získat v průběhu studia nejméně 4 kredity za praxi (jeden předmět – 1 kredit). Fakulta se dlouhodobě věnuje této otázce a nesporně se snaha úročí i v tom, že již v průběhu studia má řada studentů jasno o své budoucí kariéře či o svém budoucím zaměstnavateli. Spolupracujeme advokátními kancelářemi, občanskými sdruženími či některými úřady aj. na realizaci prakticky zaměřených povinně volitelných předmětů. Zřídili jsme samostatné oddělení, které má za cíl tuto spolupráci dále prohlubovat.  Pokud jde o praktiky mezi pedagogy, je to různé. Tady asi nelze příliš zobecňovat. Koho bych měla na fakultě ráda? To neprozradím, protože by se mohli jiní kolegové urazit.“

Dokázala byste zhodnotit úroveň absolventů?
„ To bych lhala. Nevím. Navíc fakulta není jediným činitelem ovlivňujícím úspěch absolventa na pracovním trhu.“

Jak to je tedy právě s jejich uplatněním na pracovním trhu?
„ Nemám signály o problémech s uplatněním. Samozřejmě roste konkurence a mizí tradiční pozice. Ale objevují se jiné.“

Jaké vize byste na fakultě ráda zrealizovala, něco aktuálního?
„ No, těžko říci. Vizí je moderní fakulta, kde akademik ví, proč působí na fakultě univerzitního typu. A tomu přizpůsobuje své preference a svůj profesní růst. To by mi stačilo. Potom už jako děkan pouze a jenom vyřídíte nutné administrativní věci a nemusíte přemýšlet o těch, které sám považujete v oblasti pedagogické, vědecké či jinak akademické za samozřejmé, a kterým se někteří kolegové diví. Pokud jde o něco více konkrétního, tak nyní se připravujeme na realizaci evropského projektu na vybudování administrativní základy pro oblast vědy a výzkumu a pro rozvoj zahraničních styků fakulty. A zde vidím pro řadu mladých nadějných akademiků velké šance pro jejich profesní růst.“ 

Jak se fakulta obecně staví ke změnám? Je těžké je prosadit?
„ Ne, nápadů je spousta. Pouze ne každý je přijímá. Někdy je za prohlašováním se za ctitele konzervativních hodnot skryta obyčejná lidská lenost a nechuť se něčemu novému učit. Na druhé straně nikoliv každá změna je nutně dobrá. Ale myslím, že pokud jde o zásadní věci, tak jsme způsobilí je vnímat, přijímat a realizovat.“

A na závěr, jaký je Váš názor na soukromé právnické vysoké školy?
„ Česko-slovenské prostředí nutně potřebujete i kvalitní soukromé vysoké školy. Velmi bych vítala takovou, která sama bude rozvíjet svůj vědecký a pedagogický potenciál.  Soukromé školy, které pouze parazitují na veřejných vysokých školách a nerealizují vědeckou činnost, možná napomáhají učitelům veřejných vysokých škol ke zlepšení jejich životní úrovně, ale jejich působení je mnohdy tristní. Jinak je to spíše otázka pro akreditační komisi.“

Oficiální stránky fakulty naleznete >>> zde


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz