Sázka a hra podle občanského zákoníku

Problematiku sázky a hry upravuje občanský zákoník v §§ 845 a 846. Jde o úpravu práv na výhry ze sázky, které se nevztahuje na výherní podnik, který provozuje stát nebo který byl úředně povolen. V občanském zákoníku není pojem hry ani sázky definován. Hlavní znakem sázky je příslib určitého plnění druhé straně, pokud se následně ukáže, že tvrzení strany první je, oproti protichůdnému tvrzení strany druhé, nepravdivým. Podle toho, kolik stran se účastní na sázce je možno diferenciovat sázku jednostrannou, kdy příslib plnění činí pouze jedna strana a sázku dvoustrannou, kdy příslib plnění je učiněn vzájemně oběma stranami. Podstatou sázky je tedy existence dvou protichůdných názorů na určitou věc. Pokud tento znak chybí nemůže jít o sázku. Důležitý význam pro sázku má i nevědomost stran o předmětu sporu. Případná vědomost strany o tom, které z tvrzení stran je pravdivé, proto způsobuje, že opět nejde o sázku.

Hra se od sázky odlišuje jednak tím, že předpokládá určitou aktivitu stran, lhostejno zda jde o činnost fyzickou či duševní. Dalším důležitým znakem hry je, že se hraje podle určitých pravidel, která musí být v průběhu hry zachovávána a pro všechny stejná. Také při hře dochází k příslibu plnění, které je odvislé od výsledků, jichž strany při hře dosáhne. Stejně jako u sázky můžeme rozlišovat hru jednostrannou, kdy příslib činí pouze jedna strana a hru dvoustrannou, kdy se hry účastní více jedinců, kteří vzájemně činí příslib plnění. Z vymezení hry vyplývá jeden z jejích základních atributů a to ovlivnitelnost výsledku hry, která se může výrazně lišit např. míra ovlivnitelnosti je nesrovnatelná u hry spočívající ve sportovním výkonu a hazardní karetní hry
Občanský zákoník prohlašuje výhry ze sázek a her za naturální obligace, což znamená, že takové výhry nelze vymáhat ani platně zajistit. Vymáhat a zajistit nelze také pohledávky z půjček do sázky nebo hry vědomě poskytnutých. Pokud však dojde k dobrovolnému plnění pohledávky ze sázky nebo hry nejde o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 občanského zákoníku. Podle judikatury však nelze za naturální obligaci považovat výhru ze hry jen proto, že hrací přístroj, jehož provoz byl úředně povolen, neobsluhuje přímo provozovatel, nýbrž osoba, v jejíž provozovně je přístroj umístěn. Výhru je však nutno za naturální obligaci považovat v případě, že byla dosažena na hracím přístroji, jehož provoz nebyl úředně povolen.
Podle občanského zákoníku se jako sázka nebo hra posuzuje i los, jehož princip je založen na slibu výhry v případě, že bude taženo číslo či jiné náhodně uspořádané znaky, kterými je los označen.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz