Schwarzenberg se žalob nebojí

 

PRAHA -
"Že by se tímto souhlasem otevíraly otázky daleké minulosti, tak tyto obavy já nesdílím," řekl ministr včera Právu. Připustil ale, že se tyto věci čas od času určitě budou v Evropském parlamentu ozývat i nadále.
Připomněl, že již loni vystoupili s otázkou majetkových nároků občanů odsunutých po druhé světové válce maďarští poslanci a připojili se k nim i zástupci Rakouska. "Nemyslím si ale, že by přijetí smlouvy nějak v tomto směru ublížilo," dodal ministr.

Leinen riziko popírá

"Minulost je minulost a nemá smyslu, abychom sami pořád na tento problém upozorňovali. Jsem toho názoru, že to máme nechat v klidu. Německo prozatím drží všechny dohody, a proto nepovažuji za smysluplné, abychom to pořád otevírali my," hájil postup českých diplomatů Schwarzenberg. Jako neopodstatněný označil včera názor, že nová reformní smlouva EU by mohla umožnit revizi tzv. Benešových dekretů, jeden ze členů Evropského parlamentu Jo Leinen. "Je to naprostý nesmysl," řekl pro ČTK.
Železný podle něj stejně jako on ví, že se charta vztahuje pouze na unijní legislativu převedenou do národního práva a nebude se uplatňovat u čistě národních legislativních aktů.
O dekretech se hojně diskutovalo ještě před rozšířením EU v roce 2004, kdy k Unii přistoupila i ČR. Podle Leinena se už tehdy ukázalo, že v případě dekretů šlo o čistě národní normy, které neměly co do činění s přistoupením ani s unijní legislativou. "Je to teoretická spekulace, že v momentě, kdy máte nějakou ochranu majetkových nebo jiných práv, tak někdo může - ale čistě teoreticky - tato ustanovení využít k tomu, aby se pokusil prokázat, že je třeba na základě nějaké národnostní příslušnosti v něčem diskriminován," řekl europoslanec Jan Zahradil (ODS).
"Musím přiznat, že já to neberu na lehkou váhu, protože samozřejmě to, jaký bude dopad interpretace charty do národního práva, v tuto chvíli nedokáže odhadnout nikdo," řekl.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.