epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 4. 2021
    ID: 112828upozornění pro uživatele

    Sdělování autorských děl veřejnosti na internetu prostřednictvím techniky framingu a inline frame

    Ve svém nedávném rozsudku ze dne 09.03.2021 se Soudní dvůr Evropské unie vyjádřil k předběžné otázce německého Spolkového soudního dvora ve věci C-392/19 - VG Bild-Kunst v. Stiftung Preußischer Kulturbesitz, týkající se sdělování díla veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES. Konkrétně se pak SDEU zabýval otázkou, zda v případě, kdy nositel práv přijal nebo požadoval opatření proti tzv. framingu, představuje vložení autorského díla touto technikou na internetové stránky třetí osoby zpřístupnění tohoto díla nové veřejnosti.

    Zpřístupňování autorských děl na veřejně přístupných internetových stránkách je obzvláště v současné digitální době bezpochyby tématem stále aktuálním. Lze přitom předpokládat, že pokud nositel autorských práv zpřístupní svoje dílo na veřejně přístupných internetových stránkách, získá k tomuto dílu přístup neomezené množství osob - internetových uživatelů, a toto dílo tak může být dále šířeno (oprávněně či neoprávněně) různými technickými způsoby či postupy.

    Jedním z těchto technických postupů je i technika označovaná jako framing, který spočívá ve vykreslení více HTML dokumentů na jedné internetové stránce současně. Použitím této techniky tak v obecné rovině dochází k rozdělení obrazovky uživatele do několika částí, z nichž každá může zobrazovat odlišný internetový zdroj nebo internetovou stránku, které se načítají prostřednictvím automatického hypertextového odkazu. Na části obrazovky tak může být zobrazena domovská internetová stránka a na druhé zdroj, nebo stránka, které pocházejí z jiných internetových stránek. Běžný internetový uživatel tak může velmi lehce nabýt dojem, že si ve svém internetovém prohlížeči prohlíží pouze jednu internetovou stránku, i když ve skutečnosti se mu zobrazují dvě nebo i více internetových stránek najednou, resp. že si prohlíží zdroj (autorské dílo) pocházející z jiné než prohlížené internetové stránky.[1]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V důsledku uvedeného pak vyvstává otázka, zda případné zobrazení původních internetových stránek, nebo jejich částí (souborů) za použití techniky framingu na internetových stránkách třetí osoby představuje neoprávněný zásah do autorských práv jejich nositele, zejména pak v situaci, kdy tento již předtím předmětné dílo zveřejnil na veřejně přístupné internetové stránce.

    Dosavadní judikatura SDEU

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Před bližším seznámením se s novým rozhodnutím SDEU ve věci C-392/19 považujeme za účelné, si nejdříve alespoň v krátkosti přiblížit dosavadní judikaturu SDEU dopadající na problematiku framingu a sdělování autorského díla veřejnosti na internetu, a která s nedávným rozhodnutím SDEU úzce souvisí.

    Rozsudek SDEU ve věci Nils Svenson a další v. Retriever Sverige AB

    Předně lze zmínit zejména rozsudek SDEU ze dne 13.02.2014, sp. zn.: C-466/12 ve věci Nils Svenson a další v. Retriever Sverige AB. 

    Předmětem sporu byla žaloba skupiny novinářů, kteří zveřejňovali své články na internetové stránce Göteborgs-Posten. Tito novináři podali žalobu vůči společnosti Retriever Sverige, která byla provozovatelem internetových stránek, na kterých byli poskytovány zákazníkům (uživatelům těchto internetových stránek) seznamy internetových hypertextových odkazů na články zveřejněné na jiných internetových stránkách, mimo jiné i na články dotčených novinářů zveřejněné na stránce Göteborgs-Posten. Žalobci ve své žalobě tvrdili, že zákazníci žalovaného po kliknutí na hypertextový odkaz nepostřehnou, že jsou za účelem přístupu k předmětnému dílu přesměrováni na jinou internetovou stránku.

    Po přezkoumání případu dospěl SDEU v této věci k závěru, že k tomu, aby se na techniku framingu vztahoval pojem „sdělování veřejnosti“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES, je nezbytné, aby toto sdělování bylo určeno „nové“ veřejnosti, kterou nositelé autorských práv nebrali v potaz při udílení svolení k prvotnímu sdělení veřejnosti. [2] Jinak řečeno, v daném případě by se muselo jednat o jinou veřejnost, než které novináři své články původně zpřístupnili.

    Soud při rozhodnutí v této věci vycházel z logického předpokladu, že pokud žalobci, tj. novináři zveřejňovali své články na veřejně přístupných internetových stránkách, které nepodléhají žádnému omezujícímu opatření, museli tak brát v potaz skutečnost, že veřejností, které sdělují svá díla, jsou všichni potenciální návštěvníci této stránky a tedy i návštěvníci, kteří se na tuto stránku dostali prostřednictvím jiných zdrojů, včetně hypertextového odkazu žalovaného, jinými slovy v obecnosti řečeno všichni uživatelé internetu. Při neexistenci „nové“ veřejnosti pak svolení nositelů autorských práv k dalšímu sdělování touto technikou není vyžadováno. V tomto kontextu tak framing nelze dle soudu považovat za sdělování nové veřejnosti.

    V této souvislosti je pak vhodné upozornit rovněž na další závěr SDEU v této věci, dle kterého by situace mohla být posuzována odlišně, umožňoval-li by hypertextový odkaz na stránkách žalovaného jeho zákazníkům obcházet omezující opatření, která byla na původní internetové stránce přijata, a to za účelem omezení přístupu veřejnosti k tomuto dílu (např. články toliko pro předplatitele dané internetové stránky, pro registrované uživatele atd.).

    Za situace, kdy by tedy nositele práv omezili přístup ke svým dílům (např. uzamknutím jejich článků a umožněním přístupu k nim pouze registrovaným uživatelům po zaplacení předplatného atd.), bylo by nutné zákazníky žalovaného, kteří prostřednictvím daného hypertextového odkazu obešli zavedená omezující opatření, považovat za novou veřejnost, kterou nositele autorských práv nebrali původně při udílení svolení k prvotnímu sdělení v potaz.  V takovém případě by tedy i framing mohl spadat pod pojem „sdělování veřejnosti“ v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES.

    Nové rozhodnutí SDEU ve věci C-392/19

    Shrnutí původního sporu

    V dané věci se SDEU zabýval předběžnou otázkou německého Spolkového soudního dvora, který řešil spor mezi VG Bild-Kunst (VGBK) (organizace kolektivní správy autorských práv v oblasti vizuálních umění v Německu) a Stiftung Preußischer Kulturbesitz (SPK) (německá nadace provozující digitální knihovnu pro potřeby kultury a vzdělávání, která spojuje německé kulturní a vědecké instituce).

    Předmětná digitální knihovna provozovaná ze strany nadace SPK obsahuje odkazy na digitalizovaný obsah ukládaný na internetových portálech dalších institucí, přičemž samotná digitální knihovna uchovává pouze náhledy na tento obsah ve zmenšené podobě.

    Organizace VGBK při své činnosti podmiňovala uzavření licenční smlouvy o užívání svého katalogu děl ve formě náhledů s nadací SPK vložením takového ustanovení, podle něhož se nadace SPK měla zavázat při užívání předmětných chráněných děl uplatnit účinné technologické kroky proti tomu, aby třetí osoby prováděly framing náhledů těchto chráněných děl nebo předmětů ochrany, které se zobrazují na internetových stránkách předmětné digitální knihovny.[4]

    Nadace SPK považovala takovéto smluvní ujednání za nepřiměřené, a proto podala k zemskému soudu v Berlíně žalobu, kterou se domáhala určení, že organizace VGBK je povinna poskytnout nadaci SPK uvedenou licenci i bez tohoto smluvního ujednání. Spor se postupně dostal až k německému Spolkovému soudnímu dvoru, který v této souvislosti podal k SDEU předběžnou otázku, zda vložení díla, které je se svolením nositele práv dostupné na volně přístupných internetových stránkách, na internetové stránky třetí osoby, uskutečněné prostřednictvím framingu, představuje sdělování díla veřejnosti, pokud k tomuto sdělování dochází pomocí obcházení ochranných opatření proti framingu, která přijal nebo požadoval nositel práv.

    Argumentace SDEU

    SDEU v tomto svém rozhodnutí navázal na svou již ustálenou judikaturu, tj. poukázal na skutečnost, že technika framingu využívá k sdělování chráněných děl stejnou technologii, která byla použita již při původním sdělení díla (tj. internet) a zároveň, že touto technikou obecně nedochází ke sdělování díla „nové“ veřejnosti (pořád se jedná o ty samé uživatelé internetu).

    SDEU však zároveň poukázal na rozdílné skutkové okolnosti daného případu. Předcházející judikatura totižto vycházela ze zjištění, že přístup k dotčeným dílům na domovských internetových stránkách nepodléhá žádným omezujícím opatřením, tj. nositele práv v předcházejících případech nepřijali ani nepožadovali žádná takováto opatření, a tudíž již od počátku se za veřejnost museli považovat veškeří uživatelé internetu.

    V nově posuzovaném případě však nositel práv již od počátku podmiňoval případné poskytnutí licence uplatněním omezujících opatření proti framingu a aktivně se snažil omezit okruh uživatelů, kteří k jeho dílu získají přístup. Obcházení těchto omezujících opatření a zveřejňování chráněného díla na internetových stránkách třetí osoby prostřednictvím techniky framingu tak musí zákonitě znamenat, že předmětné dílo je sdělováno veřejnosti, kterou nositel práv původně nebral v potaz, tj. veřejnosti „nové“. SDEU tedy uzavřel, že v tomto případě lze framing považovat za sdělování veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES.

    SDEU v uvedeném rozhodnutí dále správně uvedl, že opačný, než výše uvedený přístup by mohl znamenat zakotvení pravidla vyčerpání práva na sdělování (srov. Rozsudek SDEU ze dne 07.08.2018, sp. zn.: C-161/17). Takové pravidlo by pak nepochybně bylo v rozporu s čl. 3 odst. 3 směrnice 2001/29/ES, dle kterého se autorská práva nemůžou vyčerpat žádným sdělením veřejnosti nebo zpřístupněním veřejnosti.[4] V důsledku uvedeného by přitom mohlo dojít k tomu, že nositelé autorských práv by ztratili své právo požadovat za užití jejich díla přiměřenou odměnu, a tudíž i možnost svá díla komerčně využívat.

    Závěr

    Předmětný rozsudek SDEU ve věci VG Bild-Kunst v. Stiftung Preußischer Kulturbesitz lze považovat za určitou snahu Soudního dvora o vyvážení zájmů nositelů autorských práv a internetových uživatelů, kdy v důsledku tohoto rozhodnutí mají nositelé autorských práv možnost omezit, do jaké míry budou jejich díla dále zveřejňovány na internetu prostřednictvím techniky framingu.

    Pokud se tedy nositel práv k chráněnému dílu rozhodne zamezit výše uvedenému (framingu), může přistoupit k přijetí omezujících opatření, případně požadovat přijetí těchto opatření od nabyvatelů licencí přímo v textu licenční smlouvy, přičemž se však zároveň musí jednat o omezení prostřednictvím účinných technologických prostředků.

    Jak přitom dále vyplývá z předmětného rozsudku SDEU, za účelem zaručení právní jistoty, jakož i řádného fungování internetu lze za takovéto účinné technologické prostředky považovat pouze technologické prostředky ve smyslu čl. 6 odst. 1 a 3 směrnice 2001/29/ES, tj. prostředky, prostřednictvím kterých je použití chráněného díla kontrolováno nositeli práv uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je např. šifrování, kódování nebo jiný mechanizmus kontroly rozmnožování, který dosahuje cíle ochrany.

    Závěrem je pak rovněž vhodné uvést, že technika framingu se již v dnešní době považuje za překonanou a od její používání se v praxi upouští. Existují však další (modernější) techniky, které však fungují na podobném principu jako samotný framing. Máme tím na mysli především tzv. inline frame, který framing nahradil, a který rovněž umožňuje umístit odlišný internetový obsah (zdroj) nebo internetovou stránku na internetovou stránku (obrazovku) uživatele, který pak obdobně může nabýt dojem, že si ve svém internetovém prohlížeči prohlíží pouze jednu internetovou stránku. Výsledek je tak obdobný, rozdíl však spočívá v provedení, kdy použitím techniky inline frame nedochází k rozdělení obrazovky uživatele do rámečků, ale k vložení (embedding) těchto externích zdrojů přímo do požadované internetové stránky. V kontextu ochrany autorských práv, zejména pak s ohledem na obdobný výsledek použití těchto technik, tak lze usuzovat, že výše uvedené rozsudky SDEU se budou vztahovat i na použití těchto dalších způsobů sdělování autorských děl veřejnosti na internetu.

    Mgr. Michal Hašan,
    a
    dvokátní koncipient


    JUDr. Ing. Michal Kuna,
    advokát

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno


    Růžová 1416/17
    110 00 Praha

    tel.: +420 543 217 520
    e-mail: office@dolezalpartners.com


    Zdroje:

    [1]       Stanovisko generálního advokáta Macieje Szpunara ve věci C-392/19 ze dne 10.09.2020

    [2]       Rozsudek SDEU ze dne 13.02.2014, sp. zn.: C-466/12

    [3]       Rozsudek SDEU ze dne 09.03.2021, sp. zn.: C-392/19

    [4]       Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Michal Hašan, JUDr. Ing. Michal Kuna (Doležal & Partners)
    22. 4. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.