Senát vrátil sněmovně ústavní zákon o referendu

Senát v pátek vrátil Poslanecké sněmovně
návrh ústavního zákona o referendu s komplexním pozměňovacím
návrhem. Senátní znění předpokládá jen vypsání referenda o vstupu
České republiky do Evropské unie, nikoli i obecného referenda o
přijetí ústavního zákona, jak navrhla sněmovna.
Senátoři mimo jiné navrhují, aby se o vstupu ČR do EU mohlo
rozhodnout jen referendem. Hlasovací právo v referendu by podle
senátorů měl mít ten, kdo je oprávněn volit do Senátu. Referendum
by pak měl vyhlásit prezident do deseti dnů od podpisu smlouvy o
přistoupení České republiky k Evropské unii tak, aby se konalo 75
dnů od podpisu této smlouvy. Senátoři též posunuli účinnost
zákona o rok na 1. ledna 2002.
Na znění ústavního zákona se podle Ústavy musejí obě
parlamentní komory shodnout. Pro přijetí takového zákona je pak
nutný třípětinový souhlas všech poslanců a třípětinový souhlas
všech přítomných senátorů. Dnes projednávané předloze senátoři
vytýkali i věcné a legislativní nedostatky.
Pro vrácení normy se vyslovilo 39 z 61 přítomných senátorů,
proti bylo deset - tři komunisté a sedm senátorů ČSSD, mimo jiné
i ministři spravedlnosti a zemědělství Pavel Rychetský a Jan
Fencl.
pokr. lp rot

Vstup České republiky do EU by podle senátního návrhu byl
schválen tehdy, zúčastní-li se referenda nejméně polovina občanů
k tomu oprávněných a odpoví-li kladně nadpoloviční většina
hlasujících. Výsledek referenda by měl nahradit souhlas
parlamentu se vstupem do EU.
Senátní návrh také předpokládá, že pokud by lidé se vstupem
nesouhlasili, může být další referendum vyhlášeno nejdříve za dva
roky. Návrh na opakované referendum by mohla podat vláda či
společně nejméně dvě pětiny poslanců a společně dvě pětiny
senátorů. Jestliže by se referendum mělo konat v posledních šesti
měsících volebního období sněmovny, senátoři navrhli, aby se
konalo spolu s volbami do sněmovny.
Sněmovní návrh ústavního zákona o referendu, který ležel v
horní komoře téměř rok, považovali senátoři většinou za
nekvalitní. Neztotožnil se s ním ani předkladatel poslanec Unie
svobody Pavel Svoboda. Senátorka ODS Dagmar Lastovecká ho dokonce
označila za "nejhorší možný slepenec dvou právních úprav".
Vrácení normy do Poslanecké sněmovny pravděpodobně u poslanců
oživí dlouhodobé spory o to, zda a jakým způsobem mají
projednávat ústavní zákony vrácené Senátem. Dva poslanecké tábory
se liší v tom, zda je vůbec možné o normě hlasovat znovu a pokud
ano, jakým kvorem. Všechny tyto nejasnosti má upravit návrh
zákona o styku obou komor, který ovšem zatím sněmovna projednala
v prvním čtení.
Sněmovna nyní také posuzuje další návrh zákona o referendu -
vládní návrh ústavního zákona o referendu, který má občanům
umožnit přímý výkon státní moci ve zvlášť závažných případech.
Po projednání zákona o referendu Senát schůzi přerušil do
středy 25. října.

Pramen: ČTK

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz