Senátoři: Odbornice na římské právo může být ústavní soudkyní

       Pokud by horní komora se jmenováním Židlické mezi ústavní soudce souhlasila a tento čtvrtek podle očekávání schválila i nominaci bývalého předsedy České advokátní komory Stanislava Balíka, Ústavní soud by měl opět 12 z 15 členů. Mohl by pak znovu rozhodovat v plénu o složitějších ústavních stížnostech.

    Třiapadesátiletá Židlická nebyla členkou žádné strany, před rokem 1989 byla podnikovou právničkou a dvanáct let působila i jako soudkyně z lidu u civilního senátu. Byl to pro ni, jak uvedla, přínos co do možnosti posuzovat důkazy. V 90. letech si "rozšířila obzory" při postgraduálním studiu na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, absolvovala stáže v zahraničí, přednášela na univerzitě v Marseille.

    Senátorům na jejich dotazy Židlická řekla, že duch ústavy je nadřazený liteře tohoto základního zákona. Všechno jednání předjímat v textu ústavy a v zákonech nelze, míní Židlická. Zcela v souladu s ústavou podle ní nebylo rozhodnutí prezidenta Václava Klause nepodepsat ani nevetovat zákon o zásluhách Edvarda Beneše, na platnost normy to ale podle ní vliv nemá. Podle ní se podobně zachoval i Klausův předchůdce Václav Havel v případě zákona o myslivosti.

    Senátor a odcházející rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška vytýkal Židlické její postoj při dubnové volbě nového prvního muže univerzity. Podle Zlatušky měla zasáhnout, když byli dva členové akademického senátu krátce před hlasováním zbaveni mandátu kvůli zpochybnění jeho platnosti. Židlická se to podle svých slov dozvěděla až ve chvíli, kdy už jednání nemohla ovlivnit a volby zastavit. I když se jí takový postup nezamlouval, nemá za to, že by představoval evidentní bezpráví.
  

  Židlická byla při jednání výboru, který už řadu prezidentových kandidátů odmítl, viditelně nervózní. K uklidnění
nepřispěl ani Zdeněk Bárta (za KDU-ČSL), podle něhož Židlickou předchází pověst "nejkrásnější ženy českého soudnictví".