epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    24. 11. 2003
    ID: 22091upozornění pro uživatele

    Škody na majetku a daň z příjmů

    Řada podnikatelů má pojem „škoda“ zafixován jako rovnici: škoda = nedaňový náklad. O tom, že zdaleka ne každá škoda je nedaňovým nákladem a že v řadě případů výše uvedeným mýtem poškozují někteří poplatníci sami sebe bude následující pojednání.

    Řada podnikatelů má pojem „škoda“ zafixován jako rovnici: škoda = nedaňový náklad. O tom, že zdaleka ne každá škoda je nedaňovým nákladem a že v řadě případů výše uvedeným mýtem poškozují někteří poplatníci sami sebe bude následující pojednání.
    Podle § 25 odst. 1 písm. n) jsou nedaňovým nákladem mj. manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24. V § 24 odst. 2 písm. l) jsou pak (mezi daňovými náklady!) uvedeny škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem.
    Shrnuto a podtrženo: nedaňovým nákladem jsou škody s výjimkou:
    –škod do výše kryté náhradami
    –škod způsobených živelní pohromou
    –škod způsobených podle potvrzení policie neznámým pachatelem.
    Důležité je mít na zřeteli, že zákon o daních z příjmů má v § 25 odst. 3 vlastní definici škod. Škodou se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen.
    Jinými slovy: má-li se jednat o nedaňovou škodu (nyní neuvažuji tři výše zmíněné výjimky), musí být splněny současně dvě podmínky – škoda musí být způsobena na majetku ve vlastnictví poplatníka a majetek musí být (v důsledku škody) vyřazen.
    Způsobí-li tedy poplatník škodu jinému subjektu, k jejíž náhradě je podle § 373 a dalších obchodního zákoníku povinen, jedná se o daňový náklad.
    Obdobně je daňovým nákladem i náklad související s opravou škodou poničeného vlastního majetku.
    Zákon o daních z příjmů má rovněž vlastní definici živelní pohromy, a to v § 24 odst. 10. Tou je nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuvy půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
    Živelní pohromou je tedy „pohroma“, která není, resp. nebyla zaviněna lidským faktorem. Když by např. majetek poplatníka byl zničen požárem zaviněným (bez ohledu na to, zda pachatel byl zjištěný nebo zůstal neznámy) nejedná se o škodu způsobenou živelní pohromou.
    V případě živelní pohromy musí být škoda doložena posudkem pojišťovny, a to i v případe, že poplatník není pojištěn , nebo posudkem znalce.
    Toto je důležitá - byť vcelku logická – podmínka, která živlem poškozeným poplatníkům může komplikovat situaci. Vzpomeňme např. na loňské povodně, kdy živel v mnoha případech „poničil a odnesl“ co mohl a – vzhledem k tomu, že ministerstvo financí ani pro tyto situace nestanovilo žádné úlevy či výjimky – poškozený musel mít tuto ztrátu doloženu potvrzením. Na druhé straně nutno uvést, že řada znalců, kteří škody posuzovali, se stavěla k těmto případům velice vstřícně.
    Jak jsem již uvedla, „nedaňovou“ škodou není ani škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem. V tomto ohledu zákon nestanovuje, že se musí jednat pouze o policie České republiky. Lze tedy takto zohlednit škodu způsobenou neznámým pachatelem podle potvrzení policie jakéhokoliv státu.
    Za nepříjemnou situaci lze nepochybně označit případy, kdy škodu způsobí zjištěný pachatel. Pravděpodobnost, že se poškozený domůže v historicky krátké době jakékoliv náhrady je minimální a navíc nemůže o vzniklou škodu snížit základ daně.
    Na závěr bude vhodné demonstrovat daňové pojetí škod na příkladech:
    1.
    Poplatník vlastní osobní automobil, se kterým havaroval. Automobil nechal opravit, za opravu zaplatil 70 000 Kč a automobil dále používá.
    Jedná se o daňový náklad (opravu), byť si poplatník fakticky způsobil „škodu“ ve výši 70 000 Kč.
    2.
    Poplatník vlastní osobní automobil, zůstatková cena je 100 000 Kč. Automobil byl zcizen podle potvrzení policie neznámým pachatelem.
    Zůstatková cena (100 000 Kč) je daňovým nákladem. Škodu způsobil podle potvrzení policie neznámý pachatel.
    3.
    Poplatník vlastní osobní automobil, zůstatková cena je 20 000 Kč. Poplatník s automobilem havaruje a vzniklá škoda je takového rozsahu, že oprava nemá smysl a poplatník automobil vyřadí.
    Zůstatková cena (20 000 Kč) je nedaňovým nákladem. Vznikla škoda na vlastním majetku a v důsledku této byl majetek vyřazen.
    Pozn.: Pokud v této situaci poplatník automobil za symbolickou cenu prodá jako „šrot“ nebo na náhradní díly, dosažený příjem zdaní, avšak zůstatková cena do výše tohoto příjmu bude daňovým nákladem.
    4.
    Poplatník vlastní počítač, zůstatková cena je 35 000 Kč. Při povodni byl počítač zcela poničen, existuje posudek soudního znalce.
    Zůstatková cena (35 000 Kč) je daňovým nákladem. Škodu způsobila živelní pohroma.
    5.
    Poplatník vlastní kopírku, zůstatková cena 30 000 Kč. Kopírka byla poničena vodou (poplatník nechal při dešti otevřené okno, v jehož blízkosti byla kopírka umístěna). Náhrada od pojišťovny činí 20 000 Kč.
    Daňovým nákladem je zůstatková cena ve výši 20 000 Kč a 10 000 Kč je nedaňovým nákladem-. Přijatou náhradu je pochopitelně nutno zdanit.
    6.
    Poplatník má vypůjčený k přepravě většího množství materiálu nákladní automobil. S automobilem havaruje a vlastníkovi uhradí vzniklou škodu ve výši 65 000 Kč.
    Náhrada škody je pro poplatníka, který škodu způsobil daňovým nákladem. Jedná se o náhradu, k níž je poplatník povinen podle zvláštních (ve vztahu k zákonu o daních z příjmů) zákonů.

    Pozn.: ve všech případech vyřazení majetku v průběhu roku (byl-li tento majetek evidován na začátku roku) lze jako daňový náklad uplatnit daňový odpis ve výši jedné poloviny. Teprve u – o tento odpis snížené - zůstatkové ceny se posuzuje její daňová účinnost.

    Helena Machová, daňová poradkyně
    hmachova@iol.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Helena Machová
    24. 11. 2003
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Úrokové sazby podnikatelských úvěrů
    • Akcie se „zvláštními“ povinnostmi – je možné je vydat, či nikoliv?
    • Způsob výpočtu výše odškodnění za trvalé následky v recentní judikatuře Nejvyššího soudu
    • Trh START – praktický průvodce právního poradce při IPO
    • Novela zákona o platebním styku přináší vyšší regulaci služby DCC
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červen
    • Factoring jako stále významnější alternativa úvěrového financování
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen
    • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    Ing. Roman Burnus
    Ing. Roman Burnus
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing.  Klára Sauerová
    Ing. Klára Sauerová
    Kurzy lektora
    Ing. Miroslav Skopec
    Ing. Miroslav Skopec
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Glosa k přípustnosti změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po uložení trestu zákazu plnění veřejných zakázek
    • Je legální vlastnit kryptoměny?
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Úrokové sazby podnikatelských úvěrů
    • 10 otázek pro ... Víta Hrnčiříka
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu
    • Spoluzpůsobení škody poškozeným
    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Česká národní banka vs. moudrý Hrad
    • Instalace kamerové atrapy na pracovišti ze strany zaměstnavatele
    • Dezinformace jako právní problém
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Povinnosti obchodních korporací ve světle zákona o evidenci skutečných majitelů – aneb jaké sankce hrozí obchodním korporacím za porušení evidenční povinnosti?
    • Stavební deník

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Mezinárodní ochrana

    Případy vážného onemocnění či zdravotního postižení žadatele o mezinárodní ochranu za současné neexistence adekvátní zdravotní péče v jeho zemi původu nelze podřadit pod...

    Dotace

    Lhůta pro vydání rozhodnutí o povinnosti vrátit poskytnutou dotaci ve smyslu čl. 3 odst. 1 pododstavce čtvrtého nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů...

    Daňové řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 382/2010 Sb., o náhradě ušlého výdělku a náhradě hotových výdajů při správě daní, je třeba vykládat tím způsobem, že osobě samostatně...

    Matrika (exkluzivně pro předplatitele)

    Na poskytování údajů z matričních knih nelze použít postup podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť je takový postup podle § 2 odst. 3 tohoto zákona...

    Pobyt cizinců (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodováním o právním nároku (§ 36 odst. 3 správního řádu) je nutno rozumět takovou úpravu, kdy správní orgán musí vydat pozitivní rozhodnutí za podmínky, že žadatel splní...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.