epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    24. 5. 2022
    ID: 114747upozornění pro uživatele

    Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů aneb „evropské hromadné žaloby“

    Ke konci roku 2020 byla Evropským parlamentem a Radou EU přijata směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů[1] („Směrnice“), jejímž cílem je posílení spotřebitele na trhu a ochrana před nezákonnými praktikami prostřednictvím poskytnutí adekvátních ochranných nástrojů.[2]

    Tímto nástrojem má být právě zástupná žaloba, která má spotřebitelům nabídnout konkrétní instrument ochrany jejich kolektivních zájmů[3], a to nejen na vnitrostátní, ale i na evropské úrovni. Zástupnou žalobou se tak bude možno bránit i v případě, kdy obchodník porušující předpisy působí v jiném členském státě nežli dotčení spotřebitelé.[4] Benefitem takových kolektivních žalob je skutečnost, že se poškození nemusejí již samostatnými žalobami u soudu domáhat svých (mnohdy zanedbatelných) nároků, ale jednoduše budou profitovat z případného úspěšného řízení, které v jejich prospěch zahájila jiná osoba, resp. subjekt.

    V současné době počítá s implementací Směrnice (po dřívějších odmítavých postojích k návrhům zákona o hromadných žalobách, resp. o hromadném řízení) již i plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022.[5] Dle něj byl stanoven přibližný termín k předložení návrhu zákona o hromadném řízení vládě na prosinec tohoto roku. Předpokládaný termín nabytí účinnosti pak je červen 2023.[6] Samotná Směrnice ostatně požaduje, aby předpisy členských států vyhovující požadavkům jejího obsahu nabyly účinnosti od 25. června 2023.

    Co jsou to zástupné žaloby?

    Směrnice umožňuje podat oprávněným subjektům (k nim vizte níže) tzv. zástupnou žalobu. Tou se dle Směrnice rozumí „žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, kterou jménem spotřebitelů podává oprávněný subjekt jakožto žalující strana s cílem dosáhnout opatření na zdržení se jednání nebo opatření ke zjednání nápravy.“[7] Jak již může napovídat samotný název, žaloba má „zastoupit“ dotčené spotřebitele v uplatňování jejich potenciálních nároků v samostatném řízení. Tímto „spojením“ jednotlivých nároků dotčených osob se má předcházet neochotě spotřebitelů v hájení svých (zpravidla) drobnějších nároků individuálním soudním řízením. Evropský rozměr zástupné žaloby pak umožní tuto žalobu podat u soudu kteréhokoli členského státu, a to jakýmkoli oprávněným subjektem z kteréhokoli členského státu.

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Je zde potřeba podtrhnout, že tuto žalobu nebude moci podat každý subjekt. Půjde pouze o entity, které budou splňovat poměrně přísná kritéria Směrnice a které se stanou tzv. oprávněnými subjekty. V tomto kontextu je vhodné poznamenat, že Směrnice upravuje žaloby v podobě takzvaných reprezentativních žalob.[8] Jedná se o takovou žalobu, kdy účastníkem řízení je pouze reprezentativní subjekt (v tomto případě tedy oprávněný subjekt), a nikoli již konkrétní dotčení spotřebitelé.[9]

    Kdo jsou oprávněné subjekty?

    Pokud tedy žaloby mohou podávat jen oprávněné subjekty, je třeba říci, kdo takovým oprávněným subjektem je. Podle Směrnice je to „jakákoli organizace nebo veřejnoprávní subjekt zastupující zájmy spotřebitelů, který byl členským státem určen jako oprávněný k podávání zástupných žalob.“[10] Půjde tak zpravidla o různé spotřebitelské organizace.

    Směrnice pak ve svém článku 4 předkládá seznam podmínek, které by měl subjekt splnit pro to, aby mu bylo umožněno podávat přeshraniční žaloby. Jedná se zejména o neziskovost, solventnost, zájem o ochranu práv spotřebitelů či dlouhodobější aktivitu v oblasti ochrany zájmu spotřebitelů. Uvedená kritéria nicméně nemusí státy stanovit pro subjekty, které budou podávat pouze vnitrostátní zástupné žaloby.[11] Tím se v těchto situacích nabízí možná aktivita ad hoc subjektů.[12] Při detailnějším pohledu na Směrnici je dále možné zjistit, že osobou oprávněnou k podávání zástupných žalob by mohl být i veřejnoprávní subjekt.[13] Kupříkladu v Polsku je v současné době oprávněným k podávání žalob v hromadném řízení nejen konkrétní člen skupiny potenciálně dotčených osob, ale rovněž ochránce práv spotřebitele.[14]

    Důležité je na tomto místě zmínit, že oprávněné subjekty budou bedlivě kontrolovány, čímž se poměrně značně sníží riziko možného zneužití zástupné žaloby.[15] Úlohu na tomto poli by měly sehrát nejen členské státy, ale i Komise.[16]

    V jakých věcech lze žalobu podat a co lze na základě ní přisoudit?

    Úprava by měla dopadat obecně na spotřebitelské právo a dále také na oblasti, jako je ochrana osobních údajů, finanční služby, cestovní ruch, energetika či telekomunikace. Zásadně však nedopadá na oblasti jakkoliv související se vztahy mezi obchodníky navzájem.

    Věcná působnost Směrnice je konkretizována poměrně širokým výčtem předpisů uvedených v její příloze I., na jejichž základě lze zástupnou žalobu podat. Podstatné nicméně je, že členské státy mohou rozšířit oblast, ve které lze zástupnou žalobu použít.[17] Kupříkladu dřívější vládní návrh zákona o hromadném řízení umožňoval v hromadném řízení rozhodovat spory vyplývající zcela obecně z právních poměrů mezi podnikatelem a spotřebiteli. Není proto vyloučeno, že se podobným směrem vydá i nový národní předpis implementující Směrnici.

    Pokud jde o to, jaká opatření bude možno zástupnou žalobou požadovat, předkládá Směrnice následující: (i) opatření ke zdržení se jednání a (ii) opatření ke zjednání nápravy. První varianta se bude týkat typicky ukončení určité praktiky, naproti tomu druhá možnost umožní spotřebitelům získat kupříkladu náhradu škody nebo slevu z kupní ceny.

    Směrnice a český právní řád

    Neexistuje v Česku již obdobný právní institut?

    Lze uvést, že český právní řád je, pokud jde o kolektivní ochranu práv, dosti nesaturovaný. V občanském soudním řádu se setkáváme s nástrojem, který lze příznačně označit jako „kvazihromadná“ žaloba.[18] Jedná se o právní úpravu zakotvenou v ustanoveních § 83 a § 159a OSŘ. Ta v určitých případech umožňuje, aby byly dotčené osoby vázány rozhodnutím i přes to, že se řízení neúčastnily. Úprava v jistém smyslu může připomínat hromadnou žalobu, nicméně její mnohá negativa z ní činí naprosto nevyhovující nástroj současným požadavkům. V českém právním řádu se tak v současné době nesetkáváme s žádným obdobným nástrojem, jaký poskytuje Směrnice. Postesk nad touto situací ostatně vyjádřil i Ústavní soud.[19]

    Je vhodné v nastíněných intencích dodat, že členské státy mohou ve svých právních řádech ponechat stávající nástroje ochrany kolektivních zájmů, pokud budou ovšem naplněny podmínky Směrnice.[20] Jinými slovy to znamená, že v rámci právních řádů států mohou vedle sebe působit dva, případně i více mechanismů poskytujících kolektivní ochranu. Stejně tak zjevně nic členským státům nebrání ani v tom, aby úpravu navrhovanou Směrnicí dále rozšířily.[21] Ve finále tak mohou vedle sebe zůstat nedotčeny soudobé právní nástroje, jako například zmíněná kvazihromadná žaloba, a budoucí úprava zástupných žalob (resp. hromadného řízení či hromadných žalob).

    Hrozí riziko zneužití zástupných žalob podobně, jako tomu je v USA?

    Původní návrh zákona o hromadném řízení byl ze strany veřejnosti (zejména té odborné) konfrontován s názory, které předvídaly možné zneužití institutu hromadných žalob. V obecném slova smyslu lze říci, že zneužít se dá mnoho institutů předvídaných zákonem.[22] Pokud jde nicméně o zástupné žaloby v podobě, v jaké je zakotvuje Směrnice, riziko zneužití je podstatně sníženo. Důvodem je, jak už bylo předestřeno, naplnění kritérií pro zařazení entity mezi subjekty oprávněné podat žalobu, jejich monitoring a také existence zvláštních informačních systémů.[23] Jedná se zejména o internetové stránky oprávněných subjektů, na kterých jsou zveřejňovány údaje o zástupných žalobách, jejich stavu a o tom, jak o nich bylo rozhodnuto. Národní databáze pak mohou být zřízeny za účelem poskytování informací o oprávněných subjektech. Těmito opatřeními je tak zajištěna nejen kontrola žalujících subjektů a průběhu řízení, ale i informovanost široké veřejnosti o všech podstatných aspektech týkajících se zástupných žalob a řízení o nich.

    Lze konstatovat, že právní úprava zástupných žalob předložená Směrnicí se v mnohých oblastech odlišuje od původního návrhu zákona o hromadném řízení, který byl v legislativním procesu předložen nejprve v roce 2020 a poté i ke konci roku 2021. Vzhledem k tomu, že stávající vláda vzala zpět návrh předložený nové sněmovně předchozí vládou, v současné době je možné pouze čekat na nový návrh zákona o hromadném řízení, který vyhoví požadavkům Směrnice.

    Ať už bude podoba nového návrhu zákona jakákoli, jedno je jisté: s ohledem na Směrnici a povinnost její transpozice do českého právního řádu se hromadným žalobám nevyhneme ani v našem právním prostředí. Zejména velké společnosti, jejichž podnikání je založeno na prodeji zboží či služeb spotřebiteli, by se tak měly na chystanou právní úpravu připravit.


    JUDr. Lukáš Duffek
    Advokát / Partner


    Mgr. Petr Zábranský
    Advokát / Senior Associate


    Mgr. Marek Ćmiel
    Advokátní koncipient / Junior Associate

     

    ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

    GEMINI Center
    Na Pankráci 1683/127
    140 00  Praha 4

    Tel.:    +420 224 216 212   
    Fax:    +420 224 215 823
    e-mail:    praha@rowanlegal.com

     

    [1] Plný název zní směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.

    [2] Směrnice je součástí Nové politiky pro spotřebitele, která „má za cíl posílit vymáhání spotřebitelského práva EU s ohledem na rostoucí riziko porušování právních předpisů v celé EU a na nutnost modernizace těchto pravidel v kontextu vývoje trhu. Uvedenou iniciativu Komise přijala dne 11. dubna 2018.“ Dostupné >>> zde.

    [3] Kolektivním zájmem spotřebitelů se dle čl. 3 bodu 3) rozumí „obecný zájem spotřebitelů, a zejména pokud jde o opatření ke zjednání nápravy, zájmy určité skupiny spotřebitelů.“

    [4] Bod 20 odůvodnění Směrnice.

    [5] Plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022 schválený usnesením ze dne 27. dubna 2022 č. 322.

    [6] Tamtéž.

    [7] Článek 3 bod 5 Směrnice.

    [8] Viz například Visscher, L., Faure, M. A Law and Economics Perspective on the EU Directive on Representative Actions. In: Journal of Consumer Policy, 2021, s. 468.

    [9] Směrnice počítá s tím, že práva spotřebitelů budou v řízení o zástupné žalobě omezená; viz bod 36 odůvodnění Směrnice.

    [10] Čl. 3 bod 4) Směrnice.

    [11] Čl. 4 odst. 5 Směrnice.

    [12] Bod 28 odůvodnění Směrnice.

    [13] Bod 24 odůvodnění Směrnice.

    [14] Art. 4 odst. 2 Ustawy z dnia 17 grudnia 2009 o dochodzeniu roszczeń w postępowaniu grupowym.

    [15] Viz podrobný článek 5 Směrnice, který zakotvuje způsob monitorování oprávněných subjektů.

    [16] Kritéria pro to, aby subjekty oprávněné k podání zástupné žaloby naplňovaly podmínky oprávněného subjektu, by měly být pravidelně kontrolovány státem. Komise by měla vést seznam oprávněných subjektů, který by byl veřejnosti přístupný a bylo by z něj patrné, kdo je oprávněn zástupnou žalobu podat.

    [17] Bod 18 odůvodnění Směrnice.

    [18] Tejc, J. Stávající a připravovaná legislativní úprava. In: Hromadné žaloby: sborník z odborného právnického sympozia. Praha: Stálá konference českého práva, 2017, s. 33.

    [19] Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 17. května 2016, sp. zn. IV. ÚS 529/16, uvádí: „…se ukazuje, jak v našem procesním právu chybí úprava institutu tzv. ‚hromadné žaloby‘.“

    [20] Bod 11 odůvodnění Směrnice a čl. 1 odst. 2 Směrnice.

    [21] To se v jistém smyslu předpokládá i v bodě 12 odůvodnění Směrnice.

    [22] Namátkou lez zmínit problematiku tzv. šikanózních insolvenčních návrhů.

    [23] Čl. 13 a 14 Směrnice.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Lukáš Duffek, Mgr. Petr Zábranský, Mgr. Marek Ćmiel (ROWAN LEGAL)
    24. 5. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Novinka v občanském zákoníku: smlouva o poskytování digitálního obsahu
    • TOP 10 judikátů z pracovního práva za rok 2022
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Nenechte se obalit obalovou novelou
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Možné důvody vyloučení člena statutárního orgánu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021
    • Kreativní byrokracie a dělba moci ve státě
    • TOP 10 judikátů z pracovního práva za rok 2022
    • Novinka v občanském zákoníku: smlouva o poskytování digitálního obsahu
    • Likvidace obchodní společnosti
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • K některým otázkám vztahujícím se k trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Majetková podstata

    Je-li kupní smlouva, kterou pozdější insolvenční dlužník nabyl nemovitost do svého vlastnictví, neplatná či zrušená, nemá na vypořádání účastníků takové smlouvy podle zásad o...

    Likvidace obchodní společnosti

    Úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1...

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.