Sněmovna musí znovu rozhodovat o 8. březnu jako významném dnu

Poslanecká sněmovna bude muset znovu hlasovat o tom, zda se má 8. březen stát novým  významným dnem a  má se slavit jako Mezinárodní den žen (MDŽ). Senát včera dolní komoře vrátil poslaneckou předlohu, která má rozšířit výčet významných dnů, a to mimo jiné i o 8. březen. Senátoři poslancům navrhli, aby právě 8. březen jako MDŽ z předlohy vypustili. Postoj horní komory nebyl překvapivý a očekával se.

    Za odporem senátorů vůči 8. březnu jako Mezinárodnímu dni žen bylo přesvědčení, že tento svátek byl za komunismu zdiskreditován. "Připomínali bychom si něco, co bylo záležitostí tragikomickou, kdy muži se opili a ženy dostaly mýdlo, ručník nebo poukázku do Bílé labutě," řekl už v pondělí senátor Josef Pavlata (ODS). Svá slova dnes zopakoval. Návrh vypustit 8. březen
jako MDŽ z výčtu významných dnů podpořilo 46 z 56 hlasujících senátorů.
    

    Významný den 8. března má své zastánce především v řadách levice. Její stoupenci, to znamená sociální demokraté a komunisté, mají v dolní komoře převahu. Je proto možné, že právě díky jejich hlasům sněmovna přehlasuje Senát a 8. březen jako MDŽ znovu prosadí. Mezinárodní den žen by pak byl sice významným, ale jinak běžným pracovním dnem.

    Proti dalším třem novým významným dnům, které poslanecká předloha obsahuje, senátoři zásadní výhrady neměli. Novými významnými dny, které jsou teď dva a jsou to normální pracovní
dny, by se měli stát 27. leden jako Den památky obětí holokaustu, 27. červen jako Den památky obětí komunistického režimu a 11. listopad jako Den válečných veteránů. Senátoři jen zkrátili název
prvního z nich. Podle poslanců měl být 27. leden Dnem obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Senátorům se ale druhá část názvu nejevila správná z jazykového hlediska.

    Den obětí holokaustu by měl připomínat 27. leden 1945, kdy byl osvobozen nacistický koncentrační tábor v Osvětimi. Den válečných veteránů se zase vztahuje k 11. listopadu 1918, kdy
bylo uzavřeno příměří mezi státy Dohody a Německem a skončila první světová válka. I 27. červen se vztahuje ke konkrétní události - 27. června 1950 byla po vykonstruovaném procesu popravena národněsocialistická politička Milada Horáková.

    Poslanecká předloha také počítá s tím, že státní svátek 8. května by se v České republice neslavil jako Den osvobození, ale jako Den vítězství. Ani proti tomu neměli senátoři výhrady.

   Členové horní komory ale neschválili návrh svého kolegy Martina Mejstříka (za Cestu změny), aby se novým dnem volna stal velikonoční Velký pátek. Mejstřík argumentoval tím, že z hlediska  církevního i obecně evropského je to největší církevní svátek. Mejstříkův návrh ale podpořila jen necelá desítka senátorů.

    Česko má nyní několik svátků a významných dnů, ale ne všechny jsou dny pracovního klidu. Volnými dny jsou státní svátky, jež připadají na 1. ledna (Den obnovy samostatného českého státu), 1. května (Svátek práce), 8. května (Den osvobození), 5. července (Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje), 6. července (Den upálení mistra Jana Husa), 28. září (Den české státnosti), 28.
října (Den vzniku samostatného československého státu) a 17. listopadu (Den boje za svobodu a demokracii).

    Dny pracovního klidu jsou dále Velikonoční pondělí, Štědrý den 24. prosince a následující dva dny svátků vánočních. Naopak nynější dva významné dny 12. března (Vstup ČR do NATO) a 5. května (Květnové povstání českého lidu) jsou pracovní dny.