epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 5. 2004
    ID: 26166upozornění pro uživatele

    Softwarové patenty v EU přijaty v prvním čtení!

    V průběhu týdne o sobě stále více zemí dávalo vědět, že návrh v této podobě odmítne nebo se zdrží hlasování. Zdá se však, že to byly v podstatě lži. I přes odpor Španělska a Itálie a přes to, že se některé země zdržely hlasování, byl návrh v pozměněné podobě přijat.

    O tom, proč jsou patenty na software špatné jsme psali již zde a zde. Stručně by se věc dala shrnout tak, že patenty v oblasti software autory originálních myšlenek nijak nechrání, malým a středním firmám škodí a velkým nadnárodním společnostem buď neškodí nebo vyloženě prospívají. Není snad zřejmějšího důkazu, než fakt, že mnoho malých a středních podniků se staví proti plánovanému přijetí patentů, zatímco tím, kdo se je snaží prosadit, jsou velké společnosti jako Microsoft, IBM či Nokia.

    Celý spor se vede hlavně o článek 52 patentového zákona, zatím všeobecně interpretovaný tak, že patenty na software jako takové jsou v něm zakázány. Dovoluje se pouze patentovat algoritmus, který je přímo spojen s ovládáním nějakého zařízení, které by bylo součástí patentu.

    Lobby velkých společností a Evropského patentového úřadu se však snaží tento článek „ujasnit“, což v jejich řeči znamená, že chtějí, aby byl explicitně deklarován v podstatě opak toho, co opravdu říká. Že i patenty na software a algoritmy jako takové jsou dovoleny.

    Tato direktiva byla diskutována v Evropském parlamentu a vzhledem k velkému odporu malých a středních podniků a zastánců svobodného software (který je patenty velmi výrazně ohrožen) byl před konečným zasedáním vyhlášen roční odklad a veřejná diskuze. V rámci této veřejné diskuze bylo Evropské komisi doručeno asi 1400 dopisů, z nichž přes 90% bylo proti. Tuto drtivou většinu však závěrečná zpráva odsoudila jako jakýsi „linuxový dav“, který by neměl být brán příliš vážně. Opravdu důležití hráči (jako Microsoft) prý zavedení softwarových patentů podporují.

    I přes tyto snahy zmanipulovat výsledky veřejných konzultací se nakonec odpůrcům patentů podařilo členy Evropského parlamentu přesvědčit, že ten návrh je z více důvodů špatný a tak při hlasování v EP byla většina zástupců proti. Návrh byl odmítnut a později přijat ve výrazně pozměněné podobě, která explicitně patenty na software a algoritmy vylučovala.

    Zástupci patentů se ale nevzdali a pokusili se návrh v původním znění, Evropským Parlamentem odmítnutém, protlačit přes COREPER a Radu ministrů EU, jak jsme o tom psali zde a zde. V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že návrh bude Radě ministrů předložen jen k formálnímu schválení toto pondělí, což se nakonec pod veřejným nátlakem nepodařilo. Lucembursko vzneslo námitku a tak byl tento bod přesunut na úterý i s řádným projednáváním.

    V průběhu několika posledních týdnů zuřila mezi příznivci a odpůrci patentů doslova válka. Svůj odpor projevili i někteří členové parlamentu, protože nesouhlasili s tím, aby všechny jimi projednávané změny byly zahozeny a COREPER předložil návrh v podobě, kterou parlament jednoznačně odmítl. Každý se snažil přesvědčit příslušné vlády o svém názoru. A zdálo se, že se to daří převážně odpůrcům patentů. Německo oscilovalo mezi odmítnutím a zdržením se hlasování. K odpůrcům se připojila Belgie, Španělsko, Estonsko, Maďarsko. Lucembursko prohlašovalo, že bude prosazovat článek o zachování interoperability a zdrží se hlasování.

    Při včerejším hlasování bylo však úplně všechno jinak a nejen já se teď ptám, jak je možné, že se tolik vlád zachovalo jinak, než předtím veřejně před občany svých států prohlašovaly. Zřejmě při jednání došlo k mírné změně jednoho z článků direktivy, což uspokojilo některé zástupce (nebo jim poskytlo záminku?), a návrh byl nakonec proti vůli Španělska a Itálie, kteří jediní hlasovali proti, přijat. Přesnější informace o té údajné změně a o tom, proč některé státy hlasovaly jinak, než předtím prohlašovaly, přineseme, až budou k dispozici příslušné transkripty z jednání.

    Zdá se tedy, že zákon, který umožňuje vydávat a především vymáhat patenty na programy nebo algoritmy jako takové, prošel prvním čtením a nyní bude putovat ke schválení opět do parlamentu. Parlament má dvě možnosti. Buď zákon při hlasování dvoutřetinovou většinou odmítne a vrátí k přepracování do Rady ministrů, nebo jej přijme.

    Klíčové tedy bude, jak se k věci na podzim postaví parlament. Zde je nutno počítat se dvěma věcmi. Již jednou softwarové patenty odmítli a někteří členové jsou posledním děním, které se snaží jejich rozhodnutí ignorovat, velmi pobouřeni. Je tedy teoreticky možné, že někteří by hlasovali proti direktivě už jen z toho principu, aby dali najevo svůj nesouhlas s takovýmto obcházením jejich rozhodnutí. Na druhé straně se jedná již o druhé kolo a získat dvoutřetinovou většinu se již zdaleka nemusí podařit.

    I kdyby ale byl zákon vrácen k přepracování, zřejmě nelze očekávat, že by příslušné úřady ustoupily. Pak bude podle ZDNet zákon předán komisi, která bude mít šest týdnů na to, aby spor nějak urovnal.

    Čtenáře zřejmě zajímá, jak se k návrhu postavili čeští zástupci. Ti dle zápisků od FFII (Nadace pro volnou informační infrastrukturu) sice upozornili na živou veřejnou debatu a názory expertů, které jsou proti patentům, nicméně prohlásili, že direktivu podpoří, což také následně udělali.

    Softwarové patenty byly tak touto alternativní cestou, obcházející Evropský parlament, zřejmě přijaty v prvním kole překvapivě lehce a překvapivě rychle. Žádná veřejná diskuze, žádný odklad. Tento závěr však zatím není příliš oficiální ani potvrzený. Je třeba počkat si na podrobnější analýzu toho, co přijatý text vlastně přesně v této (pozměněné) podobě znamená.

     

    Zdroj: Živě



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Hynek Hanke
    21. 5. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.