Softwarové patenty v EU přijaty v prvním čtení!
V průběhu týdne o sobě stále více zemí dávalo vědět, že návrh v této podobě odmítne nebo se zdrží hlasování. Zdá se však, že to byly v podstatě lži. I přes odpor Španělska a Itálie a přes to, že se některé země zdržely hlasování, byl návrh v pozměněné podobě přijat.
O tom, proč jsou patenty na software špatné jsme psali již zde a zde. Stručně by se věc dala shrnout tak, že patenty v oblasti software autory originálních myšlenek nijak nechrání, malým a středním firmám škodí a velkým nadnárodním společnostem buď neškodí nebo vyloženě prospívají. Není snad zřejmějšího důkazu, než fakt, že mnoho malých a středních podniků se staví proti plánovanému přijetí patentů, zatímco tím, kdo se je snaží prosadit, jsou velké společnosti jako Microsoft, IBM či Nokia.
Celý spor se vede hlavně o článek 52 patentového zákona, zatím všeobecně interpretovaný tak, že patenty na software jako takové jsou v něm zakázány. Dovoluje se pouze patentovat algoritmus, který je přímo spojen s ovládáním nějakého zařízení, které by bylo součástí patentu.
Lobby velkých společností a Evropského patentového úřadu se však snaží tento článek „ujasnit“, což v jejich řeči znamená, že chtějí, aby byl explicitně deklarován v podstatě opak toho, co opravdu říká. Že i patenty na software a algoritmy jako takové jsou dovoleny.
Tato direktiva byla diskutována v Evropském parlamentu a vzhledem k velkému odporu malých a středních podniků a zastánců svobodného software (který je patenty velmi výrazně ohrožen) byl před konečným zasedáním vyhlášen roční odklad a veřejná diskuze. V rámci této veřejné diskuze bylo Evropské komisi doručeno asi 1400 dopisů, z nichž přes 90% bylo proti. Tuto drtivou většinu však závěrečná zpráva odsoudila jako jakýsi „linuxový dav“, který by neměl být brán příliš vážně. Opravdu důležití hráči (jako Microsoft) prý zavedení softwarových patentů podporují.
I přes tyto snahy zmanipulovat výsledky veřejných konzultací se nakonec odpůrcům patentů podařilo členy Evropského parlamentu přesvědčit, že ten návrh je z více důvodů špatný a tak při hlasování v EP byla většina zástupců proti. Návrh byl odmítnut a později přijat ve výrazně pozměněné podobě, která explicitně patenty na software a algoritmy vylučovala.
Zástupci patentů se ale nevzdali a pokusili se návrh v původním znění, Evropským Parlamentem odmítnutém, protlačit přes COREPER a Radu ministrů EU, jak jsme o tom psali zde a zde. V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že návrh bude Radě ministrů předložen jen k formálnímu schválení toto pondělí, což se nakonec pod veřejným nátlakem nepodařilo. Lucembursko vzneslo námitku a tak byl tento bod přesunut na úterý i s řádným projednáváním.
V průběhu několika posledních týdnů zuřila mezi příznivci a odpůrci patentů doslova válka. Svůj odpor projevili i někteří členové parlamentu, protože nesouhlasili s tím, aby všechny jimi projednávané změny byly zahozeny a COREPER předložil návrh v podobě, kterou parlament jednoznačně odmítl. Každý se snažil přesvědčit příslušné vlády o svém názoru. A zdálo se, že se to daří převážně odpůrcům patentů. Německo oscilovalo mezi odmítnutím a zdržením se hlasování. K odpůrcům se připojila Belgie, Španělsko, Estonsko, Maďarsko. Lucembursko prohlašovalo, že bude prosazovat článek o zachování interoperability a zdrží se hlasování.
Při včerejším hlasování bylo však úplně všechno jinak a nejen já se teď ptám, jak je možné, že se tolik vlád zachovalo jinak, než předtím veřejně před občany svých států prohlašovaly. Zřejmě při jednání došlo k mírné změně jednoho z článků direktivy, což uspokojilo některé zástupce (nebo jim poskytlo záminku?), a návrh byl nakonec proti vůli Španělska a Itálie, kteří jediní hlasovali proti, přijat. Přesnější informace o té údajné změně a o tom, proč některé státy hlasovaly jinak, než předtím prohlašovaly, přineseme, až budou k dispozici příslušné transkripty z jednání.
Zdá se tedy, že zákon, který umožňuje vydávat a především vymáhat patenty na programy nebo algoritmy jako takové, prošel prvním čtením a nyní bude putovat ke schválení opět do parlamentu. Parlament má dvě možnosti. Buď zákon při hlasování dvoutřetinovou většinou odmítne a vrátí k přepracování do Rady ministrů, nebo jej přijme.
Klíčové tedy bude, jak se k věci na podzim postaví parlament. Zde je nutno počítat se dvěma věcmi. Již jednou softwarové patenty odmítli a někteří členové jsou posledním děním, které se snaží jejich rozhodnutí ignorovat, velmi pobouřeni. Je tedy teoreticky možné, že někteří by hlasovali proti direktivě už jen z toho principu, aby dali najevo svůj nesouhlas s takovýmto obcházením jejich rozhodnutí. Na druhé straně se jedná již o druhé kolo a získat dvoutřetinovou většinu se již zdaleka nemusí podařit.
I kdyby ale byl zákon vrácen k přepracování, zřejmě nelze očekávat, že by příslušné úřady ustoupily. Pak bude podle ZDNet zákon předán komisi, která bude mít šest týdnů na to, aby spor nějak urovnal.
Čtenáře zřejmě zajímá, jak se k návrhu postavili čeští zástupci. Ti dle zápisků od FFII (Nadace pro volnou informační infrastrukturu) sice upozornili na živou veřejnou debatu a názory expertů, které jsou proti patentům, nicméně prohlásili, že direktivu podpoří, což také následně udělali.
Softwarové patenty byly tak touto alternativní cestou, obcházející Evropský parlament, zřejmě přijaty v prvním kole překvapivě lehce a překvapivě rychle. Žádná veřejná diskuze, žádný odklad. Tento závěr však zatím není příliš oficiální ani potvrzený. Je třeba počkat si na podrobnější analýzu toho, co přijatý text vlastně přesně v této (pozměněné) podobě znamená.
Zdroj: Živě
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
