epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 9. 2010
    ID: 66370upozornění pro uživatele

    Souběh funkcí aneb může člen představenstva působit jako generální ředitel?

    Souběhem se rozumí situace, kdy je statutární orgán nebo jeho člen – nejčastěji jednatel společnosti s ručením omezeným či člen představenstva akciové společnosti v téže společnosti zároveň v pracovním poměru se společností, tedy je jejím zaměstnancem, a to často na vedoucí pozici např. generálního či finančního ředitele. V praxi je souběh stále obvyklým jevem, a to hned z několika důvodů.

     

    white and case

    Motivy pro souběh funkcí

    Jeden z důvodů využívání souběhu je historický, neboť se jednalo o hojně využívaný způsob úpravy výkonu funkce statutárního orgánu (někdy dokonce pracovní smlouvy nesprávně uváděly výkon funkce statutárního orgánu jako druh práce) a zároveň jeho využití ve vedoucí funkci ve společnosti, který společnosti neměly důvod nijak měnit. Řada velkých společností má doposud ve stanovách mezi ostatními orgány společnosti nejen uvedeného generálního ředitele, ale má též stanoveno, že generální ředitel je současně členem představenstva společnosti.

    Dalším motivem je snaha členů statutárních orgánů dosáhnout postavení, které mají v pracovněprávních vztazích zaměstnanci, tj. především výrazně omezené odpovědnosti zaměstnance za škodu, silnější právní ochrany před výpovědí, odstupného i různých zaměstnaneckých výhod.

    Posledním a nikoliv nevýznamným motivem pro souběh funkcí na straně společnosti či na straně člena statutárního orgánu je důvod ryze ekonomický. Historicky bylo totiž v různých obdobích výhodnější vyplatit větší část z celkové vyplácené odměny jako odměnu členu statutárního orgánu a v jiných obdobích jako odměnu generálnímu řediteli – zaměstnanci. Vždy přitom záleželo na právní úpravě platné v dané době a na tom, zda se výhodnost posuzovala z pohledu společnosti nebo z pohledu manažera. O tom, jak je tomu nyní, se zmíníme dále.

    Pro úplnost je třeba uvést, že zcela výjimečně je souběh funkcí nařízen přímo ze zákona. Takovým případem je zákon o bankách, dle nějž mohou být členy představenstva pouze vedoucí zaměstnanci banky.

    Jaký režim je finančně výhodnější?

    Z ekonomického pohledu existuje několik rozdílů v postavení členů statutárních orgánů a zaměstnanců s ohledem na jejich odměny, které za ně společnost povinně odvádí.

    Tím nejvýznamnějším rozdílem je fakt, že pro společnost je odměna vyplácená zaměstnanci, na rozdíl od odměny určené pro členy statutárních orgánů, daňově uznatelným nákladem. Dalším rozdílem, svědčícím naopak ve prospěch ekonomické výhodnosti režimu člena statutárního orgánu, je fakt, že v oblasti sociálního zabezpečení obecně nedochází ani na straně společnosti ani na straně člena statutárního orgánu k odvodům pojistného na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

    Přitom ale platí, že odvodový režim (daň z příjmů, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění) jednatele je obecně shodný s režimem zaměstnance.

    Daňové a pojistné aspekty shrnujeme v následující tabulce:

    Nový obrázek

    * Jednatelé s.r.o., kteří pobírají odměnu v minimální výši pro rok 2010 6.000 Kč měsíčně, jsou účastni výhradně systému důchodového pojištění, tj. nejsou účastni nemocenského pojištění.

    Z pohledu výše efektivní daňové sazby příjemce plateb, tedy zaměstnance či člena představenstva je v současnosti výhodnější režim člena představenstva, neboť člen představenstva odvádí daň pouze ze své odměny navýšené o zdravotní pojištění, zatímco zaměstnanec či jednatel odvádí daň ze své odměny obecně zvýšené o zdravotní pojištění a všechny složky sociálního zabezpečení.

    Efektivní daňová sazba a také výhodnost pro společnost je patrná z příkladu uvedeného níže:

    Nový obrázek

    * Včetně sociálního pojištění („SP“) a zdravotního pojištění („ZP“) hrazeného zaměstnavatelem.

    Nepovolený souběh funkcí = riziko neplatnosti pracovní smlouvy

    Výklad souběhu funkce statutárního orgánu se zaměstnaneckým poměrem, který dlouhodobě uplatňují české soudy, obecně umožňuje existenci souběhu v případě, kdy osoba např. ve funkci člena představenstva a generálního ředitele společnosti vykonávala na obou postech odlišné činnosti. To však v praxi může fungovat jen velmi obtížně. U zaměstnanců ve vedoucích pozicích totiž není vůbec snadné jejich pracovní činnosti správně definovat a odlišit tak, aby se neshodovaly s činnostmi vykonávanými členy statutárních orgánů. Pokud se činnost člena představenstva a generálního ředitele neshoduje, není souběh funkcí problematický.

    Naopak, v případě, kdy se činnost člena představenstva a generálního ředitele shoduje a jeho pracovní poměr vznikne až po jeho zvolení do funkce člena představenstva, považuje se jeho pracovní poměr za neplatný. V situaci opačné, kdy pracovní poměr vznikne ještě před volbou do funkce člena představenstva, nebyl a není závěr o neplatnosti pracovního poměru tak jednoznačný.

    Praktickým důsledkem neplatnosti pracovních smluv v důsledku nedovoleného souběhu funkcí mohlo být až donedávna riziko překvalifikování režimu plateb odváděných státu, respektive zdravotním pojišťovnám a vznik určitých technických zmatků v organizační struktuře společností (neexistence formálního vrcholného představitele operativního managementu společnosti). Ve vztahu k právním úkonům učiněným manažerem – zaměstnancem a současně členem statutárního orgánu nemělo následné zneplatnění pracovní smlouvy žádné negativní důsledky.

    Souběh funkce = neplatnost smluv se třetími osobami?!

    Nikdo se zřejmě nepozastaví nad tím, že generální ředitel je ze své funkce na základě vnitřních předpisů společnosti oprávněn samostatně jednat a podepisovat za společnost. A to i v případě, že je generální ředitel zároveň jednatelem nebo členem představenstva. Dlouho nečinilo žádné problémy ani to, že způsob jednání generálního ředitele jako člena statutárního orgánu byl často omezen požadavkem společného jednání dvou (či více) členů představenstva či více jednatelů.

    V roce 2008 však došlo k zásadnímu obratu a pro platnost úkonů učiněných osobami při souběhu se rozhodujícím stal způsob, jakým je osoba jako člen statutárního orgánu oprávněna za společnost jednat.

    V případě, že generální ředitel ve výše popsané situaci jedná za společnost samostatně a nedodrží způsob jednání požadovaný po něm jako po jednateli či členovi představenstva, není právní úkon jím učiněný platný a společnost nezavazuje!

    Dopad tohoto rozhodnutí by mohl být nesmírně problematický především ve zpětném zneplatnění úkonů učiněných v rozporu s nově přijatým postupem. S ohledem na zásadní obrat ve výkladu zaběhnuté praxe, se domníváme, že principielně by taková situace neměla být k tíži účastníků právních vztahů jednajících v dobré víře.

    Možná řešení souběhu a neplatnosti smluv

    Poté, co Nejvyšší soud v roce 2008 pohrozil neplatností právních úkonů učiněných samostatně např. generálním ředitelem, který je zároveň členem představenstva a v pozici člena představenstva není oprávněn jednat samostatně, Nejvyšší soud také připustil, že možným řešením, jak se vyhnout neplatnosti úkonů, je speciální nastavení jednání takového člena představenstva v rámci stanov společnosti a případně též na základě rozhodnutí představenstva.

    Jiným možným řešením v situaci, kdy se generální ředitel stane členem představenstva, by mohlo být ukončení pracovního poměru a zahrnutí zaměstnaneckých výhod do smlouvy o výkonu funkce.

    Závěr

    Problematika řešení režimu vztahu manažera ke společnosti se může jevit jako banální, technická a z pohledu významnosti jiných vztahů, do nichž společnost vstupuje, za marginální. S ohledem na rizika neplatnosti právních úkonů učiněných manažerem v nevhodném režimu však doporučujeme i k této problematice přistupovat velmi citlivě a obezřetně jak ostatně vyplývá z principu povinnosti péče řádného hospodáře, který se vztahuje na každého jednatele či člena představenstva nebo dozorčí rady. A mimochodem, ani této povinnosti (a odpovědnosti za její porušení) se jednatel, člen představenstva nebo dozorčí rady nezbaví tím, že se „nechá zaměstnat“.


    Zdeněk Mikuláš, advokát

    Kamila Rychtářová


    White & Case advokátní kancelář

    Na Příkopĕ 8
    110 00 Praha 1

    Tel.:  + 420 255 771 111 
    Fax:  + 420 255 771 122

    logo - male

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Zdeněk Mikuláš, Kamila Rychtářová ( White & Case )
    23. 9. 2010

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nový zákon o lobbyingu: Konec tajných jednání za zavřenými dveřmi
    • Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • Mobilizace ozbrojených sil v ČR a postavení odmítačů boje: právní analýza a návrhy legislativních úprav
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení

    Soudní rozhodnutí

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Správní soud a procesní pravidla

    Procesní pravidla řízení před správními soudy nemají být labyrintem plným nejasných odboček do slepých uliček, v němž se vlastní smysl soudní ochrany ztratí, nýbrž cestou, která...

    Vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod musí být při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu, což nalézá svůj...

    Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Zákonný soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Mezi dílčí složky práva na zákonného soudce patří i povinnost senátu vrcholného soudu předložit věc jinému, zákonem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.