epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    16. 10. 2019
    ID: 110069upozornění pro uživatele

    Současná právní úprava data retention je dle Ústavního soudu ústavně konformní a tedy přípustná

    Data retention je termín, kterým se označuje proces uchovávání provozních a lokalizačních údajů pro účely trestního řízení. Právě zákonná povinnost provádět data retention je uložena podnikatelům, zajišťujícím provozování veřejné komunikační sítě (dále jen jako „Operátor“) ve smyslu ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona o elektronických komunikacích[1] (dále jen jako „ZEK“). Dle citovaného ustanovení je operátor povinen po dobu 6 měsíců uchovávat provozní a lokalizační údaje o každém uživateli. Opakovaně a dle našeho názoru také legitimně je však nastolována otázka, zda je takový zásah do soukromí přípustný a souladný s Ústavou a Listinou základních práv a svobod.

    Jakých údajů se tedy povinnost data retention týká?

    Jedná se o provozní a lokalizační údaje, přičemž jejich rozsah, jejich uchovávání a způsob jejich předávání a likvidaci v současné době upravuje vyhláška č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

    Provozní údaje definuje ZEK jako jakékoliv údaje, zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací, nebo pro její vyúčtování. Jedná se o takové údaje, vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje, vedoucí ke zjištění data, času a způsobu trvání komunikace. Lokalizačními údaji jsou pak jakékoliv údaje, určující geografickou polohu zařízení uživatele. Jedná se zejména o následující údaje: informace o tom, komu bylo voláno, s kým bylo voláno či jak dlouho hovor trval, obdobné informace u SMS a MMS služeb. Dále informace o typu internetového připojení, identifikátor uživatelského účtu, IP adresa, datum a čas připojení do sítě Internet atd. 

    Reklama
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    18.10.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Samotný obsah zprávy, hovoru či informace se však za tento údaj nepovažuje a uchovávání obsahu je zákonem výslovně zakázáno.

    Kdy je operátor povinen data retention poskytnout?

    Tyto údaje je Operátor dle ustanovení § 88a zákona č. 141/1961, trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „TŘ“) povinen za níže uvedených podmínek poskytnout orgánům činným v trestním řízení (dále jen jako OČTŘ). Využití institutu vydání dat je možné se souhlasem nebo bez souhlasu sledované osoby.

    Pokud souhlas nebyl udělen, nebo je tato osoba neznámá a primárním cílem využití institutu je její ztotožnění, musí být kumulativně splněny následující podmínky:

    1) řízení je vedeno pro:

    úmyslný TČ s horní hranicí sazby odnětí svobody nejméně 3 roky, nebo

    pro některý z TČ dle § 182, § 209, § 230, § 231, § 353, § 354, § 357, §365 TZ[2], nebo 

    pro úmyslný TČ, kdy k vydání pachatele zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva,

    a současně

    2) sledovaného účelu nelze dosáhnout jiným způsobem, nebo by jiný postup dosažení účelu ztěžoval,

    a současně

    3)  vydání údajů musí nařídit předseda senátu nebo samosoudce.

    Daný institut je využíván při objasňování kybernetické kriminality, kdy OČTŘ nejprve zajistí dle ustanovení § 8 TŘ[3] digitální stopy (tedy například IP adresu, z jaké docházelo k neoprávněnému přístupu k e-mailu či na webové stránky) a následně dle § 88a TŘ zkoumá a komparuje u Operátorů, komu[4] byla daná IP adresa v daný okamžik přidělena.

    Rozhodování Ústavního soudu

    Ústavní soud se problematikou data retention zabýval již dvakrát.

    Právní úprava data retention prošla zásadní proměnou. Nejprve došlo ke zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 (upravující data retention), následně došlo nálezem ÚS sp. zn. Pl. ÚS 24/11 ke zrušení předchozí národní úpravy, ukládající povinnost shromažďovat a poskytovat provozní a lokalizační údaje.[5]

    Připomeňme, že důvodem zrušení předchozí právní úpravy data retention Ústavním soudem byl dle nálezu Pl. ÚS 24/10 (který zrušil tehdejší znění § 88 TŘ a „souvisejícím“ Pl. ÚS 24/11, který zrušil tehdejší znění § 88a TŘ) především nedostatek kritéria nezbytnosti, kdy tehdejší znění zákona požadovalo pouze nejasný účel „objasnění trestné činnosti“. Takové vymezení podmínky umožňovalo vyžádání a použití údajů téměř v libovolném trestním řízení.  Především z těchto důvodů shledal ÚS plošný sběr data retention apriori nepřiměřený.

    Evropská unie po zrušení směrnice 2006/24/ES na celounijní unifikaci této právní úpravy rezignovala, a ponechala ji na jednotlivých národních státech. Tuzemský zákonodárce reagoval výše popsanou právní úpravou promítnutou zejména do ust. § 88a TŘ a § 97 ZEK.

    Nejnověji posuzoval Ústavní soud danou právní úpravu na základě podnětu ke zrušení výše uvedených ustanovení (§ 88a TŘ[6] a § 97 ZEK jakož i dalších) iniciovaného skupinou 58 poslanců. Navrhovatelé argumentovali neproporcionálním řešením ve vztahu k ústavně zaručenému právu na soukromí. Nejpodstatnějším z argumentů pro zrušení, které zazněly, byl argument, že se jedná o plošné a nevýběrové shromažďování údajů, které jsou potencionálně automatizovaně zpracovatelné.

    Ústavní soud dne 14. 5. 2019 v plénu pod sp. zn. Pl. ÚS 45/17 dospěl k závěru, že právní úprava data retention je souladná s Ústavou.

    Ústavní soud podrobil nové znění obvyklým testem proporcionality ve kterém zkoumal (1) vhodnost, (2) potřebnost, (3) přiměřenost dané legislativy.

    O (1) vhodnosti (způsobilosti daného prostředku k dosažení cíle – v tomto případě objasnění trestné činnosti za využití data retention) neměl v řízení ÚS pochyby.

    Potřebnost (2) zákonné úpravy shledal ÚS především z důvodu, že dle jeho názoru (například k objasnění kybernetické kriminality) neexistuje jiný ekvivalentní prostředek, než hromadné uchovávání formou data retention.

    Současnou právní úpravu shledal ÚS (3) přiměřenou především z důvodu potřeby rychlého a efektivního odhalování kybernetické kriminality. Dle jeho vysloveného názoru (bod 104. nálezu) sice plošné shromažďování data retention představuje zásah do soukromí osob, zůstává však otázkou, zda by při absenci principu data retention nedocházelo k využití jiných, invazivnějších metod k získání informací.

    Současné znění tedy bylo shledáno jako ústavně konformní. ÚS však zároveň nad plošným, neadresným a preventivním shromažďováním údajů pomyslně zdvihl prst s výstrahou, že pohled na konformitu data retention může být vzhledem k rychlému technologickému pokroku brzy změněn.

    Je s podivem, že ÚS ve výše uvedeném nálezu nezohlednil existenci nového institutu „data freeze“[7], kterým český zákonodárce splnil povinnost plynoucí z Úmluvy o počítačové kriminalitě. Tato metoda nově umožňuje OČTŘ operativní a rychlé znepřístupnění a uchování digitálních dat pro účely trestního řízení, jako je například závadný digitální obsah či elektronické stopy.

    Závěr

    Dle našeho názoru se jedná o ekvivalentní prostředek, kterým lze dosáhnout stejného účelu, jako plošným shromažďováním data retention. Nemůžeme se tak ztotožnit se způsobem aplikace testu proporcionality tak, jak jej provedl ÚS. Využívání metody data freeze[8], tedy příkazu k zakonzervování digitálních stop k vyšetřování kybernetické kriminality, kdy vyšetřující orgány nemají možnost ověřovat data retention z minulosti, ale pouze v reálné době, využívá například Slovenská republika. V kombinaci s podstatně zkrácenou dobou, po jakou jsou uchovávána data retention, využívá institut data freeze[9] k vyšetřování kybernetické kriminality Spolková republika Německo.

    Domníváme se, že jakýkoliv zásah do soukromí osob přímo vyžadovaný zákonem musí být za všech okolností podrobován nejpřísnějším hlediskům a jeho přípustnost volena zásadně prostředky co možná nejméně invazivními. Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu zůstalo základnímu lidskému právu, kterým právo na ochranu soukromí nepochybně je, mnohé dlužen.

    JUDr. Lenka Příkazská,
    advokátka

    Mgr. Michal Mohelský,
    advokátní koncipient
     

    HSP Partners advokátní kancelář v.o.s.
     
    Vodičkova 710/31
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:       +420 734 363 336
    e-mail:    ak@akhsp.cz
     

    [1] Zákonem o elektronických komunikacích je zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů

    [2] TZ se rozumí zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

    [3] Krom institutu dožádání se nově jedná i o možnost využít institut data freeze dle § 7b TŘ, viz níže v textu.

    [4] OČVTŘ zkoumají primárně přístupový bod do sítě Internet (např. modem či WiFi router), neboť IP adresa často nevypovídá o koncovém zařízení – jako je např. přenosný počítač)

    [5] Ke zrušení směrnice došlo rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie ve věci Digital Rights Ireland Ltd ze   dne 8. 4. 2019, kdy bylo dovozeno, že je směrnice v rozporu s čl. 7 a 8 Listiny základních práv EU.

    [6] Ve znění přijaté zákonem č. 273/2012 Sb. s účinností od 1. 10. 2012

    [7] Jedná se o institut § 7b TŘ, kterého lze využít je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení. Tento příkaz je možné udělit osobě, která má data v držení (typicky subjekt, poskytující webhosting, či e-mailový účet).  Institut se stal součástí TŘ od 1.2.2019.

    [8] Data freeze zde použit ve smyslu i obdobného institutu dle § 7b TŘ, nikoliv identického institutu dle českého zákona.

    [9] Taktéž viz poznámka 8


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Lenka Příkazská, Mgr. Michal Mohelský (HSP Partners)
    16. 10. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Od redefinice trestného činu znásilnění k legislativním úpravám
    • Předsudky společnosti, aneb odůvodnění rozsudků
    • Policie vede nezákonnou evidenci politických projevů a soudy přivírají oči
    • Jak je možné započítat povinnost zdržovat se v obydlí pod dohledem probačního úředníka do výkonu trestu odnětí svobody?
    • Problematické aspekty spojené s ukládáním správního trestu zveřejnění rozhodnutí o přestupku
    • Nejvyšší soud „vyřešil“ neexistující ping-pong: případ nemístného soudcovského aktivizmu
    • Podmíněné propuštění z pohledu statistik
    • Budoucnost v evropské právní úpravě AML
    • Několik poznámek k postihu stalkingu
    • Trestní odpovědnost jednatele za zvýhodnění věřitele
    • Zjevně nesprávnou aplikací (již zrušené a tudíž neplatné) zákonné normy se soud dopouští svévole, v důsledku čehož dochází k porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

    Související produkty

    Online kurzy

    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Na co se budou zaměřovat finanční úřady v roce 2023?
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Whistleblowing aneb ochrana oznamovatelů v praxi
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Evidence skutečných majitelů v roce 2023
    • Trestní právo daňové - Přechod trestní odpovědnosti u právnických osob podle § 10 TOPO
    • Trestní právo daňové - Odlišnosti v pohledu na daňové podvody ve správním a trestním právu z pohledu advokáta 
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    prof. JUDr. Bc.  Tomáš Gřivna, Ph.D.
    prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Robert Kabát
    Mgr. Robert Kabát
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Změny definice zadavatele v novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Svěření nezletilého dítěte do péče
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Případy spoluzavinění při dopravní nehodě
    • Přídatné spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže nájemce bytu (domu) provede úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu (domu) bez souhlasu pronajímatele, je pronajímatel oprávněn domáhat se uvedení bytu (domu) do původního stavu...

    Neúčinnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle...

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Z ustálené rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, kdy důvodem...

    Podnájem bytu

    Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě úroku z prodlení okamžik, kdy je věřitel objektivně s to své právo uplatnit před orgány veřejné moci, nemůže předcházet dni, kdy se dlužník dostává do prodlení se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.