Souhrn významných událostí ze světa práva
Vláda schválila novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu | Ústavní soud zrušil rozhodnutí soudů o podmíněném propuštění vězně | Nejvyšší správní soud rozhodl o daňovém zvýhodnění rozvedených rodičů | Ústavní soud poprvé řešil právo na náhradu škody po rozhodnutí Výboru OSN pro práva dítěte | Představenstvo České advokátní komory zasedalo v Brně | Evropská komise zahájila řízení proti České republice kvůli chybějícímu plánu renovace budov | Generální advokátka Soudního dvora EU přednesla stanovisko k právu na přístup k obhájci v českém trestním řízení | | Vláda podpořila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro seniory
Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení na své 10. schůzi dne 11. března schválila zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2026. Pro návrh hlasovalo 103 poslanců vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, proti se vyslovilo 88 poslanců opozice. Rozpočet počítá s příjmy 2 117,8 miliardy korun a výdaji 2 427,8 miliardy korun. Schválením rozpočtu skončilo rozpočtové provizorium, v němž stát hospodařil od začátku roku. Prošlo pět koaličních pozměňovacích návrhů v celkovém objemu 1,12 miliardy korun, mimo jiné navýšení rozpočtu Národní sportovní agentury o 800 milionů korun a 120 milionů korun na program MEDEVAC. Ministryně financí Alena Schillerová označila rozpočet za pravdivý a realistický, opozice naopak poukazovala na rozpor se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
Zákon o digitální ekonomice postoupil do druhého čtení
Poslanecká sněmovna dne 10. března posunula do druhého čtení návrh zákona o digitální ekonomice, který implementuje evropský Akt o digitálních službách a nařízení o správě dat. Zákon reguluje online platformy, sociální sítě a tržiště s cílem vytvořit bezpečnější digitální prostředí a posílit ochranu dětí na internetu. Návrh původně předložila Fialova vláda v prosinci 2025. Český telekomunikační úřad je určen jako hlavní dozorový orgán. Návrh poslankyně Šichtařové na zamítnutí neprošel, pro zamítnutí hlasovalo pouze sedm poslanců SPD. Místopředseda ANO Radek Vondráček přislíbil zohlednění připomínek k ochraně svobody slova formou pozměňovacích návrhů ve druhém čtení.
Vláda schválila novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Vláda na svém zasedání dne 9. března schválila novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která má implementační charakter a reaguje na evropské směrnice zaměřené na zvýšení atraktivity veřejných trhů pro malé a střední podniky. Klíčovou změnou je zvýšení hranice pro povinnost vypracovat prospekt při vydávání dluhopisů z jednoho milionu eur na pět milionů eur. Současně se zavádí povinnost varování při nabídce dluhopisů soukromých společností, aby se zabránilo klamavému dojmu o roli České národní banky. Ministerstvo financí ve spolupráci s ČNB rovněž navrhlo zrušení několika nadbytečných regulací. Návrh nyní posoudí Poslanecká sněmovna.
Vláda podpořila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro seniory
Vláda přijala souhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu novely zákona o doplňkovém penzijním pojištění, předloženému skupinou koaličních poslanců v čele s ministryní Schillerovou. Novela má umožnit přibližně 150 000 seniorům, kteří zůstali uzamčeni ve třetím penzijním pilíři bez státního příspěvku po změnách z roku 2024, aby mohli ukončit spoření bez sankce. Druhým krokem je jednorázová kompenzace pro přibližně 14 100 klientů, kteří z pilíře odešli se ztrátou státních příspěvků. Celkové náklady pro státní rozpočet se odhadují na přibližně 60 milionů korun. Návrh je navržen ke zrychlenému projednání v prvním čtení ve Sněmovně.
Poslankyně Šichtařová rezignovala na mandát kvůli zákonu o digitální ekonomice
Poslankyně Markéta Šichtařová ze Svobodných, působící v poslaneckém klubu SPD, dne 10. března oznámila rezignaci na svůj mandát poté, co Sněmovna posunula zákon o digitální ekonomice do druhého čtení. Normu označila za cenzurní zákon a vyjádřila hluboké zklamání nad směřováním koalice. Její první rezignační dopis byl mandátovým výborem shledán neplatným pro absenci notářského ověření, řádnou rezignaci podala až 11. března. Šichtařová čelila kritice za nízkou parlamentní aktivitu a neúčast v žádném sněmovním výboru. Nahradit ji má Josef Nerušil, předseda pražské organizace SPD.
Ústavní soud zrušil rozhodnutí soudů o podmíněném propuštění vězně
Ústavní soud zveřejnil 10. března nález, kterým zrušil rozhodnutí obecných soudů o zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění vězně z brněnské věznice. Třetí senát konstatoval, že obecné soudy postupovaly příliš zjednodušeně, když jako dominantní faktor pro posouzení polepšení vzaly pouze počet kázeňských odměn. Ústavní soud zdůraznil, že polepšení musí soudy posuzovat komplexně – podle celkového chování ve věznici, snahy nahradit škodu a kroků směřujících k návratu do běžného života. Nález má významný precedenční dopad na praxi soudů při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzených.
Ústavní soud poprvé řešil právo na náhradu škody po rozhodnutí Výboru OSN pro práva dítěte
Ústavní soud zveřejnil 11. března nález, v němž se poprvé zabýval právem na náhradu škody vůči státu poté, co Výbor OSN pro práva dítěte shledal, že české orgány porušily práva stěžovatelů chráněná Úmluvou o právech dítěte. Ústavní soud zdůraznil, že stanoviska Výboru OSN nejsou právně závazná a nemohou přímo založit právo jednotlivců na náhradu újmy ve vnitrostátním právu. Současně však konstatoval, že postup orgánu veřejné moci v rozporu s Úmluvou zakládá právo na náhradu případné újmy podle českého práva. Jedná se o precedentní rozhodnutí s širším významem pro vztah mezinárodních lidskoprávních mechanismů a českého právního řádu.
Ministerstvo spravedlnosti přiznalo odškodné bývalému kancléři Mynářovi
Ministerstvo spravedlnosti přiznalo bývalému vedoucímu prezidentské kanceláře Vratislavu Mynářovi odškodné ve výši 472 tisíc korun za nezákonné trestní stíhání v kauze dotace na přestavbu penzionu v Osvětimanech. Mynář původně požadoval přibližně 1,9 milionu korun. Za dotační podvod a poškozování zájmů Evropské unie mu hrozilo až osm let vězení, soud ho však v lednu 2025 zprostil obžaloby. Přiznaná částka se týká nákladů na obhajobu a nepřiměřené délky řízení. Případ ilustruje problematiku odškodňování za nezákonná trestní stíhání ze strany státu.
Rozšířeno obvinění v bitcoinové kauze Jiřikovského o provozování darknetového tržiště
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu rozšířili obvinění Tomáše Jiřikovského, muže známého z bitcoinové kauzy, který v loňském roce daroval ministerstvu spravedlnosti kryptoměnu v hodnotě téměř miliardy korun. Nově je stíhán za provozování darknetového tržiště Nucleus Market, přes které se měly prodávat drogy. Kromě legalizace výnosů z trestné činnosti mu hrozí až 18 let vězení. O rozšíření obvinění informovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. V souvislosti s touto kauzou ministr spravedlnosti Jeroným Tejc oznámil záměr vytvořit inspekci pro státní zástupce, což vyvolalo ostrý odpor Unie státních zástupců.
Nejvyšší správní soud rozhodl o daňovém zvýhodnění rozvedených rodičů
Nejvyšší správní soud potvrdil, že rozvedení rodiče nemohou nárok na daňové zvýhodnění na děti odvozovat pouze od režimu styku stanoveného opatrovnickým soudem. V posuzovaném případě otec uplatnil daňové zvýhodnění na dvě děti s odkazem na to, že s nimi tráví zhruba 40 procent času. Soud však rozhodl, že rozhodující je, u koho dítě tráví většinu dní v konkrétním měsíci. Rozvedení rodiče se tak musejí buď dohodnout, nebo daňové zvýhodnění uplatní pouze ten, kdo o dítě pečuje převážně. Rozhodnutí má široký dopad na tisíce rozvedených rodin v České republice.
Kárné řízení se soudkyní pro údajnou pomoc syna při psaní rozsudků
Dlouholetá soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 čelí kárné žalobě, kterou podala předsedkyně soudu. Vytýká jí nekvalitní práci, průtahy v řízeních a především to, že při přípravě některých rozsudků požádala o pomoc svého syna, studenta právnické fakulty. Úřednice soudu svědecky potvrdila, že se jí soudkyně svěřila s tím, že synovi posílala podklady ze soukromého e-mailu. Navrhovatelka požaduje nejpřísnější kárné opatření, tedy odvolání z funkce soudce. Kárný senát při Nejvyšším správním soudu případ začal projednávat v březnu 2026.
Nejvyšší soud zrušil rozsudek v případě smrti novorozence při porodu
Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu ve sporu rodičů o odškodnění za smrt dítěte při porodu v nemocnici v Jablonci nad Nisou. Okresní soud původně uzavřel, že nemocnice postupovala v rozporu s odborným standardem, protože záznamy z kardiotokografie nebyly řádně vyhodnocovány a zdravotníci nereagovali včas. Odvolací soud však skutkové závěry změnil, aniž by zopakoval dokazování výslechem znalců. Nejvyšší soud takový postup označil za porušení práva na spravedlivý proces a věc vrátil k novému projednání. Rodiče požadují odškodnění přesahující 10 milionů korun.
Tripartita jednala o celoživotním vzdělávání a odložila projednání důchodové reformy
Dne 9. března se ve Strakově akademii uskutečnila 182. plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody. Hlavním tématem byl rozvoj celoživotního vzdělávání, kde se sociální partneři shodli na nutnosti partnerského modelu propojujícího stát, zaměstnavatele a samosprávy. Tripartita projednala návrh státního příspěvku na projekty prevence pracovních rizik v celkovém objemu téměř 20 milionů korun. Původně plánovaný bod o zastropování důchodového věku na 65 letech vláda z programu stáhla. Ministr práce Aleš Juchelka oznámil, že zastropování se provede až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů pro náročné profese.
Vláda zrušila Stálý výbor pro jaderné zdroje a změnila řízení projektu Dukovany
Vláda rozhodla o zrušení Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, který fungoval od roku 2016, a o převedení agendy na úroveň operativního řízení. Nový model spočívá v řídicím výboru vlastníků složeném z vlády a společnosti ČEZ, zaměřeném na naplňování harmonogramu a rozpočtu projektu Elektrárna Dukovany 2. Jednou za čtvrt roku bude vláda skládat účty o projektu na Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny. Ministr Karel Havlíček zdůvodnil změnu tím, že projekt se nachází v operativní fázi, kdy jsou investor, dodavatel i finanční model již stanoveny. Česká republika se současně 10. března připojila k deklaracím Summitu o jaderné energii v Paříži.
Představenstvo České advokátní komory zasedalo v Brně
Představenstvo České advokátní komory zasedalo ve dnech 9. a 10. března v Brně. Předsedkyně ČAK Monika Novotná a ředitelka brněnské pobočky 4. března jednaly s vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva o otázkách zastoupení zranitelných osob. Komora pokračuje v digitalizaci svých agend, na Portálu ČAK byly nasazeny nové funkcionality a ke konci března skončí provoz starého rozhraní pro elektronickou knihu úschov. Slavnostní složení advokátního slibu osmi nových advokátek a advokátů se uskutečnilo 6. března v Kaňkově paláci v Praze za přítomnosti místopředsedy ČAK Ondřeje Trubače.
Návrh zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami vyvolal odpor neziskového sektoru
Vznikající zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami, připravovaný koaličními poslanci, vyvolal ostrou kritiku ze strany zástupců neziskových organizací. Ředitelka Amnesty International Česká republika označila normu za další snahu státu o omezování práce nevládního sektoru, inspirovanou kontroverzním ruským zákonem o zahraničních agentech. Zveřejňování části údajů by podle organizací přímo ohrozilo poskytování pomoci a bezpečnost spolupracovníků v zemích s autoritářskými režimy. Zákon vyvolává širší debatu o vztahu transparentnosti financování a ochrany občanské společnosti.
Evropská komise zahájila řízení proti České republice kvůli chybějícímu plánu renovace budov
Evropská komise dne 11. března zahájila řízení o porušení povinnosti proti 19 členským státům včetně České republiky za nepředložení návrhu Národního plánu renovace budov ve lhůtě do 31. prosince 2025. Tyto plány jsou klíčovým nástrojem přepracované směrnice o energetické náročnosti budov pro dosažení dekarbonizace fondu budov do roku 2050. Česká republika musí směrnici plně transponovat do národního práva do 29. května 2026. Komise vyzvala dotčené státy k předložení plánů bez odkladu s dvouměsíční lhůtou na odpověď, jinak hrozí další právní kroky.
Generální advokátka Soudního dvora EU přednesla stanovisko k právu na přístup k obhájci v českém trestním řízení
Dne 12. března přednesla generální advokátka Tamara Ćapeta u Soudního dvora EU stanovisko ve věci Komise proti České republice, týkající se práva na přístup k obhájci v trestním řízení. Komise podala žalobu, protože česká legislativa umožňuje výslech podezřelých bez přítomnosti obhájce, pokud se ten nedostaví ve stanovené lhůtě. Podle Komise tím Česko nesprávně transponovalo směrnici o právu na přístup k obhájci ve všech fázích trestního řízení. Rozsudek Soudního dvora se očekává v následujících měsících a může mít zásadní dopad na českou trestněprávní úpravu, zejména na podmínky provádění úkonů v přípravném řízení.
Směrnice Omnibus I vstupuje v platnost a zásadně mění pravidla ESG reportingu
Směrnice Omnibus I, zveřejněná 26. února v Úředním věstníku EU, vstoupí v platnost 18. března a přináší zásadní změny směrnice CSRD o reportingu udržitelnosti i směrnice o náležité péči v oblasti lidských práv a životního prostředí. Povinnosti CSRD se nově vztahují pouze na podniky s více než 1 000 zaměstnanci a obratem přes 450 milionů eur, což představuje dramatické zúžení původního rozsahu – odhadem vypadne až 80 procent dříve dotčených firem. Česká republika musí změny transponovat do národního práva do března 2027. Pro řadu českých podniků, které se na ESG reporting intenzivně připravovaly, to znamená, že nově nebudou spadat do rozsahu povinností.
České republice se blíží lhůta pro transpozici směrnice o transparentnosti odměňování
Česká republika musí do 7. června 2026 transponovat evropskou směrnici o transparentnosti odměňování, avšak ke březnu 2026 nebyl dosud zveřejněn žádný oficiální návrh prováděcího zákona. Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na novele zákoníku práce s cílem minimální transpozice bez nadměrné regulace. Směrnice zavede povinnost uvádět mzdové rozpětí v pracovních inzerátech, zákaz zjišťovat mzdovou historii uchazečů a právo zaměstnanců na informace o průměrných mzdách na srovnatelných pozicích. Odborníci varují, že transpozice bude pravděpodobně opožděná za červnovým termínem, což Česku hrozí dalším řízením o porušení ze strany Evropské komise.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
