Souhrn významných událostí ze světa práva
Sněmovna přijala zákon nahrazující služební zákon | Ústavní soud upřesnil pravidla pro uložení omezujících opatření nahrazujících vazbu | Nejvyšší soud ke vztahu opakovaných výslechů a náhrady újmy nezletilých obětí | Ústavní soud posílil práva obětí sexuálního násilí v otázce odškodnění | Česká advokátní komora zintenzivnila jednání s Ministerstvem financí | Ministerstvo průmyslu předložilo návrh českého AI zákona | Evropský parlament schválil posílení práv cestujících v letecké dopravě | Sněmovna se vrátila k závěrečnému schvalování novely stavebního zákona
Sněmovna se vrátila k závěrečnému schvalování novely stavebního zákona
Poslanecká sněmovna 8. července 2026 pokračovala ve 24. schůzi třetím dějstvím závěrečného projednávání koaliční novely stavebního zákona. K předloze bylo podáno přibližně 130 pozměňovacích návrhů a k jejímu schválení se podle plánu ještě téhož týdne vrací plénum, přičemž rozprava se posunula do pátku 10. července. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová prezentovala novelu jako zásadní zjednodušení povolování bytů, škol a technické infrastruktury, opozice naopak varovala před kolapsem stavebního řízení a před oslabením ochrany veřejných zájmů a životního prostředí.
Sněmovna přijala zákon nahrazující služební zákon
Poslanecká sněmovna definitivně schválila hlasy vládních poslanců koalice ANO, SPD a Motoristů zákon, který od listopadu 2026 nahradí dosavadní zákon o státní službě. Nová úprava přibližuje pravidla zaměstnávání státních úředníků zákoníku práce, ruší takzvaný bazén tříměsíční doby a připouští, aby vedoucí místa ve státní správě zastávali i lidé s bakalářským vzděláním, u řadových úředníků má stačit maturita. Předlohu, kterou opozice ostře kritizovala pro politizaci státní správy, nyní musí posoudit Senát; ministerstvo vnitra očekává úpravy, ale nikoli zamítnutí.
Ústavní soud upřesnil pravidla pro uložení omezujících opatření nahrazujících vazbu
Třetí senát Ústavního soudu v nálezu sp. zn. III. ÚS 1480/26 zveřejněném 8. července 2026 potvrdil, že omezující opatření nahrazující vazbu lze uložit i tehdy, když je obviněný v době rozhodování už na svobodě, dokud skutečně vykonaná doba vazby nedosáhla maximální přípustné hranice. Zpravodajkou byla soudkyně Veronika Křesťanová, která zdůraznila, že rozhodující je faktická doba omezení osobní svobody, nikoliv kalendářní čas od vzetí do vazby. Ústavní soud současně shledal důvodnou dílčí námitku stěžovatele, že mu obecné soudy po kasačním rozhodnutí nevrátily bez vyzvání cestovní pas, tato vada však nedosáhla intenzity pro kasační zásah.
Ústavní soud zamítl stížnost společnosti Metrostav Infrastructure
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost společnosti Metrostav Infrastructure spojenou s kauzou rekonstrukce hotelu Bohemia v Chrudimi, kvůli níž firma po dobu tří let nesměla plnit veřejné zakázky a účastnit se veřejných soutěží. Soudci potvrdili závěry obecných soudů a odmítli argument o nepřiměřenosti sankce vzhledem k dopadům na hospodářskou činnost společnosti. Rozhodnutí posiluje předvídatelnost sankčního režimu podle zákona o zadávání veřejných zakázek a představuje pro zadavatele důležitý orientační bod při aplikaci institutu nespolehlivosti dodavatele.
Ústavní soud posílil práva obětí sexuálního násilí v otázce odškodnění
Ve stejném týdnu Ústavní soud vyhověl stížnosti oběti znásilnění, které pražské soudy přiznaly v adhezním řízení pouze 20 000 korun, tedy desetinu uplatňovaného nároku, a se zbytkem ji odkázaly na civilní řízení. Podle soudců tento postup nepřípustně prodlužoval cestu k přiměřené satisfakci a byl v rozporu s principy ochrany zvláště zranitelných obětí trestných činů. Nález navazuje na dřívější judikaturu Ústavního soudu ve věci důstojné náhrady nemajetkové újmy a klade na trestní soudy povinnost adhezní nároky projednávat s ohledem na povahu zásahu, nikoli je paušálně vytěsňovat mimo trestní řízení.
Nejvyšší soud ke vztahu opakovaných výslechů a náhrady újmy nezletilých obětí
Nejvyšší soud v rozsudku publikovaném počátkem července řešil žalobu na náhradu nemajetkové újmy, kterou uplatnila oběť, jež byla od šesti do čtrnácti let opakovaně znásilňována vlastním otcem a v trestním řízení musela opakovaně vypovídat. Podle soudu je nutné vždy pečlivě vážit, zda jsou opakované výslechy nezletilých obětí nezbytné a zda samy o sobě nemohou představovat další zdroj psychické újmy zakládající odpovědnost státu. Rozhodnutí navazuje na standardy Ústavního soudu a evropské judikatury a otevírá prostor pro civilní žaloby proti státu tam, kde procesní vedení věci vedlo k sekundární viktimizaci.
Kárný senát ČAK potrestal advokáta za nevyúčtované zálohy
Kárný senát České advokátní komory uzavřel projednání kárných provinění advokáta, který od klientky převzal na zálohách na odměnu 75 000 korun a přes její výzvy jí je řádně nevyúčtoval. Nejprve klientce oznámil, že se dohodli na paušální odměně a slíbil vrácení přeplatku 3 500 korun, později však vystavil vyúčtování podle advokátního tarifu, odměnu zdvojnásobil a žádal doplatek 87 848 korun. Senát advokátovi vytkl i urážlivou e-mailovou komunikaci a nevydání přijatých mobilních telefonů a konstatoval porušení zákona o advokacii a etického kodexu; případ dokládá zpřísňující se linii kárné praxe u nakládání s klientskými penězi po zavedení Garančního fondu ČAK.
Vyhláška o odolnosti subjektů kritické infrastruktury vyšla ve Sbírce zákonů
Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 122/2026 Sb., o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu. Předpis transponuje směrnici CER a stanoví minimální obsah plánu odolnosti, periodicitu posouzení rizik a formalizované postupy hlášení incidentů provozovateli základní služby a určeným subjektům kritické infrastruktury. Účinnost se odvíjí od data vyhlášení a předznamenává výraznou administrativní zátěž pro energetiku, dopravu, digitální infrastrukturu a poskytovatele zdravotních služeb, kteří budou muset revidovat interní směrnice a smluvní řetězce dodavatelů.
Vyhláška o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami ve školách
Ministerstvo školství vyhlásilo vyhlášku č. 121/2026 Sb., o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, prachy a biologickými činiteli ve školách a školských zařízeních. Předpis přesněji vymezuje povinnosti ředitelů škol při zajišťování bezpečnosti při výuce chemie, biologie a pracovních činností a stanoví rozsah povolených látek pro jednotlivé stupně vzdělávání. Součástí úpravy jsou i požadavky na skladování, evidenci a likvidaci látek a povinnost školení pedagogů, což povede k revizi dosavadních školních řádů a smluvních vztahů s dodavateli laboratorního vybavení.
Nařízení vlády k regulaci cen pohonných hmot pro červenec 2026
Vláda schválila na zasedání 29. června 2026 nařízení č. 120/2026 Sb., kterým vydala cenový výměr regulující ceny některých pohonných hmot pro období od 1. do 19. července 2026. Opatření reaguje na tržní volatilitu v souvislosti s dovoznou závislostí a chrání spotřebitele před nadměrným nárůstem cen v době letní sezony. Nastavení konkrétních maximálních cen se opírá o cenový zákon a představuje výjimečný zásah do svobodné tvorby cen, což provozovatelům čerpacích stanic ukládá povinnost cenové transparentnosti vůči finančním úřadům.
Novela vyhlášky k veřejnému zdravotnímu pojištění
Ministerstvo zdravotnictví vydalo vyhlášku č. 119/2026 Sb., kterou se mění vyhláška č. 376/2011 Sb., k provedení zákona o veřejném zdravotním pojištění. Novela upřesňuje kritéria úhrady léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a reaguje na aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu ve věcech maximálních cen a úhrad. Pro poskytovatele zdravotních služeb a distributory přípravků znamená úprava nutnost přezkoumat kalkulace k SÚKL a smlouvy se zdravotními pojišťovnami, přičemž některé změny jsou stanoveny s odloženou účinností pro dokončení přechodných období.
Vyhláška aktualizující seznam přírodních léčivých zdrojů
Ve Sbírce zákonů vyšla také vyhláška č. 118/2026 Sb., kterou se mění vyhláška č. 290/1998 Sb. o prohlášení dalších zdrojů přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivé zdroje nebo přírodní minerální vody stolní. Předpis současně ruší dřívější prohlášení některých zdrojů za přírodní léčivé zdroje a odráží aktuální hydrogeologické posudky Ministerstva zdravotnictví. Provozovatelé lázeňských zařízení a stáčíren minerálních vod budou muset přepracovat lázeňské statuty i etikety produktů, změna má rovněž dopad do daňového režimu a marketingového označování minerálních vod.
Česká advokátní komora zintenzivnila jednání s Ministerstvem financí
Vedení České advokátní komory oznámilo, že v průběhu léta 2026 pokračují intenzivní jednání s Ministerstvem financí k návrhu zákona o ekonomické ochraně státu a k souvisejícím novelám zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii. Předsednictvo komory upozornilo, že navrhované změny mohou zasáhnout do institutu mlčenlivosti advokáta, do pravidel pro klientské úschovy a do systému garancí spuštěných po založení Garančního fondu ČAK k 1. lednu 2026. Komora avizovala připomínkové stanovisko a připravuje odborný seminář pro advokáty, s pozorností upřenou na dopad AML pravidel na výkon advokacie.
Ministerstvo průmyslu předložilo návrh českého AI zákona
Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v uplynulém týdnu minimalistický návrh zákona o umělé inteligenci, který má implementovat evropský AI Act do českého právního řádu. Návrh určuje odpovědné orgány dozoru, konkrétně Český telekomunikační úřad, ČNB, Úřad pro ochranu osobních údajů, veřejného ochránce práv, ÚNMZ a Český akreditační institut, a předpokládá zavedení národního regulatorního sandboxu pro testování AI aplikací. Na implementaci v období 2026 až 2028 je vyčleněno 232 milionů korun ze státního rozpočtu, přičemž návrh nyní čeká vnější připomínkové řízení a měl by nabýt účinnosti tak, aby předcházel plné aplikaci ustanovení AI Actu o vysoce rizikových systémech.
Senát svolal 27. schůzi na projednání sněmovních tisků
Předseda Senátu svolal 27. schůzi horní komory na středu 8. července 2026, pozvánka byla publikována 7. července. Program je zaměřen na senátní návrhy zákonů senátorů Zbyňka Sýkory, Lumíra Kantora, Martina Bednáře a Leny Mlejnkové ve věci nemocenského pojištění a na návrh senátora Václava Lásky k obcím a hlavnímu městu Praze. Senát dále projedná návrhy zákonů o investičních společnostech a investičních fondech, o doplňkovém penzijním spoření a o daních z příjmů, přičemž očekává se doručení nedávno schváleného zákona o státních zaměstnancích ke dni 9. července 2026.
Evropský parlament schválil posílení práv cestujících v letecké dopravě
Evropský parlament ve Štrasburku 7. července 2026 přijal poměrem 646 hlasů pro, 12 proti a 3 zdrželi se první revizi pravidel pro cestující v letecké dopravě od roku 2004. Nová úprava přináší nárok na příruční zavazadlo bez příplatku, bezplatné usazení rodičů s dětmi vedle sebe, zákaz podmiňovat získání palubní vstupenky použitím aplikace aerolinky a rychlejší proces odškodňování při zpožděních nad tři hodiny. Kompromisní znění musí do začátku srpna 2026 potvrdit Rada EU, poté vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku a pro české cestující i tuzemské letecké dopravce znamená nezbytnost revize obchodních podmínek a IT systémů odbavení.
Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu pro společnost Google
Soudní dvůr EU v rozsudku ze začátku července 2026 s definitivní platností potvrdil pokutu 4,1 miliardy eur uloženou Evropskou komisí společnosti Google za protisoutěžní praktiky na trhu operačního systému Android. Rozsudek uzavírá osm let trvající řízení a stvrzuje výklad, podle nějž kombinace vázaných licenčních podmínek a antifragmentačních dohod bránila konkurenčním ekosystémům v přístupu na trh. Rozhodnutí posiluje rámec pro aplikaci nařízení o digitálních trzích, které přineslo ex ante povinnosti pro takzvané strážce brány, a pro české digitální podnikatele znamená zpřísnění výkladu čl. 102 SFEU včetně dopadu na smluvní architekturu s velkými platformami.
Rada EU projednávala postoje k odložení účinnosti částí AI Actu
Evropská komise v návaznosti na jarní omnibus balíček nadále projednává v Radě EU odklad účinnosti ustanovení AI Actu pro vysoce rizikové systémy, u systémů podle přílohy III až do 2. prosince 2027 a u systémů podle přílohy I až do 2. srpna 2028. V uplynulém týdnu členské státy včetně České republiky sladily pozice v rámci pracovní skupiny Rady pro telekomunikace a informační společnost a Česko se přiklonilo k pragmatickému odložení s cílem získat čas na dobudování notifikovaných orgánů a metodik. Zároveň však zůstává nezměněn termín 2. srpna 2026, kdy se rozbíhají části AI Actu týkající se obecných AI modelů, transparenčních povinností a správního rámce, což vyžaduje urychlené finalizování domácí implementační normy.
Evropská komise pokročila v projednávání Aktu o digitálních sítích
Evropská komise pokračovala v uplynulém týdnu ve stakeholderských konzultacích k návrhu nařízení Digital Networks Act, který zveřejnila 21. ledna 2026 a který slučuje Evropský kodex pro elektronické komunikace, nařízení BEREC, rozhodnutí o rádiovém spektru a části nařízení o otevřeném internetu i směrnice ePrivacy. Návrh cílí na harmonizaci pravidel podporujících přechod k optickým sítím, sítím 5G a 6G a cloudové infrastruktuře a předpokládá nový režim autorizací pro celoevropské operátory. Pro Českou republiku znamená projednávání nutnost koordinace mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, Českým telekomunikačním úřadem a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, přičemž tuzemští operátoři mohou očekávat výrazné změny v regulaci přístupu k sítím.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
