Sousedské spory, jablka a paragrafy
Udělám to, ale až porostou jablka na dubě. (staré německé přísloví)
Blíží se nám zase podzim. Pro nás zahrádkáře, spolu s jarem, létem a zimou, nepochybně jedno z nejkrásnějších období v roce. Na podzim se mimo jiné sklízí jablka[1] (a další ovoce) a s ním se objevuje odvěký právní problém, na který mj. v nadsázce poukázal, již Vlasta Burian v legendární druho-republikové komedii Ducháček to zařídí (1938). [2] Větve sousedovy jabloně rostou na Váš pozemek. A pak jablka spadají k Vám do zahrádky.
In medias res: Komu jablíčka patří? Jsou Vaše nebo sousedovy? Budou říkat pane majiteli jabloně nebo vlastníkovi sousedního pozemku?
Ustanovení § 1016 odst. 1 dnešního (některými staršími právníky dodnes hrdě stále nazývaný jako „nový“) občanského zákoníku stanoví jasně, že: „Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem."
Jestliže k Vám na pozemek spadla sousedova zralá jablka nebo jiné ovoce či zelenina, pak je můžete legálně posbírat a zpracovat. I když se na vás bude soused či sousedka ošklivě mračit. Samozřejmě nic Vám nebrání v rámci zachování dobrých sousedských vztahů mu je dobrovolně vydat. Ostatně v jiné části sousedících zahrad může být situace obrácená. Takže si můžete samozřejmě plody recipročně vyměňovat.
Důmyslnějšího čtenáře napadlo, a co když je ovoce (například šťavnaté jablko odrůdy Spartan) ještě na sousedově stromě?[3] Můžete si ovoce natrhat rovnou ze sousedova stromu, který trčí a zasahuje až k Vám na pozemek ? Řešení - To ex lege nyní nejde.
Zde pozor, ovoce, jež je stále součástí sousedova stromu, mu náleží a vy byste se sklizní dopustili protiprávního jednání. Nutno počkat, až „Spartan“ spadne k Vám na zahrádku, i když jste jinak třeba Slávista.
Pro vyšší informační komplexnost dodejme, jestliže vám haluze sousedova stromu překáží, můžete ho vyzvat, aby je z vašeho pozemku odstranil. Občanský zákoník autoritativně praví „Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá."[4]
Pozornější čtenáři a čtenářky si výše v textu jistě povšimli slůvka - veřejný statek. Nejprve pro neprávníky připomene, co se jím může v praxi myslet. Za veřejný statek pro potřeby ustanovení § 1016 odst. 1 občanského zákoníku se kupříkladu pokládá chodník, cesta, pole nebo městský park. Spadne-li tedy na něj ovoce z Vašeho stromu, je stále Vaše. Nadto byste se měli postarat o jeho odstranění, aby Vaše jablíčka nebo hruštičky neznečišťovaly kupříkladu městskou nebo krajskou cestu. Ale jsou z právního hlediska stále Vaše, nikoliv města, kraje nebo dokonce státu.
Přejeme všem pokojné sousedské vztahy, a to nejen na podzim.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
VŠ pedagog a člen rozkladové komise ÚOOÚ[1]
[1] Dodejme pro přesnost, v polovině září dozrávají podzimní a raně zimní odrůdy jablek. Zimní odrůdy se sklízejí až počátkem října. Od poloviny září možno většinou sklízet odrůdy jablek - Melodie, Spartan, Šampion anebo Selena.
[2] Natočeno 1938. Režie: Karel Lamač. Liberecký rodák a brilatní komik Vlasta Burian zde ztvárnil neopakovatelného pana Jana Ducháček, který vede svérázným způsobem advokátní kancelář JUDr. Fauknera.
[3] Definici „stromu“ , v českém občanském zákoníku nyní nenajdeme. Snaha o definování „vždy a všeho“ je spíše vlastní českému (resp. i středoevropskému) veřejnému právu, nikoliv soukromému, jehož pilířem je právě občanský zákoník.
[4] Srov. § 1016 odst.2 ObčZ.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
