epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 7. 2021
    ID: 113254upozornění pro uživatele

    Spoluúčast poškozeného – snížení náhrady škody

    I přesto, že běžně vymezujeme v rámci práva odpovědnosti za škodu strany černobíle jako škůdce a poškozeného, často dochází k tomu, že poškozený sám svým jednáním ke vzniku své škody přispěje, a je tak do určité míry sám škůdcem. Nadto si někdy strany způsobí škodu vzájemně a je třeba určit jejich podíly na náhradě škody způsobené druhé straně. Následující text se zaměřuje na to, jak otázky snížení náhrady škody z důvodu spoluúčasti poškozeného řeší účinná právní úprava a judikatura Nejvyššího soudu.

    Úvod

    Typickým příkladem spoluúčasti poškozeného na vzniku škody nebo nemajetkové újmy (dále jen „škoda“) je určitá forma zanedbání potřebné opatrnosti. I přesto, že tyto případy nejsou omezeny určitou oblastí, v soudní praxi často hraje spoluúčast roli při nehodách v silničním provozu.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Nejvyšší soud např. řešil případ, kdy řidič nákladní soupravy při pokusu se vyhnout chodkyni jdoucí po okraji vozovky najel zadním kolem tahače na její nohu. Bylo však rovněž prokázáno, že poškozená chodkyně šla po nesprávné straně silnice, nepoužila chodník a za tmy šla v oblečení bez reflexních prvků.[1] V jiném případě šlo o to, že řidič osobního automobilu s vozidlem zastavil u pravého okraje a otevřel dveře vozidla v době, kdy jej vlevo objížděla cyklistka, přičemž došlo ke střetu a jejímu zranění. Cyklistka přitom neměla při jízdě přilbu.[2]

    Příkladem z jiné oblasti je případ, kdy zaměstnankyně notářky neodhalila falzifikát občanského průkazu při ověřování podpisu na kupní smlouvě. Mimo jiné následkem této skutečnosti kupující nenabyla do vlastnictví předmětnou nemovitost a přišla tak o část kupní ceny, kterou po podpisu kupní smlouvy uhradila. Notářka byla následně žalována ze strany kupující o náhradu škody v této výši. Kupující přitom nevyužila notářskou ani jinou úschovu, a tak se řešila otázka, zda jí lze toto dobrovolné podstoupení rizika klást k tíži.[3]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Okolnosti, které se přičítají poškozenému

    Účinná právní úprava řeší tyto případy obecně v ustanovení § 2918 občanského zákoníku: „Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.“

    V první řadě je třeba upozornit na to, že i přesto, že se zde upravený právní institut často nazývá jako tzv. spoluzavinění poškozeného, nekryje se výlučně s pojmem zavinění (úmyslem nebo nedbalostí), jak se běžně vymezuje v právu odpovědnosti za škodu. Jde zde totiž striktně vzato o otázku příčinné souvislosti, a nikoli zavinění. Jaké jsou tedy okolnosti, které se přičítají poškozenému a na základě kterých má škůdce právo, aby byla jeho povinnost k náhradě škody snížena?

    Nejčastěji jde o okolnost, která de facto splývá s pojmem nedbalosti, totiž o absenci potřebné pečlivosti poškozeného vůči vlastním statkům.[4] Pokud si tedy poškozený nepočíná tak, jak lze od osoby průměrných vlastností důvodně očekávat, může být jeho náhrada škody odpovídajícím způsobem snížena.[5] Je vhodné doplnit, že tento závěr se uplatní nezávisle na tom, zda škůdce odpovídá poškozenému na základě skutkové podstaty subjektivní odpovědnosti (na základě své nedbalosti) nebo objektivní odpovědnosti (bez ohledu na svou případnou nedbalost).

    Dále může být poškozenému přičten k tíži i provoz zvláště nebezpečné aktivity. To půjde nejčastěji dovodit na základě toho, že sám odpovídá vůči škůdci v rámci objektivní odpovědnosti. Typickým příkladem je tzv. střet provozů dvou dopravních prostředků, za které je jejich provozovateli ukládána z důvodu jejich nebezpečnosti objektivní odpovědnost, a který je v občanském zákoníku dokonce i zvláště upraven: „Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.“[6] Dále si lze představit i střet vozidla s nebezpečným zvířetem, v rámci kterého se bude řešit účast provozovatele vozidla a vlastníka tohoto zvířete, a jiné podobné případy.

    Poškozenému lze také dále přičíst i jednání jeho pomocníka (např. jeho subdodavatele nebo zaměstnance), pokud ke škodě přispěl.[7]

    Případy z judikatury, které byly předmětem kritiky

    Nejvyšší soud však jde ještě dále, když ve svých rozhodnutích opakovaně uvádí, že poškozenému se přičítají veškeré okolnosti na jeho straně, jež přispěly ke škodlivému následku, přičemž se nemusí jednat přímo o porušení jeho právní povinnosti.[8] Dokonce se může jednat i o náhodu, která poškozeného postihla.[9]

    Tento paušální závěr ovšem vyvolává v některých případech pochybnosti. Dovolím si stručně představit dva případy, ve kterých Nejvyšší soud přičetl poškozenému i jednání, které by mu z mého pohledu přičíst neměl a které byly v odborné literatuře předmětem kritických připomínek.

    V prvním případě šlo o dopravní nehodu uvedenou v úvodu, kdy řidič osobního automobilu otevřel dveře zaparkovaného vozidla v době, kdy jej vlevo objížděla cyklistka bez přilby. Odvolací soud dovodil dokonce 80 % spoluúčast cyklistky s odkazem na znalecký posudek, podle kterého 80 % cyklistů, kteří utrpěli smrtelné zranění hlavy a neměli při jízdě přilbu, by přežilo, pokud by tuto přilbu měli. Nejvyšší soud tento závěr ve svém rozhodnutí potvrdil.[10]

    Toto rozhodnutí je však problematické. Za prvé je výše spoluúčasti v tomto případě zjevně excesivní, protože rozhodující příčinou stále bylo jednání řidiče, a nikoliv jednání cyklisty. Dále mohl řidič střetu při vynaložení náležité opatrnosti snadno předejít. Z pohledu ekonomické analýzy práva jsou náklady řidiče na zabránění vzniku újmy v tomto případě bezesporu nižší než náklady cyklisty. Rovněž ani uvedený argument znaleckým posudkem nemůže obstát, neboť cyklistka v daném případě neměla právní povinnost přilbu mít a nebylo ničím podloženo, že průměrný cyklista by přilbu měl a že si proto počínala nedbale. Toto rozhodnutí tak oprávněně vyvolalo u části odborné veřejnosti kritiku i s ohledem na srovnatelná rozhodnutí v Německu, která pro založení spoluúčasti právě vyžadují, aby použití přilby bylo v dané době u cyklistů alespoň obvyklé.[11] V opačném případě nelze dovodit, že by si poškozený počínal neopatrně a dovozovat jakoukoli jeho spoluúčast.

    V jiném rozhodnutí Nejvyšší soud dovodil při autonehodě spoluzavinění zraněné nezletilé v rozsahu 20 % z toho důvodu, že ji její rodiče usadili do nevyhovující dětské autosedačky.[12] Sporný bod tohoto rozhodnutí spočívá v tom, zda lze nezletilé poškozené takto bez dalšího přičíst k tíži jednání jejích zákonných zástupců, což je u části odborné veřejnosti opět kritizováno.[13] Pro takové přičtení není legitimní důvod, protože v tomto případě poškozená nemohla své usazení nijak ovlivnit. Z mého pohledu by proto nezletilé měla být přiznána náhrada újmy v plné výši s tím, že zákonní zástupci by mohli být žalovanou (v tomto konkrétním případě pojišťovnou) následně sami žalováni z důvodu porušení jejich právních povinností právě v rozsahu jejich podílu na způsobené újmě. Dalším argumentem je ochrana nezletilých, potažmo i rodinných vztahů. Pokud totiž nezletilá bude chtít získat náhradu zbývající části způsobené újmy, kterou ji Nejvyšší soud odmítl přiznat, bude o ni muset následně žalovat své rodiče.

    Závěr a doporučení

    Zákonná úprava je nastavena tak, aby mohlo být dosaženo spravedlivého rozložení náhrady způsobené škody mezi všechny osoby, které ji způsobily. K přesvědčivým závěrům dospívá ve většině rozhodnutí i Nejvyšší soud.

    Z mého pohledu však vyvolává pochybnosti paušální závěr Nejvyššího soudu, že se poškozenému přičítají veškeré okolnosti na jeho straně, jež přispěly ke škodlivému následku. Jak bylo výše ukázáno, některá rozhodnutí založená na tomto obecném závěru nelze považovat za správná a je možné, že některé související závěry Nejvyššího soudu budou ještě v budoucnu upřesněny. Lze proto doporučit, aby strany předtím, než povedou spor o náhradu škody, pečlivě vyhodnotily rozsah způsobené škody v konkrétním případě včetně argumentů souvisejících s možnou spoluúčastí poškozeného na jejím vzniku.


    JUDr. Vojtěch Lovětínský, Ph.D., LL.M.
    advokát

     

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno


    Růžová 1416/17
    110 00 Praha

    tel.: +420 543 217 520
    e-mail: office@dolezalpartners.com


    [1] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 25 Cdo 698/2018. V tomto případě byla dovozena spoluúčast ve výši 50 %.

    [2] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2974/2011. V tomto případě byla dovozena spoluúčast ve výši 80 %.

    [3] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 612/2017. V tomto případě byla dovozena spoluúčast i s odkazem na právnické vzdělání poškozené ve výši 50 %.

    [4] Srov. Melzer, F. Komentář k § 2918, in: Melzer, F., Tégl, P. a kolektiv. Občanský zákoník - velký komentář. Svazek IX. § 2894-3081. Praha: Leges, 2018, m. č. 14. Srov. Pašek, M. Komentář k § 2918, in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, m. č. 4.

    [5] Srov. ustanovení § 2912 občanského zákoníku.

    [6] Ustanovení § 2932 občanského zákoníku.

    [7] Srov. Melzer, F. Op. cit. sub 4, m. č. 63.

    [8] Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3807/2014.

    [9] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3434/2009.

    [10] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2974/2011.

    [11] Srov. zejména Čech, P., Flídr, J. Znovu ke spoluzavinění cyklisty bez helmy. Rekodifikace & praxe 11/2014, s. 28-32.

    [12] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4463/2017.

    [13] Srov. Melzer, F. Op. cit. sub 4, m. č. 66. Srov. Pašek, M. Op. cit. sub 4, m. č. 3.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Vojtěch Lovětínský, Ph.D., LL.M. (Doležal & Partners)
    21. 7. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.