22. 10. 2002
ID: 19125upozornění pro uživatele
Správa jmění dítěte jeho rodiči
V minulých letech nebylo běžné, aby děti vlastnily nějaký majetek, a proto nepřekvapí, že problematika jmění dítěte nebyla upravena. Současná situace je již jiná a právní úpravu jmění dítěte a jeho správy nalezneme v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině.
V minulých letech nebylo běžné, aby děti vlastnily nějaký majetek, a proto nepřekvapí, že problematika jmění dítěte nebyla upravena. Současná situace je již jiná a právní úpravu jmění dítěte a jeho správy nalezneme v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině.
Správa jmění dítěte je založena na zásadě vyjádřené v § 37a zákona o rodině, podle kterého rodiče, respektive osoby, které vykonávají rodičovskou zodpovědnost, jsou povinni spravovat jmění dítěte s péčí řádného hospodáře. Vzhledem k tomu, že tento pojem není přesně vymezen, je nutno vycházet z obvyklých představ právní praxe o tomto pojmu. Měla by to tedy být náležitá péče o všechny movité i nemovité věci, majetková a jiná majetková práva, řádné plnění závazků atd. Je zřejmé, že tato péče by měla vést k udržení a zlepšování majetku dítěte, nikoliv k jeho zhoršování.
Podle dikce zákona lze výnosu majetku prioritně použít pro vlastní výživu dítěte. Teprve na druhém místě je řazeno přiměřené použití výnosu i pro potřebu jeho rodiny. Zákon výslovně uvádí, že majetková podstata může být dotčena pouze v případě, že by nezaviněně ze strany osob výživou povinných vznikl hrubý nepoměr mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných.
Zákon o rodině nikde nestanoví, že by rodiče při správě jmění dítěte podléhali dozoru soudu a museli při určitých úkonech, které činí při správě jmění dítěte, požádat o jeho souhlas. Je možné říci, že rodiče jsou vázání pouze obecnou povinností k řádné péči stanovenou v ustanovení § 37 a zákona o rodině.
V této souvislosti je však třeba připomenout ustanovení § 28 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, podle kterého jestliže zákonní zástupci jsou povinni též spravovat majetek těch, které zastupují, a nejde-li o běžnou záležitost, je k nakládání s majetkem třeba schválení soudu. Za záležitost, která není běžná se považuje například nabytí či převod motorového vozidla, nemovitosti, prodej akcií apod. Je tak nutné konstatovat, že zatímco k běžným záležitostem, které rodiče činí při správě jmění dítěte není zapotřebí žádného přivolení či schválení, neběžné záležitosti schválení soudu vyžadují. Pokud soud takovou záležitost neschválí, pak je právní úkon zákonného zástupce neplatný.
Správa jmění dítěte končí se zletilostí dítěte. Jakmile dítě dosáhne zletilosti, rodiče mu odevzdají jmění, které spravovali. Jsou povinni podat vyúčtování ze správy jmění, pokud o to dítě požádá do jednoho roku po skončení správy.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Správa jmění dítěte je založena na zásadě vyjádřené v § 37a zákona o rodině, podle kterého rodiče, respektive osoby, které vykonávají rodičovskou zodpovědnost, jsou povinni spravovat jmění dítěte s péčí řádného hospodáře. Vzhledem k tomu, že tento pojem není přesně vymezen, je nutno vycházet z obvyklých představ právní praxe o tomto pojmu. Měla by to tedy být náležitá péče o všechny movité i nemovité věci, majetková a jiná majetková práva, řádné plnění závazků atd. Je zřejmé, že tato péče by měla vést k udržení a zlepšování majetku dítěte, nikoliv k jeho zhoršování.
Podle dikce zákona lze výnosu majetku prioritně použít pro vlastní výživu dítěte. Teprve na druhém místě je řazeno přiměřené použití výnosu i pro potřebu jeho rodiny. Zákon výslovně uvádí, že majetková podstata může být dotčena pouze v případě, že by nezaviněně ze strany osob výživou povinných vznikl hrubý nepoměr mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných.
Zákon o rodině nikde nestanoví, že by rodiče při správě jmění dítěte podléhali dozoru soudu a museli při určitých úkonech, které činí při správě jmění dítěte, požádat o jeho souhlas. Je možné říci, že rodiče jsou vázání pouze obecnou povinností k řádné péči stanovenou v ustanovení § 37 a zákona o rodině.
V této souvislosti je však třeba připomenout ustanovení § 28 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, podle kterého jestliže zákonní zástupci jsou povinni též spravovat majetek těch, které zastupují, a nejde-li o běžnou záležitost, je k nakládání s majetkem třeba schválení soudu. Za záležitost, která není běžná se považuje například nabytí či převod motorového vozidla, nemovitosti, prodej akcií apod. Je tak nutné konstatovat, že zatímco k běžným záležitostem, které rodiče činí při správě jmění dítěte není zapotřebí žádného přivolení či schválení, neběžné záležitosti schválení soudu vyžadují. Pokud soud takovou záležitost neschválí, pak je právní úkon zákonného zástupce neplatný.
Správa jmění dítěte končí se zletilostí dítěte. Jakmile dítě dosáhne zletilosti, rodiče mu odevzdají jmění, které spravovali. Jsou povinni podat vyúčtování ze správy jmění, pokud o to dítě požádá do jednoho roku po skončení správy.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
