epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 5. 2010
    ID: 62081upozornění pro uživatele

    Stravenka vs. stravné

    Pojmy „stravenka“ a „stravné“ se v praxi velmi často zaměňují. Jejich nesprávný výklad a používání mohou vést ve svém důsledku i k nepříjemným finančním postihům zaměstnavatelů ze strany inspekce práce. Aby k takovýmto nejasnostem a souvisejícím následkům nedocházelo, je nutné těmto pojmům správně porozumět a rozlišovat je, k čemuž se snaží přispět tento článek.

    Stravenka

    Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit svým zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Samotný příspěvek zaměstnavatele na stravování svých zaměstnanců (např. formou stravenky) je však dobrovolným plněním ze strany zaměstnavatele (tzv. benefitem), tzn., že zaměstnanci na tento příspěvek (stravenku) nemají právní nárok. Aby zaměstnavatel splnil výše uvedenou povinnost, postačí, aby svým zaměstnancům ve všech směnách stravování umožnil (například zajištěním prostor a času pro konzumaci doma připraveného či zakoupeného jídla), nikoliv však zajistil či dokonce uhradil. Zaměstnanecké stravování je tedy v současné době řešeno buď tak, že zaměstnavatel pro své zaměstnance provozuje vlastní stravovací zařízení (závodní stravování), nebo stravování zaměstnanců zajišťuje prostřednictvím jiných subjektů (např. závodních jídelen), anebo zaměstnancům poskytuje stravenky. Stravenky jsou mezi zaměstnanci relativně oblíbené a v mnoha společnostech jsou považovány za běžný standard péče o zaměstnance.

    Zaměstnanci náleží stravenka (pokud zaměstnavatel na stravování zaměstnanců přispívá) pouze tehdy, je-li použita na stravování během pracovní směny. Zaměstnanec tedy musí být přítomen na pracovišti. Má-li např. náhradní volno a není přítomen v práci, podmínka na příspěvek na stravování, tedy na stravenku, splněna není. Stravenku musí zaměstnanec dostat předem, aby ji mohl použít pro úhradu stravy. Není tedy přípustné dávat zaměstnancům stravenky zpětně, protože jejich použití by v takovém případě neodpovídalo zákonnému účelu příspěvku na stravování.

    Pokud zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenku, poskytuje ji obvykle tak, aby ji mohl daňově uplatnit jako svůj náklad (výdaj). Zaměstnavatelé, kteří poskytují svým zaměstnancům stravenky, mají dle zákona o daních z příjmů možnost tento příspěvek na stravování uplatnit jako daňově uznatelný náklad (výdaj) až do výše 55 % ceny jednoho jídla, maximálně však do výše 70 % stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Podmínkou daňového uplatnění tohoto výdaje je ovšem současné splnění zákonem stanovených podmínek, a to, že zaměstnanec byl přítomen v práci během stanovené pracovní směny po dobu alespoň 3 hodin, a zároveň mu v průběhu této směny nevznikl nárok na stravné při pracovní cestě.

    Stravné

    Zvýšené stravovací výdaje (stravné) patří mezi náhrady, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout při pracovní cestě za splnění zákonem stanovených podmínek. Náhrada stravného je určena na krytí zvýšených výdajů zaměstnance na stravování oproti nákladům, které by zaměstnanci vznikly při práci na pravidelném pracovišti, nikoliv na celé náklady na stravování při pracovních cestách. Zákoník práce stanoví minimální částky stravného, které musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout, pokud pracovní cesta trvá alespoň 5 hodin.

    Na rozdíl od stravenek vzniká zaměstnancům při splnění podmínek stanovených v zákoníku práce nárok na stravné a musí být v takovém případě zaměstnancům přiznáno a poskytnuto v příslušné výši v závislosti na délce trvání pracovní cesty. Tento zákonný nárok na stravné nelze ze strany zaměstnavatele nahradit poskytnutím příspěvku na závodní stravování (např. stravenky). Zaměstnanec se však svého nároku na stravné může za zákonem stanovených podmínek vzdát. Zákoník práce nicméně stanoví, že právní úkon, kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv, je neplatný. Proto se tedy zaměstnanec nemůže vzdát nároku na stravné (či na jiné cestovní náhrady) dopředu pro budoucí pracovní cesty, není však vyloučeno, aby se zaměstnanec vzdal svého nároku na stravné až po jeho vzniku, tj. po návratu z konkrétní pracovní cesty, během které mu tento nárok vznikl. Musí tak však učinit písemně, například na zvláštním formuláři či na druhé straně cestovního příkazu. Takový písemný dokument slouží zároveň jako důkaz pro případné kontroly zaměstnavatele ze strany úřadu práce, který by jinak takový postup mohl považovat za neoprávněné krácení zákonného nároku zaměstnance na cestovní náhrady, za které by zaměstnavateli mohla být uložena pokuta až do výše 200.000,- Kč.

    Stravenka nebo stravné?

    V případě, že zaměstnanec stráví část své směny na pracovišti a druhou část na pracovní cestě, může vzniknout na straně zaměstnavatele pochybnost, zda zaměstnanci za takovou směnu náleží stravné či stravenka (pokud zaměstnavatel příspěvek na stravování poskytuje), anebo obojí. Odpověď se pokusíme ukázat na jednoduchém příkladě.

    Pracovní doba zaměstnance je od 7:00 hod. do 15:30 hod. Zaměstnanec byl část své pracovní doby (směny) na pracovišti a část na pracovní cestě. Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenky za předpokladu splnění podmínek pro jejich daňovou uznatelnost (viz výše). V takovém případě mohou nastat v zásadě tyto tři situace:

    • Zaměstnanci náleží pouze stravné
      Zaměstnanec pracoval na pracovišti od 7:00 hod. do 10:00 hod. Poté byl vyslán na pracovní cestu, která trvala do 15:15 hod. Zaměstnanec v tomto případě odpracoval na pracovišti 3 hodiny, čímž je splněna první podmínka nároku na stravenku. Vzhledem k tomu, že pracovní cesta trvala déle než pět hodin v rámci směny, vznikl zaměstnanci během této směny nárok na stravné, a není tedy splněna druhá podmínka daňové uznatelnosti stravenky. Proto mu zaměstnavatelem nebude poskytnuta.

    • Zaměstnanci náleží pouze stravenka
      Zaměstnanec pracoval na pracovišti od 7:00 hod. do 13:15 hod. Poté byl vyslán na pracovní cestu, která trvala do 16:00 hod. Zaměstnanec v tomto případě odpracoval na pracovišti více než 3 hodiny, první podmínka nároku na stravenku je tedy splněna. Pracovní cesta trvala méně než 5 hodin, proto zaměstnanci nárok na stravné během této směny nevznikl. Je tedy splněna i druhá podmínka daňové uznatelnosti stravenky a zaměstnavatel ji zaměstnanci poskytne.

    • Zaměstnanci náleží stravné i stravenka
      Zaměstnanec pracoval na pracovišti od 7:00 hod. do 12:30 hod. Poté byl vyslán na pracovní cestu, která trvala do 18:00 hod. Zaměstnanec v tomto případě odpracoval na pracovišti 5,5 hodiny, první podmínka nároku na stravenku je proto splněna. Pracovní cesta trvala déle než 5 hodin, zaměstnanci tedy vznikl nárok na stravné, ale až po skončení směny (v 17:30 hod.). Je tedy splněna i druhá podmínka daňové uznatelnosti stravenky, a proto bude zaměstnanci zaměstnavatelem poskytnuta.

    S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že stravenky (neboli příspěvek na stravování) představují formu závodního stravování a stravné cestovní náhradu za zvýšené stravovací výdaje vznikající zaměstnanci při pracovní cestě. Zaměstnanci by mnohdy rádi zaměnili stravné za stravenku, takový postup však zákoník práce neumožňuje. Zaměstnanci nemůže nikdy vzniknout právní nárok na stravenku, neboť stravenku zaměstnavatel poskytuje dobrovolně. Stravenku však nelze zaměstnanci přiznat, pokud neodpracoval během jedné směny alespoň tři hodiny. Stravné je však naproti tomu, při splnění podmínek stanovených zákoníkem práce, náhradou nárokovou, kterou zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout. Proto není možné nárokové stravné nahrazovat fakultativně přiznávanou stravenkou, a to ani se souhlasem zaměstnance. Stejně tak není s ohledem na výše uvedené vymezení institutů stravného a stravenky (příspěvku na stravování) možné tyto pojmy zaměňovat.


    JUDr. Eva Herdová

    JUDr. Eva Herdová,
    advokátní koncipientka

    JUDr. Jiří Gajdarus

    JUDr. Jiří Gajdarus,
    advokát


    AK HAJEK ZRZAVECKY

    HÁJEK ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o.

    Revoluční 3
    110 00 Praha 1

    Tel.:   +420 227 629 700
    Fax:    +420 221 803 384
    e-mail: info@hajekzrzavecky.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Eva Herdová, JUDr. Jiří Gajdarus ( HÁJEK ZRZAVECKÝ advokátní kancelář )
    14. 5. 2010

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace
    • Rozvod manželství a úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu rozvodu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.