epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    24. 8. 2011
    ID: 76277upozornění pro uživatele

    Švarcsystém aneb Zastřený pracovněprávní vztah podle rozsudku Nejvyššího soudu

    Nejvyšší soud vydal dne 16. června 2011 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 920/2010, v němž prohlásil za neplatnou výpověď, kterou zaměstnavatel ukončil pracovní poměr některých svých zaměstnanců z důvodu nadbytečnosti vzniklé v důsledku přijetí rozhodnutí o organizační změně. Nejvyšší soud v dané situaci shledal, že rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení pracovních míst řidičů za následného uzavření rámcových smluv o přepravě osob a věcí s propouštěnými zaměstnanci není rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně, na jehož základě by mohla být dána platná výpověď zaměstnancům. Případ byl několikrát posuzován první i druhou soudní instancí. Nejvyšší soud vydal ve věci dva rozsudky, jimiž vždy zrušil předchozí soudní rozhodnutí a věc vrátil k dalšímu řízení.

     

    RANDL PARTNERS

    Shrnutí situace

    V posuzovaném případě byla žalobcům, řidičům z povolání, dána výpověď z organizačních důvodů spočívajících ve zrušení pracovních míst řidičů a jejich následné nadbytečnosti. Žalovaná (Česká televize) však přišla s nabídkou, aby pro ni odcházející řidiči i nadále prováděli přepravu osob a věcí jako osoby samostatně výdělečně činné na základě tzv. „rámcové smlouvy o přepravě osob a věcí“. Přepravu přitom měli vykonávat prostřednictvím vozidel patřících žalované, označených jejím logem. Žalobci se domáhali určení neplatnosti výpovědi, jelikož žalovaná podle jejich názoru porušila zákoník práce a dále zákon o zaměstnanosti, který v posuzované době obsahoval ustanovení, že právnická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomuto účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce.

    Soud první a druhé instance

    Soudy první a druhé instance zastávaly v průběhu řízení názor, že žalovaná byla oprávněna rozvázat pracovní poměr výpovědí  pro nadbytečnost vzhledem k rozhodnutí o organizační změně, na základě kterého byla zrušena místa řidičů za účelem snížení počtu zaměstnanců.

    Tento závěr odůvodnily skutečností, že přeprava osob a věcí nespadala pod tzv. běžné úkoly žalované, které byl zaměstnavatel v souladu s tehdy platným zněním zákona o zaměstnanosti povinen zajišťovat zaměstnanci v pracovněprávních vztazích. Dle názoru soudu první a druhé instance tak mohla žalovaná zajišťovat přepravu osob a věcí na základě obchodní smlouvy - rámcové smlouvy o přepravě osob a věcí, s tím, že ze strany bývalých zaměstnanců šlo o jejich podnikatelskou činnost vykonávanou na základě koncese - tedy o činnost vykonávanou podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.  

    Nejvyšší soud České republiky

    Nejvyšší soud se v tomto řízení dvakrát neshodl se soudy nižší instance a dvakrát tak rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení.

    Nejvyšší soud sice souhlasil s tím, že přeprava osob a věcí nespadala pod běžné úkoly žalované, a bylo tedy pouze na žalované, zda si zajistí dopravu prostřednictvím svých zaměstnanců, nebo bude využívat služeb v oblasti silniční motorové dopravy. To však může platit pouze za předpokladu, že by se jednalo o podnikání - o soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

    V diskutovaném případě však řidiči sice zajišťovali žalované přepravu jako "podnikatelé" na základě koncesní listiny, ale tuto přepravu prováděli pomocí vozidel žalované, opatřených jejím logem. Žalovaná navíc nesla náklady na údržbu těchto vozů, jejich pojištění, a prostřednictvím karet CCS dokonce hradila i pohonné hmoty a související náklady. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší soud nepovažoval činnost řidičů za činnost podnikatele vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

    Z rozboru povahy rámcových smluv soud dále zjistil, že si strany fakticky sjednaly podstatné náležitosti pracovní smlouvy – ve smlouvách bylo dohodnuto místo výkonu práce, počátek účinnosti smlouvy (de facto nástup do práce) i předmět, spočívající v uskutečňování přepravy (tj. druh práce). Nejvyšší soud tak označil zmíněnou rámcovou smlouvu o přepravě osob a věcí za simulovaný právní úkon zastírající platnou pracovní smlouvu.

    Skutečnost, že si strany sjednaly, že řidiči:

    • budou úkolování dispečinkem, ale jízdu musí provést až poté, co dílčí objednávku přijali,
    • nemají pracovní dobu a
    • jsou placeni za uskutečněné dílo, nikoliv za to, že práci konají,

    považoval Nejvyšší soud pouze za dohodu o dalších (pracovních a mzdových) podmínkách, na kterých měli účastníci zájem. Tato změna obsahu vedlejších ujednání v pracovních smlouvách však není organizační změnou ve smyslu zákoníku práce a nebyla tak důvodem pro rozvázání pracovních poměrů výpovědí z důvodu nadbytečnosti.

    Závěr

    Ačkoli již zákon o zaměstnanosti ustanovení ukládající právnickým osobám povinnost zajišťovat běžné úkoly zaměstnanci v pracovněprávních vztazích neobsahuje, je tento rozsudek aplikovatelný i v současné době. Podle aktuálního znění zákoníku práce (§ 3) totiž může být závislá práce vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu. Současná právní úprava tedy neomezuje povinnost uzavřít pracovněprávní vztah pouze na běžné úkoly zaměstnavatele, ale na všechny činnosti, které jsou považovány za závislou práci. Tou se pak rozumí osobní výkon práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu, v pracovní době nebo jiné dohodnuté době, na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.

    Navíc je nyní v Poslanecké sněmovně projednávána novela zákona o zaměstnanosti, na základě které bude výkon závislé práce v jiném než pracovněprávním vztahu považován za nelegální práci s možností uložení sankce ze strany Úřadu práce ve výši až 5 milionů Kč. Využívání tzv. švarcsystému, které je stále běžnou záležitostí u mnoha zaměstnavatelů, tedy bude moci být ze strany státu v budoucnu přísně postihováno. Společnosti, které zaměstnávají zaměstnance na živnostenský list, obdobně jako v popisovaném případě, by proto tuto praxi měly přehodnotit.


    Text rozsudku Nejvyššího soudu České republiky naleznete >>> zde.


    Mgr. Romana Kaletová

    Mgr. Romana Kaletová,
    advokát


    Randl Partners 
    advokátní kancelář, člen ius laboris

    City Tower
    Hvězdova 1716/2b
    140 78 Praha 4

    Tel: + 420 222 755 311       
    Fax: + 420 239 017 574
    e-mail: office@randls.com

     
     prf 2010 male
     
     ius laboris
     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Romana Kaletová ( Randl Partners )
    24. 8. 2011
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Správný rozvrh pracovní doby chrání zdraví zaměstnanců
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 5.
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Akční plán rovného odměňování žen a mužů
    • Několik poznámek a výpočtů ke srovnání parametrů exekučních srážek ze mzdy od 1. ledna 2023 a v předchozích letech, zejména pak ke konstrukci nezabavitelných částek
    • Znáte svůj posudek?
    • Aktuálně z veřejného práva aneb Konec jedné zbytečné formality u lékaře
    • Parametry exekučních srážek ze mzdy od 1. ledna 2023: Nejen valorizace, ale i nová konstrukce nezabavitelného minima

    Související produkty

    Online kurzy

    • Skončení pracovního poměru
    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    • Jak na zaměstnanecké bonusy
    • Práce pro digitální platformy – Úsvit regulace
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • 10 otázek pro ... Lumíra Schejbala
    • Dokazování a poučovací povinnost
    • Nepředvídatelné fyzické podmínky dle smluvních podmínek FIDIC
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 5.
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 5.
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Správný rozvrh pracovní doby chrání zdraví zaměstnanců
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Rok a půl lze stavět obnovitelné zdroje rychleji. Fotovoltaické elektrárny do tří a tepelná čerpadla do jednoho měsíce
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Mimořádné vydržení: Když vydržíte dlouho, vydržíte

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dokazování a poučovací povinnost

    Poučovací povinnost ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. se uplatňuje tam, kde je namístě učinit závěr, že účastník, jemuž je ku prospěchu prokázání určité (pro věc rozhodné)...

    Mimořádné snížení trestu odnětí svobody

    U kritéria možnosti dosažení nápravy i mírnějším trestem, než stanoví základní trestní sazba, významného pro aplikaci § 58 odst. 6 tr. zákoníku, je nezbytné hodnotit osobní...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Na stát jako na účastníka soudního řízení, zvláště jde-li o řízení o náhradu škody, jež měl svou činností způsobit, jsou kladeny vyšší nároky než na jiný subjekt. Stát...

    Odpovědnost státu za újmu, dědění (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. poškozeným u úřadu specifikovaném v § 14 zákona č. 358/1992 Sb. je (až na výjimky) podmínkou, bez které...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Společníci si mohou ve společenské smlouvě upravit právo na informace odlišně od zákona. Mohou je pro všechny či jen některé druhy podílů zúžit (např. tak, že někteří...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.