Svěřenský fond a nejčastější způsoby jeho využití v České republice
Svěřenský fond je novým institutem, který byl do českého právního řádu zaveden zákonem 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a to s účinností od 1. 1. 2014. V praxi se začaly svěřenské fondy ve větším rozsahu zakládat až v roce 2015. Tento pojem v posledních letech slýcháme například v médiích poměrně často. Ne vždy je však zcela správně chápán a používán. Proto je vhodné si představit základní charakteristiky svěřenského fondu a především způsoby jeho využití.
Pojem svěřenský fond
Svěřenský fond je soubor majetku vyčleněný z vlastnictví zakladatele fondu, určený ke zvláštnímu účelu a spravovaný jmenovanou osobou (správcem) ve prospěch obmyšleného (beneficienta). Majetek, který byl do fondu vyčleněn, přestává být vlastnictvím zakladatele a stává se spravovaným majetkem bez vlastníka, plně anonymním. Svěřenský fond nemá právní subjektivitu.
Svěřenský fond je nástrojem, jehož prostřednictvím je možné eliminovat nevýhody vlastnictví (např. administrativu s ním spojenou, ztrátu soukromí s ohledem na evidenci některého majetku ve veřejných registrech, závist ze strany jiných osob aj.), ochránit majetek, a přitom si ponechat výhody, které jsou s vlastnictvím spojeny (např. výnosy plynoucí z majetku, možnost majetek užívat pro své potřeby či potřeby své rodiny apod.).[1]
Majetek vyčleněný do svěřenského fondu
Podstata svěřenského fondu spočívá ve vyčlenění určité části majetku zakladatele do fondu, kde je tato část majetku svěřena do správy svěřenskému správci, kterého si zakladatel za tímto účelem zvolil. Do svěřenského fondu je možné vyčlenit takřka jakýkoliv majetek zakladatele (movité i nemovité věci, peníze, akcie, dluhopisy, podíly v obchodních korporacích aj.).[2] Určité limity však existují. Pokud se však jedná např. o nemovitost pořízenou na hypotéční úvěr, který doposud nebyl zcela splacen, je k vyčlenění majetku do svěřenského fondu standardně nutný souhlas banky, u které je hypotéční úvěr sjednán. Existují tak případy, kdy bude vyčlenění majetku do svěřenského fondu složitější, resp. jej v konkrétní situaci nemusí být možné ihned realizovat.
Majetek, který je vložen do svěřenského fondu, přestává být dle českého práva vlastnictvím zakladatele a stává se ve své podstatě majetkem bez vlastníka, tedy ho nevlastní nikdo (tj. ani svěřenský fond, ani svěřenský správce).[3]
Důležité subjekty
Při zakládání svěřenského fondu i v průběhu jeho existence jsou důležité tři subjekty:[4]
- Zakladatel (jakákoliv fyzická či právnická osoba), který si určí, jaký majetek vloží do svěřenského fondu. Určuje rovněž, jak má být s tímto majetkem následně nakládáno.
- Správce, který o majetek ve svěřenském fondu pečuje. Správce se zapisuje do veřejných seznamů a má na starosti veškerou administrativu s fondem související, nicméně není vlastníkem majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn.
- Obmyšlený (beneficient), člověk, který z fondu profituje. To znamená, že z něj standardně má prospěch a zisk (byť mohou nastat situace, kdy tomu tak nemusí být). Zakladatel fondu může jako beneficienta určit kohokoliv, a to včetně sebe samého.
Účel svěřenského fondu
Svěřenský fond je vždy zakládán za nějakým účelem. Účel svěřenského fondu může být buď veřejně prospěšný, anebo soukromý. Veřejně prospěšný svěřenský fond je určen k přispívání k obecnému blahu kupříkladu v oblasti kultury, výchovy, víry, vědy anebo i jinými formami filantropických aktivit. Jeho hlavním cílem nemůže být dosahování zisku ani provozování podnikatelské činnosti. Svěřenský fond zřízený za soukromým účelem může být zřízen ve prospěch určité anebo určitelné osoby (popř. více osob), tj. obmyšleného či obmyšlených, kterému nebo v jehož prospěch má být ze svěřenského fondu poskytnuto plnění. Dále může být zřízen rovněž na památku konkrétní osoby.[5]
Způsob využití svěřenského fondu
Svěřenský fond je velmi variabilní nástroj, který je možné koncipovat různým způsobem a za různými způsoby využití. K nejčastějším způsobům využití svěřenského fondu patří:[6]
- Ochrana majetku – majetek ve svěřenském fondu je oddělen od majetku zakladatele. Tím je také chráněn před exekucemi, riziky plynoucími z podnikání. Zároveň nemůže tento majetek nikdo lehkovážně utratit.
- Dědictví – svěřenský fond zajistí plnou kontrolu nad převodem majetku na další generace, umožňuje jasně určit podmínky, za kterých bude majetek zakladatele dědicům předán.
- Diskrétnost a ochrana soukromí – majetek vyčleněný do fondu není ničí. Neměl by tedy být nadále spojován s osobou zakladatele, všude vystupuje pouze svěřenský správce. Zakladatel fondu a jeho rodina se tak např. nemusí obávat o svoji bezpečnost.
- Rozmnožování majetku – pověřený správce se může věnovat investicím a zajistit z majetku fondu výnos, který lze obmyšleným pravidelně vyplácet. Svěřenský fond je tak možné využít ke zhodnocení úspor a majetku.[7]
- Náhrada předmanželské smlouvy – díky fondu je možné také uspořádat majetkové záležitosti před uzavřením sňatku.
- Zabezpečení (finanční i jiné) osoby, která není schopna se o sebe a své záležitosti samostatně postarat – např. potomek s mentálním postižením, potomek závislý na návykových látkách aj.).
- Další možnosti – svěřenský fond je velmi variabilním nástrojem, který umožňuje různorodé nastavení a spolu s ním celou řadu způsobů využití v návaznosti na konkrétní situaci a potřeby zakladatele či obmyšlených.
JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M., MBA
[1] HRUŠKOVÁ, Eva, TURNBULL, James. Svěřenské fondy: krok za krokem. Praha: Grada Publishing, 2021. Právo pro praxi. ISBN 978-80-271-3089-4, s. 17 a násl.
[2] KOTRBOVÁ, Sylva. Svěřenský fond. Ad Notam, 2014, č. 5, ISSN 1211-0558, s. 12.
[3] KOTRBOVÁ, Sylva. Svěřenský fond. Ad Notam, 2014, č. 5, ISSN 1211-0558, s. 12.
[4] HRUŠKOVÁ, Eva, TURNBULL, James. Svěřenské fondy: krok za krokem. Praha: Grada Publishing, 2021. Právo pro praxi. ISBN 978-80-271-3089-4, s. 17 a násl.
[5] SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a kol Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku: komentář [§ 1400-1474]. Praha: C.H. Beck, 2015. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-548-0, s. 389 a násl.
[6] HRUŠKOVÁ, Eva, TURNBULL, James. Svěřenské fondy: krok za krokem. Praha: Grada Publishing, 2021. Právo pro praxi. ISBN 978-80-271-3089-4, s. 17 a násl.
[7] TICHÝ, Luboš, ed. Svěřenský fond a trust - jejich fungování v mezinárodním srovnání. 2. vydání. Praha: Centrum právní komparatistiky Právnické fakulty Univerzity Karlovy, 2017. ISBN 978-80-87975-67-1, s. 26 a násl.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
