epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    22. 3. 2001
    ID: 3410upozornění pro uživatele

    Svobodný přístup k informacím je jen iluzí

    Čl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen LZPS) mimo jiné říká, že právo na informace je zaručeno (odst. 1). A dále: státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti (odst. 5). Podmínky a provedení měl stanovit zákon, na který si občané České republiky museli počkat něco přes šest let


    Čl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen LZPS) mimo jiné říká, že právo na informace je zaručeno (odst. 1). A dále: státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti (odst. 5). Podmínky a provedení měl stanovit zákon, na který si občané České republiky museli počkat něco přes šest let. Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění, o svobodném přístupu k informacím, byl přijat v roce 1999 a většina jeho ustanovení vstoupila v účinnost 1. 1. 2000 (u některých ustanovení, respektive u několika povinností zakotvených v § 5 a § 14 byla jejich účinnost odložena, a to od 1. 1. 2001 či 1. 1. 2002). Přestože zmíněný zákon působí již déle než rok, lze se oprávněně domnívat, že jedno z politických práv člověka, právo na informace (viz uvedený článek 17 LZPS), touto zákonnou úpravou bezproblémově, ústavně konformním způsobem zaručeno není. Speciální zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, o svobodném přístupu k informacím o životním prostředí, ponechme nyní stranou a soustřeďme se na onen prve uvedený, lex generalis, který má samozřejmě mnohem širší uplatnění v praxi a umožňuje všem fyzickým a právnickým osobám získávat poznatky o činnosti toho kterého správního úřadu a do jisté míry „spolukontrolovat“ veřejnou správu jako takovou.

    Zmíněný zákon upravuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanoví základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány (§ 1). Avšak text zákona obsahuje podle mého názoru jeden závažný, byť na první pohled nenápadný nedostatek, který realizaci ústavně zaručeného práva velmi ztěžuje, ba dokonce i ohrožuje. Většina práv a povinností žadatele i povinného subjektu je zde sice upravena poměrně podrobně (podáním žádosti počínaje, jejím kladným či záporným vyřízením konče), avšak otázka hrazení nákladů je vměstnána do jediného paragrafu (§ 17). Uvedený fakt by sám o sobě nebyl tak zajímavý, kdyby se nejednalo o zásadní problém, jehož vyřešení může mít v konkrétním případě za následek to, že informace nemusí být poskytnuta.

    Povinné subjekty (státní orgány a orgány územní samosprávy, které mají povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti) jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s vyhledáváním informací, pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Vzhledem k tomu, že celá oblast veřejné správy je ovládána zásadou hospodárnosti a peněžní prostředky určené pro činnost správních úřadů se pohybují v přísných limitech, nelze spravedlivě a rozumně požadovat, aby informace byly poskytovány bezplatně. Kromě ekonomického zhroucení celé soustavy správních úřadů by navíc hrozilo nebezpečí, že např. orgány obcí (obecní úřady) s minimálním počtem pracovníků by bezplatným vyřizováním velkého počtu žádostí mohly být v ostatní činnosti zcela ochromeny, respektive by kromě vyhledávání informací nedělaly nic jiného. I vzhledem k tomu, že poskytnuté informace mohou mít nemalou majetkovou hodnotu, bylo nutné stanovit, že žadatel musí nést náklady jejich vyhledání. Zejména pokud povinnému subjektu vzniknou zvýšené náklady dané tím, že úřad informace složitě získává od dalších orgánů, právních poradců, atd.

    Sporné je však ustanovení § 17 odst. 3, podle kterého „povinný subjekt může podmínit vydání informací zaplacením úhrady nebo zálohy.“ Pokud správní úřad podle svého uvážení určí jako předpokládanou výši úhrady nebo zálohy jakoukoli částku (na základě nejednotných, úřad od úřadu se lišících sazebníků úhrad za provedené úkony) a jejím zaplacením podmíní vydání informace, musí žadatel tuto částku uhradit na každý pád. Nezaplatí-li, povinný subjekt se žádostí zabývat vůbec nebude a informace jednoduše neposkytne. K postupu předpokládanému v ustan. § 13 až § 16 (žádost, postup úřadu při vyřizování žádosti, rozhodnutí, odvolání) tak vůbec nedojde.

    Lze namítnout, že zaplacení úhrady nebo zálohy může být v konkrétním případě nezbytné jako „zajišťovací prostředek“ před neseriózními žadateli, kteří by nákladně zjištěnou informaci odmítli převzít a zaplatit, či jako nutnost posílit zainteresovanost žadatele na celém, mnohdy složitém a finančně náročném procesu vyhledávání informací. Požadavek do jisté míry oprávněný, ale z hlediska ústavnosti silně nedokonalý a podezřelý. Zájem správního úřadu (ochrana před nezaplacením, snaha vyhnout se následnému vymáhání plateb) je zde stavěn nad ústavně zaručené právo jednotlivce. Ustan. § 17 odst. 3 ještě zvyšuje „sílu úřadu“ , jako by nestačilo, že ve státní správě je správní úřad v nadřízeném, jednotlivec v podřízeném postavení, a úřad má na každý pád k dispozici dostatek mocenských prostředků, jak občana donutit k poslušnosti, k zaplacení. Že by v tomto případě přestávala státní (veřejná) moc sloužit všem občanům a občané sloužili jí? Ustan. § 17 odst. 3 může být úřadem zneužito (a v praxi se tak skutečně děje) k tomu, aby účinky zákona o svobodném přístupu k informacím vůbec nenastaly.

    Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, neumožňuje proti rozhodnutí o stanovení výše úhrady nákladů (a o podmínění vydání informací jejím zaplacením) podat opravný prostředek. Pokud tedy povinný subjekt sám, bez jakékoliv zákonem předpokládané kontroly záměrně částku nadsadí, může tím omezit právo na informace „cestou faktickou“, pod jakousi pseudoekonomickou záminkou. Pro rozhodnutí o výši náhrady nepředepisuje zákon žádnou formu, a protože se na ustanovení § 17 nevztahuje správní řád, nelze uvažovat o řádných, ani o mimořádných opravných prostředcích, které správní řád obecně upravuje. Nepoužijí se ani příslušná ustanovení občanského soudního řádu o soudním přezkumu rozhodnutí orgánů veřejné správy, neboť z hlediska práva zde vlastně o žádné rozhodnutí nejde (byť má určení výše úhrady v praxi zásadní vliv), a proto by byla žaloba bezpředmětná.

    Nezbývá mi než konstatovat, že naznačený stav odporuje zásadám právního státu zejména tím, že na neformálním rozhodnutí orgánu veřejné správy fakticky závisí, zda jednotlivec se svého ústavně zaručeného práva domůže či nikoliv. Zdá se, že je tím porušena zásada přezkoumatelnosti rozhodnutí ve veřejné správě, avšak vzhledem k výše uvedenému (přezkoumat lze pouze takové rozhodnutí, které má určitou právem předpokládanou formu) máme před očima učebnicový příklad zastřeného a pro demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, nebezpečného útoku „obyčejného“ zákonodárce na ústavní pořádek České republiky.

    Do budoucna je tedy naprosto nezbytné, aby se ustanovení § 17 zák. č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, zásadním způsobem změnilo, zejména aby byl vypuštěn odst. 2 tohoto paragrafu. Zákon by měl též stanovit formu, ve které bude napříště vydáváno rozhodnutí o výši úhrady nákladů, a umožnit žadateli podat proti rozhodnutí opravný prostředek. O podmíněnosti vydání informací zaplacením úhrady nebo zálohy nemůže být řeč – v opačném případě by musel jako negativní zákonodárce zasáhnout Ústavní soud.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Jaroslav Červenka
    22. 3. 2001
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • DEAL MONITOR
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červenec 2022
    • K možnosti pozastavit výkon hlasovacích práv společníka z důvodu porušení povinností při výkonu funkce člena voleného orgánu

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 19.10.2022Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    • 10.11.2022Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červenec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2022)
    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    Mgr. Jiří Harnach
    Mgr. Jiří Harnach
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.10.2022Právo & Praxe 2022
    • 10.11.2022Trestní právo daňové - 10.11.2022
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2022
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Vylučovací žaloba
    • DEAL MONITOR
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího)...

    SVJ

    Je-li smyslem a účelem úpravy v § 8 odst. 1 zákona č. 87/2013 Sb. umožnit příjemci služeb účinnou kontrolu správnosti vyúčtování záloh na služby a určení jejich výše, nemůže...

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.