epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 8. 2023
    ID: 116741upozornění pro uživatele

    Umělá inteligence a autorské právo: Kdo je autorem díla?

    Umělá inteligence (AI) je jedním z nejrychleji se rozvíjejících technologických trendů posledních let. Postupně se stává součástí různých ekonomických odvětví a potažmo i společnosti jako také. Současně je však s umělou inteligencí spojena i řada výzev a otázek. Jednou z klíčových právních otázek souvisejících s umělou inteligencí je pak nepochybně otázka autorství k dílům vytvořených pomocí umělé inteligence. Kdo je tedy autorem takto vytvořeného díla?

    Podíváme-li se do českého autorského zákona, zjistíme, že dle aktuální právní úpravy může být autorem díla pouze fyzická osoba, která dílo vytvořila.[1] Tento přístup je přitom typický zejména pro kontinentální Evropu a vychází z koncepce, dle které pouze fyzické osoby disponují tvůrčími schopnostmi nutnými pro vytvoření autorského díla. S každou touto fyzickou osobou (autorem) je pak spojena neoddělitelná osobnostní složka autorských práv.

    V jiných zemích se pak můžeme setkat i s odlišnými koncepcemi, které jsou založeny spíše na majetkovém přístupu k autorskému právu. Osobnostní složka autorských práv proto nemusí být v rámci některých právních řádů rozpoznaná, resp. nemusí být považovaná za zásadní. Angloamerický právní systém například připouští, aby autorem díla byla kromě fyzické osoby i osoba právnická.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Spornou otázkou však zůstává potenciální autorské nároky umělé inteligence. Za hlavní argument zastánců tohoto přístupu lze považovat to, že umělá inteligence na rozdíl od jiných softwarů, je schopna určitých samostatných tvůrčích postupů (na základě jednoduchých pokynů od jejich uživatelů je například schopná navrhnout vyobrazení ochranné známky, vymyslet znění obchodní firmy, vytvořit materiály pro marketingové účely apod.), přičemž v důsledku technologického pokroku můžeme být v budoucnu pořád častěji svědky i složitější tvůrčí činnosti umělé inteligence (např. navrhování různých technických řešení, využití ve výzkumu apod.).

    Nicméně, umělá inteligence je aktuálně pořád považována za neživou věc bez právní subjektivity a v kontextu platné legislativy je proto v tuto chvíli nutné zcela jednoznačně odmítnout jakékoliv snahy o přiznání autorství umělé inteligence k jakýmkoliv dílům vytvořeným s její pomocí.

    Reklama
    NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    3.9.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V tomto směru se pak spíše nabízí, aby autorství k dílům vytvořeným pomocí AI bylo přiznáno:

    1. autorům AI, kteří se podíleli na jejím vývoji (např. naprogramovali její algoritmus sloužící k následnému vytvoření díla); nebo
    2. uživatelům AI, kteří jí poskytli veškerá data potřebná pro vytvoření díla, resp. jí zadali pokyny k vytvoření díla.

    Autoři AI jako autoři díla

    Za autora AI lze v režimu kontinentálního práva považovat fyzickou osobu nebo skupinu fyzických osob, které se podíleli na vývoji umělé inteligence, resp. v režimu angloamerického právního systému (např. v USA), také právnickou osobu (např. technologickou společnost), která tuto umělou inteligenci vytvořila v rámci své podnikatelské činnosti.

    Argumentem ve prospěch tohoto přístupu pak může být zejména tvůrčí přínos těchto osob, kdy bez jejich primárního tvůrčího impulsu by nemohlo dojít ke vzniku dané umělé inteligence a tudíž ani ke vzniku samotného díla následně vytvořeného s její pomocí.

    Uživatelé AI jako autoři díla

    Druhou skupinou potenciálních autorů díla vytvořeného pomocí umělé inteligence jsou její uživatelé, a to zejména v případech kdy se aktivně zapojují do tvůrčí činnosti umělé inteligence, tj. zejména v případech, kdy interaktivní formou poskytují umělé inteligenci různá data a dávají jí pokyny, jakým způsobem má dílo vytvořit, upravit či finalizovat.

    Autorský nárok uživatelů AI pak může být spatřován právě v tom, že oni jsou ti, jejichž tvůrčí činnost se nejvíce odráží ve finální podobě daného díla. Bez jejich pokynů či poskytnutí relevantních dat by ke vzniku díla nedošlo, resp. by předmětné dílo vytvořené umělou inteligencí mělo úplně jinou finální podobu.

    Spoluautorství k dílu vytvořenému pomocí AI

    S ohledem na skutečnost, že jak autoři, tak i uživatelé umělé inteligence splňují základní předpoklady pro to, aby byly považování za autory díla vytvořeného pomocí AI, nabízí se řešení v podobě spoluautorství. Autorské právo k dílu vytvořenému pomocí AI by v takovém případě příslušelo uživatelům AI a autorům AI společně a nerozdílně.[2]

    V této souvislosti však nelze opomenout § 8 odst. 2 českého autorského zákona, dle kterého „spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.“[3]

    Za účelem určení autorství či spoluautorství jednotlivých subjektů k dílu vytvořenému pomocí AI by proto mělo být klíčové, v jaké míře jednotlivé subjekty reálně přispěly svojí tvůrčí činností k vytvoření předmětného díla. V souladu s § 8 odst. 2 autorského zákona může být uživatel AI v případě minimálního tvůrčího přínosu považován pouze za osobu, která dala ke vzniku díla podnět, a naopak, autor AI může být v případě minimálního tvůrčího přínosu považován pouze za osobu, která autorovi poskytla technickou pomoc.

    Rozhodovací praxe

    V  souvislosti s judikaturou soudů ve vztahu k dílům vytvořeným pomocí AI je předně nutné uvést, že v současné době nelze prozatím hovořit o konstantní rozhodovací praxi. V poslední době se však objevují rozhodnutí, na základě kterých lze dovodit, jakým směrem se rozhodovací praxe může v budoucnu vyvíjet.

    V této souvislosti nepochybně stojí za zmínku rozhodnutí soudu v Čínském městě Shenzen (případ Tencent). Žalobcem v rámci tohoto soudního sporu byla čínská technologická společnost, která zažalovala online platformu, která na svých webových stránkách zveřejnila článek napsaný pomocí umělé inteligence žalobce. Příslušný soud pak ve svém rozhodnutí zejména rozhodl, že předmětný článek požívá autorskoprávní ochrany a současně rozhodl o nároku žalobce na náhradu škody vzniklé v této souvislosti, tj. přiznal autorskoprávní ochranu žalobci jakožto tvůrci této umělé inteligence. [4]

    Za pozornost pak stojí i jiný případ, předmětem kterého sice nebylo dílo vytvořené pomocí AI, avšak závěry příslušného soudu lze aplikovat i ve vztahu k umělé inteligenci. Konkrétně se jedná o případ Nova Productions v Mazooma Games and Others rozhodovaný ze strany britských soudů. Předmětem tohoto soudního sporu bylo autorské právo k snímkům počítačové hry, kdy uživatel (hráč) dané počítačové hry argumentoval tím, že finální podoba těchto snímků závisí od způsobu, jakým předmětnou hru hrál, a tudíž by mu měla být přiznána autorskoprávní ochrana.[5] I když příslušný soud z pochopitelných důvodů nepřiznal danému hráči žádná autorská práva k předmětným snímkům, z odůvodnění tohoto rozhodnutí je zřejmé, že příslušný soud se mimo jiné zabýval také rozsahem tvůrčího přínosu jednotlivých subjektů na finální podobu pořízených snímků, tj. v případě díla vytvořeného pomocí AI by mohla být shledána podstatně větší míra tvůrčího přínosu uživatele AI, než tomu bylo v uvedeném soudním sporu, a tudíž by mohlo být dovozeno i autorství uživatele AI. 

    Závěr

    Otázka autorství k dílům vytvořeným pomocí AI je nepochybně aktuálním a neustále se vyvíjejícím tématem. V budoucnu lze přitom očekávat, že přístup k těmto dílům se bude dále vyvíjet, a to jak v důsledku nové právní regulace, která bude reagovat na další vývoj a rozšiřování umělé inteligence, tak i v důsledku rozhodovací praxe soudů.

    Dle aktuální právní úpravy je však nutné odmítnout potenciální autorství umělé inteligence a spíše se zaměřit na posuzování tvůrčího přínosu jak uživatelů, tak i autorů předmětné umělé inteligence.  Určení autorství či spoluautorství jednotlivých subjektů k dílům vytvořeným pomocí AI je tak pro tuto chvíli nutné posuzovat od případu k případu v závislosti od tvůrčího přínosu zúčastněných subjektů.

    Mgr. Michal Hašan,
    a
    dvokátní koncipient

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno


    Růžová 1416/17
    110 00 Praha

    tel.: +420 543 217 520
    e-mail: office@dolezalpartners.com

     


    [1] § 5 odst. 1 zákona 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

    [2] § 8 odst. 1 zákona 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

    [3] § 8 odst. 2 zákona 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

    [4] K dispozici >>> zde.

    [5] K dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Michal Hašan (Doležal & Partners)
    11. 8. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
    • Pokračování ságy Semenya: Podle ESLP Švýcarsko porušilo právo sportovkyně na spravedlivý proces
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 09.09.2025Techniky přesvědčivé argumentace – nejen u soudu (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Strategická transformace: Jak odštěpení do SPV posílí váš projekt a ochrání vaše podnikání
    • Blíží se konference Next Gen Law Forum 2025
    • Eutanázie
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, SRPEN 2025
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení

    Soudní rozhodnutí

    Náklady exekuce

    Soudní exekutor má nárok na náhradu nákladů exekuce, které fakticky vymohl na povinném podle pravomocných příkazů k úhradě nákladů exekuce ještě před tím, než bylo zahájeno...

    Eutanázie

    Otázka možnosti svobodného rozhodnutí o ukončení vlastního života, a to i za asistence třetí osoby, spadá do rozsahu práva na respektování tělesné a duševní integrity podle čl. 7...

    Zvýšení důchodového věku

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Správní soud a procesní pravidla

    Procesní pravidla řízení před správními soudy nemají být labyrintem plným nejasných odboček do slepých uliček, v němž se vlastní smysl soudní ochrany ztratí, nýbrž cestou, která...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.