epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 8. 2023
    ID: 116741upozornění pro uživatele

    Umělá inteligence a autorské právo: Kdo je autorem díla?

    Umělá inteligence (AI) je jedním z nejrychleji se rozvíjejících technologických trendů posledních let. Postupně se stává součástí různých ekonomických odvětví a potažmo i společnosti jako také. Současně je však s umělou inteligencí spojena i řada výzev a otázek. Jednou z klíčových právních otázek souvisejících s umělou inteligencí je pak nepochybně otázka autorství k dílům vytvořených pomocí umělé inteligence. Kdo je tedy autorem takto vytvořeného díla?

    Podíváme-li se do českého autorského zákona, zjistíme, že dle aktuální právní úpravy může být autorem díla pouze fyzická osoba, která dílo vytvořila.[1] Tento přístup je přitom typický zejména pro kontinentální Evropu a vychází z koncepce, dle které pouze fyzické osoby disponují tvůrčími schopnostmi nutnými pro vytvoření autorského díla. S každou touto fyzickou osobou (autorem) je pak spojena neoddělitelná osobnostní složka autorských práv.

    V jiných zemích se pak můžeme setkat i s odlišnými koncepcemi, které jsou založeny spíše na majetkovém přístupu k autorskému právu. Osobnostní složka autorských práv proto nemusí být v rámci některých právních řádů rozpoznaná, resp. nemusí být považovaná za zásadní. Angloamerický právní systém například připouští, aby autorem díla byla kromě fyzické osoby i osoba právnická.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Spornou otázkou však zůstává potenciální autorské nároky umělé inteligence. Za hlavní argument zastánců tohoto přístupu lze považovat to, že umělá inteligence na rozdíl od jiných softwarů, je schopna určitých samostatných tvůrčích postupů (na základě jednoduchých pokynů od jejich uživatelů je například schopná navrhnout vyobrazení ochranné známky, vymyslet znění obchodní firmy, vytvořit materiály pro marketingové účely apod.), přičemž v důsledku technologického pokroku můžeme být v budoucnu pořád častěji svědky i složitější tvůrčí činnosti umělé inteligence (např. navrhování různých technických řešení, využití ve výzkumu apod.).

    Nicméně, umělá inteligence je aktuálně pořád považována za neživou věc bez právní subjektivity a v kontextu platné legislativy je proto v tuto chvíli nutné zcela jednoznačně odmítnout jakékoliv snahy o přiznání autorství umělé inteligence k jakýmkoliv dílům vytvořeným s její pomocí.

    Reklama
    Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    19.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V tomto směru se pak spíše nabízí, aby autorství k dílům vytvořeným pomocí AI bylo přiznáno:

    1. autorům AI, kteří se podíleli na jejím vývoji (např. naprogramovali její algoritmus sloužící k následnému vytvoření díla); nebo
    2. uživatelům AI, kteří jí poskytli veškerá data potřebná pro vytvoření díla, resp. jí zadali pokyny k vytvoření díla.

    Autoři AI jako autoři díla

    Za autora AI lze v režimu kontinentálního práva považovat fyzickou osobu nebo skupinu fyzických osob, které se podíleli na vývoji umělé inteligence, resp. v režimu angloamerického právního systému (např. v USA), také právnickou osobu (např. technologickou společnost), která tuto umělou inteligenci vytvořila v rámci své podnikatelské činnosti.

    Argumentem ve prospěch tohoto přístupu pak může být zejména tvůrčí přínos těchto osob, kdy bez jejich primárního tvůrčího impulsu by nemohlo dojít ke vzniku dané umělé inteligence a tudíž ani ke vzniku samotného díla následně vytvořeného s její pomocí.

    Uživatelé AI jako autoři díla

    Druhou skupinou potenciálních autorů díla vytvořeného pomocí umělé inteligence jsou její uživatelé, a to zejména v případech kdy se aktivně zapojují do tvůrčí činnosti umělé inteligence, tj. zejména v případech, kdy interaktivní formou poskytují umělé inteligenci různá data a dávají jí pokyny, jakým způsobem má dílo vytvořit, upravit či finalizovat.

    Autorský nárok uživatelů AI pak může být spatřován právě v tom, že oni jsou ti, jejichž tvůrčí činnost se nejvíce odráží ve finální podobě daného díla. Bez jejich pokynů či poskytnutí relevantních dat by ke vzniku díla nedošlo, resp. by předmětné dílo vytvořené umělou inteligencí mělo úplně jinou finální podobu.

    Spoluautorství k dílu vytvořenému pomocí AI

    S ohledem na skutečnost, že jak autoři, tak i uživatelé umělé inteligence splňují základní předpoklady pro to, aby byly považování za autory díla vytvořeného pomocí AI, nabízí se řešení v podobě spoluautorství. Autorské právo k dílu vytvořenému pomocí AI by v takovém případě příslušelo uživatelům AI a autorům AI společně a nerozdílně.[2]

    V této souvislosti však nelze opomenout § 8 odst. 2 českého autorského zákona, dle kterého „spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.“[3]

    Za účelem určení autorství či spoluautorství jednotlivých subjektů k dílu vytvořenému pomocí AI by proto mělo být klíčové, v jaké míře jednotlivé subjekty reálně přispěly svojí tvůrčí činností k vytvoření předmětného díla. V souladu s § 8 odst. 2 autorského zákona může být uživatel AI v případě minimálního tvůrčího přínosu považován pouze za osobu, která dala ke vzniku díla podnět, a naopak, autor AI může být v případě minimálního tvůrčího přínosu považován pouze za osobu, která autorovi poskytla technickou pomoc.

    Rozhodovací praxe

    V  souvislosti s judikaturou soudů ve vztahu k dílům vytvořeným pomocí AI je předně nutné uvést, že v současné době nelze prozatím hovořit o konstantní rozhodovací praxi. V poslední době se však objevují rozhodnutí, na základě kterých lze dovodit, jakým směrem se rozhodovací praxe může v budoucnu vyvíjet.

    V této souvislosti nepochybně stojí za zmínku rozhodnutí soudu v Čínském městě Shenzen (případ Tencent). Žalobcem v rámci tohoto soudního sporu byla čínská technologická společnost, která zažalovala online platformu, která na svých webových stránkách zveřejnila článek napsaný pomocí umělé inteligence žalobce. Příslušný soud pak ve svém rozhodnutí zejména rozhodl, že předmětný článek požívá autorskoprávní ochrany a současně rozhodl o nároku žalobce na náhradu škody vzniklé v této souvislosti, tj. přiznal autorskoprávní ochranu žalobci jakožto tvůrci této umělé inteligence. [4]

    Za pozornost pak stojí i jiný případ, předmětem kterého sice nebylo dílo vytvořené pomocí AI, avšak závěry příslušného soudu lze aplikovat i ve vztahu k umělé inteligenci. Konkrétně se jedná o případ Nova Productions v Mazooma Games and Others rozhodovaný ze strany britských soudů. Předmětem tohoto soudního sporu bylo autorské právo k snímkům počítačové hry, kdy uživatel (hráč) dané počítačové hry argumentoval tím, že finální podoba těchto snímků závisí od způsobu, jakým předmětnou hru hrál, a tudíž by mu měla být přiznána autorskoprávní ochrana.[5] I když příslušný soud z pochopitelných důvodů nepřiznal danému hráči žádná autorská práva k předmětným snímkům, z odůvodnění tohoto rozhodnutí je zřejmé, že příslušný soud se mimo jiné zabýval také rozsahem tvůrčího přínosu jednotlivých subjektů na finální podobu pořízených snímků, tj. v případě díla vytvořeného pomocí AI by mohla být shledána podstatně větší míra tvůrčího přínosu uživatele AI, než tomu bylo v uvedeném soudním sporu, a tudíž by mohlo být dovozeno i autorství uživatele AI. 

    Závěr

    Otázka autorství k dílům vytvořeným pomocí AI je nepochybně aktuálním a neustále se vyvíjejícím tématem. V budoucnu lze přitom očekávat, že přístup k těmto dílům se bude dále vyvíjet, a to jak v důsledku nové právní regulace, která bude reagovat na další vývoj a rozšiřování umělé inteligence, tak i v důsledku rozhodovací praxe soudů.

    Dle aktuální právní úpravy je však nutné odmítnout potenciální autorství umělé inteligence a spíše se zaměřit na posuzování tvůrčího přínosu jak uživatelů, tak i autorů předmětné umělé inteligence.  Určení autorství či spoluautorství jednotlivých subjektů k dílům vytvořeným pomocí AI je tak pro tuto chvíli nutné posuzovat od případu k případu v závislosti od tvůrčího přínosu zúčastněných subjektů.

    Mgr. Michal Hašan,
    a
    dvokátní koncipient

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno


    Růžová 1416/17
    110 00 Praha

    tel.: +420 543 217 520
    e-mail: office@dolezalpartners.com

     


    [1] § 5 odst. 1 zákona 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

    [2] § 8 odst. 1 zákona 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

    [3] § 8 odst. 2 zákona 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

    [4] K dispozici >>> zde.

    [5] K dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Michal Hašan (Doležal & Partners)
    11. 8. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • DEAL MONITOR
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Výklad právních norem
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.