10. 3. 2003
ID: 21476upozornění pro uživatele
Úroky z prodlení a poplatek z prodlení
Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení (není-li podle občanského zákoníku povinen platit poplatek z prodlení). Výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví nařízení vlády 142/1994 Sb.
Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení (není-li podle občanského zákoníku povinen platit poplatek z prodlení). Výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví nařízení vlády 142/1994 Sb. Výše úroků z prodlení činí v občansko-právních vztazích ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.
Poplatek z prodlení se uplatňuje vůči:
· nájemci bytu, který nezaplatí nájemné nebo úhradu za poskytované služby spojené s užíváním bytu do 5 dnů po splatnosti;
· nájemci, jenž je v prodlení s vrácením movité věci, kterou si od podnikatele pronajal;
· bylo-li to dohodnuto, pak i vůči nájemci movité věci, jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, a to dokud nájemce ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl;
Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.
Poplatek z prodlení vylučuje nárok na úroky z prodlení, věřitel je oprávněn požadovat buďto úroky z prodlení, anebo poplatek z prodlení, a to pouze v uvedených případech, které výslovně stanoví občanský zákoník. (K tomu viz § 517 odst. 2, § 697, § 723 odst. 1 a 2). V ostatních případech prodlení se uplatňují úroky z prodlení.
Obchodní zákoník a zákoník práce neznají majetkovou sankci poplatek z prodlení. Účastník pracovně-právního vztahu, jehož peněžitý nárok nebyl včas a řádně uspokojen, může požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené pro občanskoprávní vztahy. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku z obchodně-právního vztahu nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené rovněž podle předpisů práva občanského.
(Podle právní úpravy účinné před 1. lednem 2001, jestliže si obchodní partneři nedohodli smluvní sazbu úroků z prodlení, byl dlužník povinen platit z nesplacené částky úroky z prodlení o 1 % vyšší, než kolik činila úroková sazba stanovená podle § 502 obchodního zákoníku. Jeho ustanovení upravují úroky při smlouvě o úvěru: Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši. Jestliže úroky nebyly sjednány, platí dlužník úroky v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.)
Richard W. FETTER, právník
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Poplatek z prodlení se uplatňuje vůči:
· nájemci bytu, který nezaplatí nájemné nebo úhradu za poskytované služby spojené s užíváním bytu do 5 dnů po splatnosti;
· nájemci, jenž je v prodlení s vrácením movité věci, kterou si od podnikatele pronajal;
· bylo-li to dohodnuto, pak i vůči nájemci movité věci, jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, a to dokud nájemce ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl;
Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.
Poplatek z prodlení vylučuje nárok na úroky z prodlení, věřitel je oprávněn požadovat buďto úroky z prodlení, anebo poplatek z prodlení, a to pouze v uvedených případech, které výslovně stanoví občanský zákoník. (K tomu viz § 517 odst. 2, § 697, § 723 odst. 1 a 2). V ostatních případech prodlení se uplatňují úroky z prodlení.
Obchodní zákoník a zákoník práce neznají majetkovou sankci poplatek z prodlení. Účastník pracovně-právního vztahu, jehož peněžitý nárok nebyl včas a řádně uspokojen, může požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené pro občanskoprávní vztahy. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku z obchodně-právního vztahu nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené rovněž podle předpisů práva občanského.
(Podle právní úpravy účinné před 1. lednem 2001, jestliže si obchodní partneři nedohodli smluvní sazbu úroků z prodlení, byl dlužník povinen platit z nesplacené částky úroky z prodlení o 1 % vyšší, než kolik činila úroková sazba stanovená podle § 502 obchodního zákoníku. Jeho ustanovení upravují úroky při smlouvě o úvěru: Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši. Jestliže úroky nebyly sjednány, platí dlužník úroky v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.)
Richard W. FETTER, právník
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
