Ustavující schůze nově zvolené sněmovny začne v úterý 9. července

Ustavující schůze nově zvolené
Poslanecké sněmovny začne v úterý 9. července ve 14:00. Schůzi
svolal na základě jednacího řádu dolní komory Václav Klaus (ODS),
který byl jejím předsedou v minulém volebním období. ČTK dnes o
rozhodnutí Václava Klause informovala Eliška Klepalová z jeho
sekretariátu.
Právě předseda ODS Klaus jako bývalý šéf sněmovny bude
ustavující jednání řídit až do doby, než dolní komora zvolí jeho
nástupce. Volba předsedy a místopředsedů sněmovny ale nebude
jediným bodem ustavující schůze. Poslanci při ní dále složí slib,
ustaví sněmovní mandátový a imunitní výbor, zřídí další
parlamentní výbory a rozhodnou o počtu jejich členů.
pokr. hš ben rot

Ustavující jednání sněmovny má přesně stanovený program,
který má organizační charakter. Jeho součástí není projednávání
návrhů zákonů, ale vznik parlamentních orgánů tak, aby dolní
komora mohla zahájit svou čtyřletou práci. Navíc - po ustavující
schůzi sněmovny podá v souladu s Ústavou demisi dosavadní vláda
premiéra Miloše Zemana. Tento krok umožní zformovat nový kabinet,
na jehož vzniku se nyní domlouvají ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-
DEU.
Ustavující schůze sněmovny začíná obvykle tak, že poslanci
sedí ve svých lavicích v hlavním jednacím sále. V místech
určených pro její vedení sedí jen předsedající schůze - v tomto
případě to bude řadový poslanec Václav Klaus. Bude to proto, že
byl předsedou dolní komory v předchozích čtyřech letech a ve
volbách 14. a 15. června byl znovu zvolen.
Klaus jako první z 200 členů sněmovny složí poslanecký slib.
Učiní tak v jednacím sále před shromážděnými poslanci, kteří poté
složí slib do jeho rukou. Sněmovna pak na návrh Klause vezme na
vědomí vznik volební komise, která vznikne na základě návrhů
poslaneckých klubů a bude organizačně zajišťovat všechny volby
při ustavujících a dalších schůzích dolní komory.
Následně sněmovna ustaví mandátový a imunitní výbor, který
musí ověřit, zda všichni poslanci byli platně zvoleni. Až potom
teprve sněmovna zvolí svého předsedu, který Klause vystřídá při
řízení schůze. Klaus si sedne do prostoru vyhrazeného pro členy
klubu poslanců ODS. Dále dolní komora rozhodne o počtu svých
místopředsedů a zvolí je. Posledním bodem schůze bude zřízení
výborů a stanovení počtu jejich členů.
Dosavadní politická vyjednávání naznačují, že vedení dolní
komory budou tvořit předseda a pět místopředsedů. Dva z této
šestice by měli být z ČSSD, zbývající čtyři budou zastupovat
ostatní strany. Předsedou by měl být někdo z ČSSD, která vyhrála
volby. Hovoří se o předsedkyni pražské sociální demokracie Petře
Buzkové, bývalé šéfce parlamentního ústavně-právního výboru Jitce
Kupčové a místopředsedovi ČSSD Zdeňku Škromachovi. Někdo z nich
by mohl být i místopředsedou sněmovny. Dalšími místopředsedy by
mohli být Vojtěch Filip nebo Zuzka Rujbrová za KSČM, Ivan Langer
či Jan Zahradil za ODS, Jan Kasal za KDU-ČSL a Hana Marvanová za
Unii svobody-DEU.
Předběžné politické konzultace naznačují, že sněmovna bude
mít znovu zhruba 14 výborů. Jednací řád přikazuje, že musí
vzniknout čtyři - mandátový a imunitní, petiční, rozpočtový a
organizační. Na dalších se musejí poslanci shodnout. Dá se ale
čekat, že znovu mezi nimi budou mimo jiné zahraniční, branný,
zdravotní a sociální, ústavně-právní, regionální, hospodářský a
zemědělský.
Podle neoficiálních kuloárových informací se počítá s tím, že
ve vytváření svých orgánů by sněmovna mohla pokračovala na své
další schůzi kolem 17. srpna. Projednání programového prohlášení
nové vlády a hlasování o důvěře novému kabinetu se zatím
předpokládá kolem 6. srpna.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz