epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 2. 2021
    ID: 112599upozornění pro uživatele

    Užití chytrých zařízení v pracovněprávních vztazích a ochrana dat

    S rozmachem digitálních technologií se i zaměstnanci a zaměstnavatelé potýkají s fenoménem chytrých telefonů a jiných zařízení. Tato zařízení sbírají množství osobních údajů svých uživatelů, tedy zaměstnanců (např. geolokační či biometrické údaje), i data zaměstnavatele či jeho obchodních partnerů (např. pomocí e-mailu), která mohou mít i povahu obchodního tajemství dle § 504 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“).

     

    Často jsou tato zařízení poskytnuta zaměstnavatelem, např. formou benefitu. Zaměstnanci ale čím dál častěji používají k výkonu práce svá vlastní zařízení. V obou případech mají zaměstnanec i zaměstnavatel určitá práva a povinnosti, která bychom Vám chtěli stručně představit v tomto článku.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Chytrá zařízení poskytovaná zaměstnavatelem

    V prvním případě poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci nejčastěji telefon či notebook (potažmo tablet) k výkonu závislé práce. Lze se již setkat i s poskytnutím chytrých hodinek, ovšem zatím spíše jako daru zaměstnanci než jako pracovního prostředku. Jelikož zaměstnavatel tato zařízení zaměstnancům pouze „propůjčuje“, má zájem na jejich ochraně a užívání v souladu s jeho pokyny. Je otázkou, jakým způsobem a za jakých okolností může zaměstnavatel kontrolovat zaměstnance při používání těchto zařízení.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Kontrolu zaměstnavateli umožňuje primárně § 316 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce („ZP“), avšak s jistými omezeními. Primárně totiž upravuje zákaz, dle kterého zaměstnanec nesmí bez výslovného souhlasu zaměstnavatele užívat poskytnutá zařízení pro svou osobní potřebu. Zaměstnavatel je v souladu s tímto zákazem oprávněn přiměřeně kontrolovat, zda zaměstnanec tento zákaz dodržuje, nepoužívá zařízení pro osobní potřebu, využívá je k vykonávání svěřených prací, řádně s nimi hospodaří, střeží je a ochraňuje před ztrátou, zničením či zneužitím.

    Zaměstnavatel tak může např. přiměřeně sledovat aktivity zaměstnance na internetu, které nesouvisejí s výkonem práce. I když to ZP výslovně nepožaduje, zaměstnavatel by měl zaměstnance o možnosti provádění kontrol předem informovat. Vhodným, efektivním a ve většině případů právně bezvadným řešením může být předchozí blokace určitých pro výkon práce nepoužitelných stránek, domén a sociálních sítí. Pokud zaměstnanec tento zákaz nedodrží, jde o porušení pracovních povinností a zaměstnavatel z toho může vyvodit patřičné důsledky.

    Pokud zaměstnavatel udělí zaměstnanci souhlas zařízení užívat i pro osobní potřebu, ztrácí tím možnost kontrolovat na základě § 316 odst. 1 ZP využívání zařízení a aktivity zaměstnance na internetu. Zařízení však stále patří zaměstnavateli a obsahuje data zaměstnavatele či jeho obchodních partnerů. Málokterý zaměstnavatel je proto ochoten rezignovat na jakoukoliv kontrolu nakládání s daným zařízením a daty v něm obsaženými.

    Zákon zaměstnavateli jisté možnosti dává. Dle § 316 odst. 2 ZP může zaměstnavatel zaměstnance podrobit otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty či listovních zásilek. Musí však splnit striktní podmínky, které toto ustanovení klade. Těmi jsou (i) objektivně závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, (ii) přímé informování zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění a (iii) provádění kontroly pouze na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele. Striktní výklady uvádějí jako příklad, kdy jsou dány závažné důvody spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, provoz jaderné elektrárny, jiné nebezpečné provozy či věznice. Benevolentnější interpretace uvádějí např. i nakládání se zásadním know-how zaměstnavatele. Záleží ovšem na komplexním posouzení každého jednotlivého případu.

    Kontrola musí být přiměřená legitimním zájmům zaměstnavatele, kterých nelze dosáhnout méně invazivním způsobem a které převažují nad zájmy zaměstnance na ochranu soukromí. Je nezbytné dodat, že zaměstnavatel nesmí monitorovat a zpracovávat obsah telefonické, e-mailové a listinné komunikace zaměstnanců, pouze metadata. [1]

    Ať již zaměstnavatel provádí kontrolu dodržování zákazu dle § 316 odst. 1 ZP či sleduje zaměstnance dle § 316 odst. 2 ZP, dochází ke zpracovávání osobních údajů a zaměstnavatel má povinnost postupovat v souladu s nařízením (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů („GDPR“).

    Chytrá zařízení ve vlastnictví zaměstnance

    V druhém případě zaměstnanec při výkonu závislé práce využívá své vlastní zařízení. Pro tento model se používá označení BYOD (Bring your own device). Nejčastěji jde o počítač nebo mobilní telefon, ale opět je možné si představit i využití chytrých hodinek, které zaměstnanci umožňují vyšší míru propojení. V každém případě se musí jednat o zařízení, které je třeba k výkonu závislé práce.

    Právo využití vlastního zařízení při výkonu závislé práce nezakazuje. Stanoví však jisté mantinely. Ty vycházejí především z povahy závislé práce, která musí být vykonávána na náklady zaměstnavatele. Zaměstnavatel tak nemůže zaměstnanci nařídit používání zaměstnancova zařízení. V případě použití zařízení zaměstnance pak bude zaměstnanci náležet náhrada.

    Zákonodárce v § 190 ZP předpokládá určení bližších podmínek užívání zařízení zaměstnance v individuální dohodě, vnitřním předpisu či jednostranném písemném určení. Dohoda, vnitřní předpis nebo písemné určení rovněž stanoví podmínky, výši a způsob náhrady. Ta musí vycházet z ceny zařízení, rozsahu jeho používání a musí zohlednit dobu, kdy zaměstnanec zařízení pro pracovní účely nepoužívá. Nutno dodat, že zaměstnanci náhrada nenáleží, pokud použil vlastní zařízení bez souhlasu zaměstnavatele.[2]

    V případě BYOD odpadá právo zaměstnavatele kontrolovat využívání zařízení dle § 316 odst. 1 ZP, neboť zákaz dle § 316 odst. 1 ZP zde z logiky věci neplatí. V případě, že jsou pro to splněny podmínky, je možné přiměřenou kontrolu vykonávat postupem dle § 316 odst. 2 ZP, jak je rozebráno výše. I v případě BYOD může zaměstnavatel zpracovávat osobní údaje zaměstnanců. Potom musí zaměstnavatel dodržet povinnosti dle GDPR.

    Povinnosti zaměstnavatele dle GDPR

    Dle GDPR má zaměstnavatel povinnost zpracovávat osobní údaje zaměstnanců na základě zákonného důvodu, korektně, transparentně, pro výslovně vyjádřené a legitimní účely, v rozsahu nezbytném pro tento účel a pouze po nezbytnou dobu. Zákonným důvodem může být souhlas zaměstnance, plnění pracovní smlouvy, plnění právních povinností zaměstnavatele, ochrana životně důležitých zájmů zaměstnance či jiné fyzické osoby, plnění úkolu ve veřejném zájmu či výkon veřejné moci a ochrana či naplnění oprávněných zájmů zaměstnavatele či třetí strany, pokud mají přednost před zájmy a základními právy zaměstnance.

    V souvislosti s pracovními prostředky mohou být legitimními účely a zároveň oprávněnými zájmy zaměstnavatele zakládajícími zákonnost zpracování osobních údajů zaměstnance právě případy kontroly dle § 316 odst. 1 a odst. 2 rozebírané výše. V takovém případě je zpracování osobních údajů zaměstnance omezeno pouze na tyto účely. Ve většině případů tak bude vyloučeno, aby zaměstnavatel zpracovával např. data o fyzické aktivitě zaměstnance, která zaměstnanec nahrál propojením soukromých chytrých hodinek s pracovním telefonem.

    Za určitých okolností může zákonnost zpracování osobních údajů založit i výslovný souhlas zaměstnance. Souhlas musí být dobrovolný a odvolatelný. V pracovněprávních vztazích je však právě otázka dobrovolnosti sporná, neboť zaměstnanec je již z povahy závislé práce podřízen zaměstnavateli. Souhlas jako zákonný důvod zpracování osobních údajů se tak v pracovněprávních vztazích uplatní spíše výjimečně a spíše na případy, které se netýkají přímo výkonu práce (např. použití fotografie z teambuildingu v ročence).

    Zpracovávané údaje musí být přesné, musí být zachována jejich integrita a důvěrnost. Zaměstnavatel má tedy povinnost je zabezpečit. Zabezpečení musí být provedeno vhodnými technicko-organizačními opatřeními. Vhodnost se posuzuje vzhledem k riziku neoprávněného či náhodného zničení, pozměnění, ztráty či zpřístupnění osobních údajů, stavu techniky, nákladům na provedení zabezpečení i povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování osobních údajů.

    Porušení zabezpečení musí zaměstnavatel hlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů („Úřad“), ideálně do 72 hodin, ledaže je nepravděpodobné, že je toto porušení rizikem pro práva fyzických osob. Porušení zabezpečení může vést k pokutě dle GDPR a náhradě případné újmy. Porušením zabezpečení navíc může dojít i k porušení povinností dle jiných právních předpisů, např. OZ, neboť se může jednat o již zmiňované obchodní tajemství, či § 51 zákona 372/2011 Sb., o zdravotních službách, neboť může jít o data pacientů.

    Pokud tedy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracovní notebook, telefon či jiná zařízení, musí zabezpečit osobní údaje uchovávané na těchto zařízeních proti neautorizovanému přístupu, změně a zničení. Vhodná technicko-organizační opatření zabezpečující tato data zahrnují např. vytvoření odděleného pracovního prostředí fungujícího přes VPN doplněného o vnitřní předpis a dohodu se zaměstnancem, které stanoví přesná pravidla nakládání se zařízením, ať již vlastním v režimu BYOD či zaměstnavatelovým. Pravidla musí pamatovat i na to, že ztráta zařízení či přístup k datům neoprávněnou osobou může být porušením zabezpečení osobních údajů a zaměstnavatel bude mít povinnost jej nahlásit Úřadu, přičemž ponese riziko sankce. Vnitřní předpis by tak měl v zásadě vždy a bez výjimky stanovit povinnost šifrovat data, neumožnit přístup k datům neoprávněným osobám a nenechávat zařízení odemknuté bez dozoru.

    Zaměstnavatel má rovněž informační povinnost vůči zaměstnanci. Nejpozději k okamžiku získání osobních údajů musí zaměstnance informovat stručným, transparentním, srozumitelným a snadno přístupným způsobem minimálně o totožnosti a kontaktních údajích svých i svého zástupce a případného pověřence pro ochranu osobních údajů, o účelech zpracování, právním základu zpracování a případných oprávněných zájmech, na jejichž základě údaje zpracovává. Za jistých okolností je tato informační povinnost zaměstnavatele ještě rozšířena.

    Závěr

    Práva a povinnosti při nakládání s pracovními prostředky zaměstnavatele a BYOD nejsou kodifikována. Zákonodárce ukládá zaměstnavateli spíše mantinely, jak vztahy se zaměstnanci upravit. Zaměstnavatel by měl své povinnosti náležitě zvážit, odlišit od sebe případy výkonu kontroly nad zařízením a nad daty jako takovými, kdo dané zařízení vlastní, jaká data obsahuje a jak je s nimi nakládáno a vhodným způsobem jednotlivé situace upravit ve vnitřním předpisu. Vnitřní předpis musí rovněž vhodně upravit otázku zabezpečení dat. Při tom všem nesmí dle § 305 odst. 1 ZP zaměstnanci ukládat povinnosti nad rámec zákona ani zkracovat jeho práva.

    Při tvorbě těchto vnitřních předpisů tedy doporučujeme obrátit se na odborníky a předejít tak případným nesrovnalostem, které mohou vést ke sporům se zaměstnanci i veřejnoprávním sankcím. Stále totiž platí zásada Vigilantibus iura scripta sunt (Právo přeje bdělým).

    Mgr. Karin Pomaizlová
    JUDr. Markéta Cibulková, Ph.D.
    Mgr. Radim Doležal

    TaylorWessing e|n|w|c advokáti v.o.s.
     
    U Prašné brány 1078/1
    110 00  Praha 1

    Tel.:       +420 224 819 216
    e-mail:  k.pomaizlova@taylorwessing.com


    [1] NS sp. zn. 21 Cdo 1009/98

    [2] § 265 odst. 3 ZP


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Karin Pomaizlová, JUDr. Markéta Cibulková, Ph.D., Mgr. Radim Doležal(Taylor Wessing)
    12. 2. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.