16. 1. 2020
ID: 110490upozornění pro uživatele

Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2020

Od 1. ledna 2020 se zvyšují s ohledem na nárůst průměrné mzdy maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje, a to na základě valorizace minimální mzdy, i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu a činné v nekolidujícím zaměstnání.

Podpora v nezaměstnanosti

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2019 činila 33 429 Kč. Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 346/2019 Sb. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 19 389 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla resp. bude podána po 31. prosinci 2019, tedy v r. 2020. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2019, pak její maximální možná výše činí 18 111 Kč měsíčně.)

Podpora při rekvalifikaci

Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v r. 2020 tak může dosáhnout až 21 729 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v r. 2019, činí maximální podpora při rekvalifikaci 20 297 Kč.)

Výše dávek, když ji není z čeho spočítat

Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání) se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby nově 5015 Kč, 4012 Kč, 3678 Kč (dosud šlo resp. jde o částky 4684 Kč, 3747 Kč, 3435 Kč). Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy nově 4681 Kč (dosud šlo resp. jde o částku 4372 Kč).

Povolený výdělek v nekolidujícím zaměstnání

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (na rozdíl od nároku na podporu v nezaměstnanosti) podle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti (srov. s ust. § 39 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti) nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (nikoliv již dohody o provedení práce) pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy – čili v r. 2020 nově částku 7300 Kč, přičemž pokud by nezaměstnaný vykonával více takových činností, tak se výdělky sčítají. Výkon práce v takovém zaměstnání musí uchazeč nahlásit úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo v den nástupu do výdělečné činnosti a ta mu nesmí bránit v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce. Možnost pracovat a vydělávat si v nekolidujícím zaměstnání je tedy určena uchazečům, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, buď vůbec (protože nesplnili podmínky pro přiznání sociální dávky - kupř. protože nezískali v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců nebo nesplnili podmínky pro přiznání sociální dávky v případě opětovného zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání ve smyslu ust. § 48 a 49 zákona o zaměstnanosti), nebo po vyčerpání podpůrčí doby (která trvá maximálně: 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku) resp. před vznikem nároku na sociální dávku, jestliže dochází k jeho odkladu ve smyslu ust. § 44a zákona o zaměstnanosti, protože jim bylo v posledním zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné.

Musíme však pro úplnost poznamenat, pakliže porovnáme maximální výdělkové možnosti uchazeče o zaměstnání dlouhodobě (několik let) činného v nekolidujícím zaměstnání, že teprve v r. 2020 si může vydělat reálně čistého tolik, kolik si mohl vydělat již v r. 2017. Jestliže mu každým rokem (v r. 2018, 2019 a 2020) při příležitosti valorizace minimální mzdy zaměstnavatel přidal resp. přidá (navýšil resp. navýší odměnu) až na zákonný limit (polovinu) minimální mzdy, přičemž odměnu ve výši zákonného maxima pobíral již v r. 2017, tak teprve v r. 2020 bude jeho čistý výdělek vyšší (a řekněme tedy, že i výkon nekolidujícího zaměstnání výhodnější, pokud preferuje čistý výdělek), než dosahoval v r. 2017 na dohodu o provedení práce (kterou uchazeči o zaměstnání a jejich zaměstnavatelé využívali z 95 %), neboť v r. 2017 musel na základě opatření provedených zákonem č. 206/2017 Sb. přejít na - z daného úhlu pohledu s ohledem na odvodovou pojistnou zátěž méně výhodnou dohodu o pracovní činnosti (popř. v praxi výjimečně do pracovního nebo služebního poměru). Ani navýšení odměny v r. 2018 a 2019 o polovinu nárůstu minimální mzdy mu nedorovnalo původní čistý výdělek, k tomu dojde případně až v r. 2020.

Adolf Maulwurf


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz