Velvyslanci EU nepřidali ČR dva sporné mandáty

Velvyslanci členských zemí Evropské unie rozhodli nic neměnit na tabulce rozdělení poslaneckých mandátů v budoucím Evropském parlamentu, kterou schválili šéfové států a vlád 11. prosince nad ránem na summitu v Nice. Znamená to, že v platném textu má ČR nadále 20 poslanců, stejně jako Maďarsko, zatímco srovnatelné stávající členské země - Belgie, Portugalsko a Řecko - mají po 22 křeslech. Zasedání Výboru stálých zástupců (COREPER) se dnes zabývalo nesrovnalostmi ve smlouvě z Nice, jež byly odhaleny poté, co prezidenti a premiéři v jistém zmatku ukončili pětidenní maratón rokování krátce po čtvrté hodině ráno. Rozhodli ponechat všechno víceméně tak, jak navrhla předsedající Francie, s výjimkou počítání kvalifikované většiny a blokovací menšiny v rozšiřující se unii. K této otázce se po konzultaci s hlavními městy vrátí znovu večer. "Pokud jde o rozdělení mandátů v Evropském parlamentu, zůstává text beze změny," sdělil ČTK diplomatický zdroj členské země. České a maďarské protesty tedy nepadly na úrodnou půdu. Činitelé unie ovšem vysvětlují, že obě země budou mít možnost své námitky vznést při vstupních rozhovorech, až dospějí ke kapitole "instituce". Tabulky s rozdělením hlasů v Radě ministrů a poslaneckých mandátů v EP jsou koncipovány jako "společná pozice EU" pro rozhovory o přistoupení, budou tedy předmětem jednání. Český ministr zahraničí Jan Kavan v dopise svému francouzskému protějšku Hubertu Védrinovi 14. prosince upozornil na nižší počet poslaneckých mandátů pro ČR a vyzval k přijetí "opatření, jež zaručí rovné zacházení se všemi současnými a budoucími členskými zeměmi". Podotkl, že tato věc "se přímo dotýká veřejného mínění" v ČR, a požádal o její "urovnání". Odborníci v Bruselu se neshodují v odpovědi na otázku, zda měly Praha a Budapešť více protestovat a vyvíjet tlak na vysoké úrovni, nebo zda je rozumnější počkat až na otevření příslušné kapitoly v rozhovorech. Panuje ovšem jednoznačný názor, že jde o hrubou diskriminaci, protože počet poslanců v EP se neřídí, na rozdíl od hlasů v Radě EU, politickými hledisky, ale výlučně počtem obyvatel. "Byla to nešťastná chyba způsobená zmatkem posledních minut summitu, kdy Francie použila poslanecké mandáty jako náplast na belgický hněv a jaksi se pozapomnělo to opravit pro všechny desetimiliónové země," řekl ČTK zasvěcený zdroj EU, který nechtěl být jmenován. Usoudil, že v tomto stádiu, kdy jsou rány z Nice ještě hodně živé, nemá nikdo chuť je jitřit nějakými změnami. "Kdybych byl český ministr zahraničí, byl bych se pokusil zjednat nápravu hlasitěji," uvedl jiný činitel. Má za to, že ČR a Maďarsko musejí vyvíjet na EU v této věci trvalý tlak. "Každému je jasné, že z dlouhodobého hlediska je to neobhajitelné rozhodnutí." Velvyslanci potvrdili také sporné usnesení summitu pořádat v budoucnosti všechna vrcholná zasedání, jimž se říká Evropská rada, v Bruselu. V mírně pozměněném textu dnes sdělili, že od roku 2002 se bude v belgickém hlavním městě konat nejméně jeden summit za každého předsednictví, tedy dva ročně. Jakmile bude mít EU 18 členů, přesunou se sem všechny formální schůze Evropské rady. Nikdo se údajně nezabýval tím, odkud se vzalo číslo "osmnáct" a má-li nějaký hlubší význam. EU zatím pořádá ročně čtyři summity. Ty hlavní se konají na konci každého předsednictví, tedy v červnu a v prosinci. Mezi nimi svolává předsednická země buď tématické summity, nebo neformální setkání státníků. Není vyloučeno, že tato poslední kategorie nebude spadat do bruselské výlučnosti.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz