4. 6. 2001
ID: 8532upozornění pro uživatele

Veřejná soutěž podle občanského zákoníku

V občanském zákoníku nalezneme úpravu institutu veřejné soutěže (§ 847 a násl.). Tuto veřejnou soutěž nesmíme zaměňovat s obchodní veřejnou soutěží upravenou v obchodním zákoníku v § 281 a násl. Společným rysem obou těchto institutů je pouze to, že jejich vyhlášením vznikají právní následky z jednostranného právního úkonu. Vyhlášení obchodní veřejné soutěže podle obchodního zákoníku je úkon, jímž začíná proces zvláštního způsobu uzavření smlouvy, je tedy právním důvodem uzavření smlouvy, v jehož důsledku teprve závazkový vztah vzniká

V občanském zákoníku nalezneme úpravu institutu veřejné soutěže (§ 847 a násl.). Tuto veřejnou soutěž nesmíme zaměňovat s obchodní veřejnou soutěží upravenou v obchodním zákoníku v § 281 a násl. Společným rysem obou těchto institutů je pouze to, že jejich vyhlášením vznikají právní následky z jednostranného právního úkonu. Vyhlášení obchodní veřejné soutěže podle obchodního zákoníku je úkon, jímž začíná proces zvláštního způsobu uzavření smlouvy, je tedy právním důvodem uzavření smlouvy, v jehož důsledku teprve závazkový vztah vzniká. Naproti tomu veřejná soutěž podle občanského zákoníku je právním důvodem vzniku závazkového právního vztahu mezi vyhlašovatelem a těmi, kdo splnili podmínky soutěže.

Podstata veřejné soutěže podle občanského zákoníku spočívá ve vyhlášení veřejné soutěže na určité dílo nebo výkon fyzickou nebo právnickou osobou za což je přislíbena odměna. Tento návrh je adresován neurčitému okruhu subjektů. Vzhledem k tomu, že vyhlášení veřejné soutěže je jednostranným neadresovaným právním úkonem je okamžik jeho vzniku vázán na samotný akt vyhlášení.

Podstatnými náležitostmi vyhlášení veřejné soutěže je samozřejmě přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, stanovení ceny a ostatních soutěžních podmínek, dále z vyhlášení musí vyplývat, kdo a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění a v neposlední řadě musí být určeno, kdo a za jakých podmínek se může veřejné soutěže zúčastnit. Vzhledem k charakteru a cíli veřejné soutěže, pro kterou je informovanost veřejnosti podstatným východiskem, je stanovenou formou veřejné soutěže vyhláška.
Vyhlášením veřejné soutěže se vyhlašovatel soutěže zavazuje poskytnout ceny vyhlášené veřejnou soutěží těm, kteří podle provedeného ocenění splnili stanovené podmínky soutěže pro udílení cen. Dojde-li k situaci, požadovaný výsledek dosáhne hned několik soutěžících a pokud nebyl vyhlášen pro tento případ jiný postup a ani nedojde k dohodě, rozdělí se cena podle poměru, v jakém se každý na dosaženém výsledku podílel.

Odvolání veřejné soutěže je dle litery zákona možné jen ze závažných důvodů. Pro odvolání je stanovena stejná forma v jaké došlo k vyhlášení soutěže. Je však možný i jiný stejně účinný způsob. Z odvolání soutěže vyplývají pro vyhlašovatele zákonem určená povinnost, a sice poskytnout přiměřené odškodnění soutěžícím, kteří před odvoláním soutěže její podmínky převážně nebo zčásti již splnili. Vyhlašovateli je tak také uložena tzv. manudukční povinnost, kdy musí soutěžící upozornit na právo požadovat odškodnění při odvolání soutěže.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz