epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 10. 2023
    ID: 117069upozornění pro uživatele

    Vnitřní oznamovací systém v právním kontextu zdravotnického zařízení a poskytování zdravotních služeb

    Mezi povinné subjekty, kterým s účinností nového zákona 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů již vznikla, respektive ve smyslu přechodného ustanovení nejpozději do 15. prosince 2023 vznikne povinnost zavést vnitřní oznamovací systém a plnit s ním spojené další povinnosti, patří i ta zdravotnická zařízení poskytující zdravotní služby, která naplňují jedno z kritérií § 8 odst. 1 zákona. V tomto směru je přitom třeba u vedení vnitřního oznamovacího systému ve zdravotnických zařízení zohledňovat hned několik významných okolností, které vyplývají jak přímo ze samotného zákona o ochraně oznamovatelů, tak i nepřímo ze zákona o zdravotních službách[1] a souvisejících právních předpisů.

    Poskytování zdravotních služeb a věcný rozsah interního oznamování

    Úvodem tohoto příspěvku je třeba konstatovat, že v rámci vymezení věcné působnosti unijní směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie[2], dotčené ustanovení článku 2 odst. 1 speciálně oblast zdravotnictví a poskytování zdravotních služeb neobsahuje.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V této souvislosti je ale jako jedna z dotčených oblastí uvedena v článku 2 odst. 1 písm. a) bod viii) oblast „veřejného zdraví“, která je pak pro účely směrnice v příloze, resp. v její části I. H blíže specifikována odkazem na příslušné předpisy Evropské unie z agendy požadavků a standardů na kvalitu a bezpečnost pro orgány a látky lidského původu, léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, jakož i na uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a prodeje tabákových a souvisejících výrobků.

    K tomu je třeba doplnit, že transpoziční český zákon o ochraně oznamovatelů shora uvedenou oblast veřejného zdraví „skryl“ ve své úpravě § 2 odst. 1 písm. d) bod 11. natolik netransparentně, že teoreticky mohou v této otázce vznikat i určité pochybnosti o řádném a úplném splnění požadavků směrnice. Shora citované zákonné ustanovení totiž hovoří o široce pojaté oblasti „ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví“, přičemž z toho není zřejmé, zda se ochranou života a zdraví nemá na mysli jen její bezprostřední kontext s ochranou vnitřního pořádku a bezpečnosti.

    Reklama
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    17.9.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pokud ale půjdeme dále do Důvodové zprávy k zákonu, tak z té vyplývá, pod široký pojem „ochrana vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví“ lze mj. zařadit i práva pacientů a sama Důvodová zpráva v tomto směru pak výslovně zmiňuje takové právní předpisy, jako je zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákon 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), zákon 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, zákon 378/2007 Sb., o léčivech a zákon 296/2008 Sb., zákon o lidských tkáních a buňkách. Paradoxně zde ale není explicitně uveden samotný zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

    Podstatná ve shora popsaných souvislostech je skutečnost, že do věcného vymezení interního oznamování podle zákona o ochraně oznamovatelů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) nespadá oblast vlastního poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách. To však neznamená, že prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému poskytovatele zdravotních služeb nelze podat oznámení o možném protiprávním jednání, které souvisí s poskytováním zdravotních služeb a jež má ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) nebo b) znaky trestného činu anebo přestupku, za který zákon sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.

    Pokud jde o v úvahu připadající přestupky, tak lze uvést zejména přestupky poskytovatele zdravotních služeb podle § 117 zákona o zdravotních službách, u kterých zákon ve většině případů stanoví pokuty s horní hranicí výrazně nad 100 000 Kč.

    Na tomto místě je ale třeba se zastavit u klíčového ustanovení § 3 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů, které zákonnou povinnost zachovávat mlčenlivost při poskytování zdravotních služeb v rámci několika málo výjimek výslovně vylučuje z prolomení povinnosti zákonné anebo smluvní povinnosti mlčenlivosti oznamovatele v rámci interního i externího oznamování možného protiprávního jednání.

    Interní oznamování a povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků

    Jak již bylo naznačeno, tak pro příslušnou osobu pro přijímání oznámení a posuzování jejich důvodnosti podle zákona o ochraně oznamovatelů může v praxi být poměrně složitou otázkou, zda oznámením dle zákona mohou být i oznámení o možném protiprávním jednání, ke kterému došlo v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

    Na tomto místě lze konstatovat, že obecně lze i taková oznámení, pokud budou splněny další zákonné podmínky, přijímat a prověřovat v rámci vnitřního oznamovacího systému zdravotnického zařízení, a to v případě, že tato budou obsahovat informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu anebo přestupku s horní hranicí pokuty alespoň 100 000 Kč.

    Současně je ale třeba konstatovat, že problémem v případech takových oznámení může být zákonná povinnost mlčenlivosti zdravotnických a jiných odborných pracovníků v souvislosti s výkonem jejich povolání při poskytování zdravotních služeb ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 5 zákona o zdravotních službách. Platí tedy, že zdravotnický nebo jiný odborný pracovník v případě oznámení o možném protiprávním jednání nesmí porušit tuto svou zákonnou povinnost mlčenlivosti, neboť zákon o ochraně oznamovatelů tento druh zákonné povinnosti mlčenlivosti výslovně vylučuje z možného prolomení zákonné nebo smluvní povinnosti mlčenlivosti oznamovatele.

    Na druhou stranu je třeba se v těchto souvislostech zabývat i otázkou věcného rozsahu povinné mlčenlivosti, neboť ta je v případě zdravotnických a jiných odborných pracovníků vázána na konkrétní skutečnosti a informace týkající se zdravotního stavu konkrétních pacientů anebo na další informace, které se zdravotnický pracovník dozví při komunikaci s osobami pro pacienta blízkými anebo s dalšími zdravotnickými pracovníky, jakož i na informace získané ze zdravotnické dokumentace.[3]          

    Vzhledem k tomu lze uzavřít, že pokud by se oznámení zdravotnického pracovníka o možném protiprávním jednání u zdravotnického zařízení jako poskytovatele zdravotnických služeb týkalo například porušení povinností poskytovatele naplňující znaky některého z přestupků podle § 117 zákona o zdravotních službách bez uvedení informací o konkrétních pacientech, tak by se v rámci interního oznamování zákonná povinnost mlčenlivosti nepochybně neuplatnila.

    Interní oznamování a vyřizování stížností podle části osmé zákona o zdravotních službách                 

    Na první pohled zdánlivě jasnou a jednoduchou otázkou se může jevit vztah mezi vnitřním oznamovacím systémem a interním oznamováním podle zákona o ochraně oznamovatelů a interním systémem zdravotnického zařízení pro vyřizování stížností podle části osmé zákona o zdravotních službách.

    V tomto směru je jasné, že stížnost pacienta, jeho zákonného zástupce, opatrovníka anebo zmocněnce, jakož i příp. osoby pacientovi blízké proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo činnostem souvisejícími se zdravotními službami ve smyslu § 93 zákona o zdravotních službách, je hned z několika důvodů z interního oznamování podle zákona o ochraně oznamovatelů vyloučena.

    Shora uvedené kategorie osob jako případní stěžovatelé nespadají a ani logicky nemohou spadat do kategorie fyzických osob, které mohou učinit oznámení v pracovním kontextu dle § 2 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů. To, co ale v praxi může v této souvislosti přinést určité problémy, je případná nedomyšlená aplikace některých doporučení z metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví k vyřizování stížností, který byl publikován v červnu tohoto roku.[4]          

    Tento metodický pokyn totiž ve vztahu k vymezení činnosti osoby tzv. nemocničního ombudsmana ve svém článku 1 odst. 3 písm. a) doporučuje, aby poskytovatel „v souladu s dobrou praxí“ pověřil nemocničního ombudsmana nad rámec vlastního vyřizování stížností dále k tomu, aby ombudsman vyřizoval i jiné podněty (podání fyzické či právnické osoby) na „nějaký negativní jev u poskytovatele nebo „kterým navrhuje zlepšení stávajícího stavu u poskytovatele a které současně není stížností“.

    V tomto směru přitom lze mít pochybnost, zda z důvodu nedostatečných anebo neúplných informací pak nemůže v praxi dojít k tomu, že nemocničnímu ombudsmanovi budou podány v rámci zřízeného interního systému i informace, které co do svého obsahu a kontextu budou naplňovat znaky oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, anebo naopak, že příslušné osobě v rámci vnitřního oznamovacího systému budou podány stížnosti a jiné podněty, spadající do působnosti nemocničního ombudsmana v rámci interního systému pro vyřizování stížností.      

    Těmto možným rizikům „záměny“ působnosti příslušné osoby a ombudsmana je třeba u zdravotnických zařízení zabránit nejen obsahově precizní a jednoznačnou úpravou interních směrnic, ale současně i formou úplných a srozumitelných informací podávaných jak případným oznamovatelům, tak i pacientům a osobám jim blízkým.     

    JUDr. Pavel Koukal   
    advokát / Associate Partner

    Rödl & Partner_logo

    Rödl & Partner

    Platnéřská 2 
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 236 163 111

    E-mail: pavel.koukal@roedl.com


    [1] Zákon 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

    [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.

    [3] K tomu srov. např. špeciánová, Š. Povinná mlčenlivost zdravotníků a její prolomení podle současné právní úpravy – 1. část. Psychiatrie pro praxi, 2020, 21(2), s. 109.

    [4] Metodický pokyn k vyřizování stížností podle části osmé zákona o zdravotních službách s využitím institutu nemocničního ombudsmana. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2023. Dostupný >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Pavel Koukal (Rödl & Partner)
    16. 10. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Insolvence
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.