Volba mediátora-arbitra při řešení sporu prostřednictvím Med-Arb

Tématem příspěvku je „volba mediátora-arbitra při řešení sporu prostřednictvím Med-Arb.“ Med-Arb je možné definovat jako kombinaci metody mediace a arbitráže. Strany sporu v případě využití metody Med-Arb souhlasí s tím, že jejich spor bude řešen prostřednictvím mediace, nicméně zároveň souhlasí i s tím, že pokud se v rámci mediace nepodaří dosáhnout řešení sporu, bude spor rozhodnut rozhodcem, který autoritativně určí konkrétní řešení sporu.[1] Mediátor a rozhodce bývá v procesu Med-Arb obvykle jedna osoba (byť je možné i odlišné nastavení). Proto je také volba konkrétní osoby, která bude plnit úlohu mediátora-arbitra při řešení sporu prostřednictvím Med-Arb skutečně klíčová.

Cílem příspěvku proto je představit klíčové charakteristiky, kterým je při volbě mediátora-arbitra vhodné věnovat pozornost.

Reklama

Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

Volba mediátora-arbitra je důležitým krokem, který má zásadní dopad na to, jakým způsobem bude záležitost v rámci procesu Med-Arb vyřešena, má rovněž dopad na to, jakým způsobem bude postupováno, jak bude mediátor-arbitr a jeho přístup stranám sporu vyhovovat po odborné a osobní stránce, protože každý mediátor-arbitr je v mnoha ohledech jedinečný a má svůj osobitý styl a přístup k mediaci i k výkonu funkce rozhodce.[2]

Volbu mediátora-arbitra tedy není vhodné podcenit a je potřeba k ní přistoupit zodpovědně, věnovat jí dostatek času a získat co nejvíce informací o mediátorovi-arbitrovi, ale i o tom, jak při práci postupuje, jaký přístup volí, ale i jaké hodnoty vyznává. Lze doporučit, aby hodnoty, které vyznává mediátor-arbitr byly v souladu s hodnotami, které jsou důležité pro strany sporu, který má být mediátorem-arbitrem řešen.

Vybrat vhodného mediátora-arbitra je přitom obvykle náročnější úkol než vybrat vhodného mediátora anebo vhodného rozhodce, protože mediátor-arbitr by měl být schopen velmi efektivně vést jak mediaci, tak rozhodčí řízení. Při výběru mediátora-arbitra je vhodné klást důraz na dostatečnou kvalifikaci mediátora-arbitra (optimální je, pokud rozumí jak právní stránce, tak stránce oboru, jehož se spor týká – např. mezinárodní obchod, stavebnictví, energetika apod.). V této souvislosti je rovněž žádoucí usilovat o získání referencí na mediátora-arbitra, na druhou stranu je toto leckdy obtížné, protože mediátor-arbitr řeší důvěrné záležitosti a lidé tak nejsou vždy ochotni reference poskytnout. Proto je vhodné se zajímat i o otázku odbornosti, splnění všech zákonných podmínek jak pro výkon funkce mediátora, tak pro výkon funkce arbitra.[3] V Českém právním řádu jsou podmínky pro výkon činnosti zapsaného mediátora upraveny v zákoně č. 202/2012 Sb., o mediaci. Podmínky pro výkon funkce rozhodce jsou v České republice upraveny v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení.

Reklama

Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 15.4.2026

15.4.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Dále je vhodné se zaměřit na informace týkající se členství mediátora-arbitra v profesních organizacích, jeho odborné aktivity (např. v oblasti vzdělávání, publikační činnosti), které mohou minimálně napovědět, co od mediátora-arbitra očekávat, a dávají určitou garanci, že jsou splněny požadavky na odbornost a kvalifikaci (je-li vyžadována).[4] Význam má samozřejmě i délka praxe mediátora-arbitra, množství případů, které ve své praxi řešil apod.

Důležité také je, aby obě strany sporu měly k mediátorovi-arbitrovi důvěru, což je faktor, který se mnohdy odvíjí od celé řady osobnostních i odborných charakteristik mediátora-arbitra, ale také stran sporu, protože každý člověk má důvěru k trochu jinému typu osob. Pro někoho jsou klíčové odborné znalosti a úroveň kvalifikace, pro někoho naopak třeba empatie a schopnost komunikovat s lidmi či již zmíněné hodnoty. Při výběru mediátora-arbitra je tak vhodné si předem ujasnit, jaký by měl mediátor-arbitr podle stran sporu být, a podle toho postupovat při jeho výběru.