Volby v zahraničí umožňuje většina zemí, liší se jen způsob

Podle novely volebního zákona, která
vstoupila v platnost na konci letošního ledna, budou poprvé moci
v červnových volbách do Poslanecké sněmovny volit čeští občané,
kteří budou v době voleb dočasně v zahraničí, a také emigranti,
kteří zůstali občany své vlasti. Možnost volit svým občanům v
zahraničí dává většina vyspělých států, včetně postkomunistických
zemí. Odlišnosti jsou pouze ve formě hlasování a v podmínkách
registrace k volbám.
Nejčastěji voliči vhazují hlasovací lístky do volební urny na
zastupitelských úřadech, tedy tak, jako tomu bude i u českých
občanů. Některé země nabízejí volbu korespondenční, kdy voliči
vkládají své hlasovací lístky do speciálních obálek a zasílají je
přímo centrální volební komisi, nebo mohou občané žijící v
zahraničí někoho ve své domovině k volbě pověřit. Ani jednu z
těchto možností česká právní norma neumožňuje.
Volit nemohou emigranti, kteří přišli o občanství a dosud
nepožádali o jeho navrácení. Český právní řád v zásadě
nepřipouští dvojí občanství, ale existují výjimky. Volit krajanům
neumožňovalo například ani zákonodárství první republiky, které
vyžadovalo k aktivnímu volebnímu právu nejen státní občanství,
ale navíc i trvalé bydliště v tehdejší Československé republice.
Přesný počet krajanů nelze zjistit a kolik jich s českým
občanstvím možnosti volit využije, bude známo až po 5. květnu: 40
dní před volbami musejí velvyslanectví písemně požádat o zapsání
do zvláštního seznamu voličů. K žádosti musejí připojit originál
nebo ověřenou kopii dokladů potvrzujících jejich totožnost,
státní občanství ČR a bydliště v územním obvodu zastupitelství,
kde mají být zapsáni.
Čeští občané, kteří budou v době voleb v zahraničí dočasně,
mohou volit po předložení voličského průkazu, který si mohou
vyžádat na obecních úřadech v místě svého bydliště. Komplikaci
může způsobit fakt, že voličské průkazy se budou vydávat jen 15
dnů před volbami.
Hlasování se uskuteční na zastupitelských úřadech a
generálních konzulátech ČR, s výjimkou konzulárních úřadů
vedených honorárními konzulárními úředníky. Státní volební komise
losem rozhodla, že ze 14 krajů si čeští občané v zahraničí budou
vybírat poslance z kandidátek v Jihomoravském kraji. K argumentům
proti tomu, aby Češi mohli v zahraničí volit, nejvíce patřily
vysoké finanční náklady.
Volby v zahraničí chrání volební právo osob, které jsou
nuceny ze závažného důvodu, ať už v zájmu státu, nebo kvůli
perzekuci, zdržovat se mimo území svého státu. V korespondenční
formě hlasování vidí někteří kritici možnost manipulace s
volebními výsledky. Někdy takové volby přinášejí zklamání kvůli
malé účasti. V některých zemích jsou "zahraniční" voliči téměř
rozhodujícím faktorem nebo pověstným jazýčkem na vahách.
Složitý proces registrace a ustanovení, že se volič nesměl
vystěhovat z mateřské země dříve než před 25 lety (dříve to bylo
deset let), způsobuje například nízkou volební účast v Německu.
Francouzi žijící v cizině sice nemohou při parlamentních volbách
osobně hlasovat, ale mohou pověřit za sebe odevzdáním hlasu
zmocněnce ve Francii. Při prezidentských volbách mohou volit na
zastupitelských úřadech. V Británii musí k volbám zahraniční
volič zplnomocnit příbuzného nebo přítele ve vlasti.
Američané žijící v zahraničí mohou při volbě Kongresu nebo
prezidenta hlasovat stejně jako Němci prostřednictvím pošty.
Některé státy unie při prezidentských volbách v roce 2000
zahájily očekávaný projekt internetových voleb. Hlasy tradičně
republikánských vojáků sloužících v cizině a zaregistrovaných na
Floridě například hrály v konečné fázi rozhodující roli v
posledních prezidentských volbách v USA.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz