24. 11. 2003
ID: 22073upozornění pro uživatele
Vozidla, hlídaná parkoviště a odpovědnost provozovatele
Po zjištění vzniku škody poškozením či krádeží automobilu, nebo jeho součásti či příslušenství (kanystr, autorádio, pneumatika, výstražný trojúhelník aj.) je nutné nahlásit škodu na policii za účelem sepsání protokolu a dalšího vyšetřování trestného činu, u provozovatele, příp. u smluvní pojišťovny. Na věci odložené v automobilu netvořící jeho součást či příslušenství se nárok na náhradu škody nevztahuje (kabáty, kufry, tašky, doklady, kreditní karty apod.). Škodu u provozovatele je pod sankcí uplynutí prekluzivní lhůty nutno uplatnit do 15 dnů od zjištění, že škoda vznikla. Po této lhůtě ztrácí poškozený právo se své škody úspěšně domáhat.
Dle policejních statistik je v České republice odcizeno ročně kolem 25 - 30 tis. osobních automobilů. Evidováno je dále kolem 70 tis. vykradení či jiného poškození automobilu za účelem vkradení, přičemž faktická statistika je podstatně vyšší. Této majetkové trestné činnosti se dopouští převážně velmi dobře organizované skupiny, pro něž i to nejdokonalejší zabezpečení nemusí být překážkou. Zabránit těmto negativním jevům majitel vozidla nemůže, nicméně má povinnost předcházet škodám na majetku a to především instalací zabezpečovacích zařízeních dle vlastních možností a nabídky trhu (alarmy, přídavné sirény, zamykání volantu, tajné vypínání apod.), vhodným parkováním do řady mezi další stojící automobily či jinak, aby odtažení vozidla bylo ztíženo a v neposlední řadě parkováním v garážích nebo na hlídaných parkovištích tak, aby odpovědnost za střežení automobilu a povinnost k úhradě následně vzniklé škody byla přenesena na kvalifikované subjekty. Co je to hlídané parkoviště a kdo je provozovatel, u koho a jak uplatnit vzniklou škodu?
Za hlídané parkoviště lze považovat všechna prostranství, která jsou určena k zaparkování automobilu a jeho zanechání bez dozoru řidiče za současného splnění podmínky kvalifikovaného střežení zajištěného provozovatelem a to osobně prostřednictvím hlídače, strážné služby či jiným technickým způsobem (prostřednictvím kamerového systému aj.) Prostor může být ohraničen zdí, plotem ale i zcela neohraničený. Většinou se za takové parkovací služby vybírají poplatky, vydávají se parkovací lístečky, do prostoru se vjíždí po otevření závory atd.
Provozovatel je právnickou či fyzickou osobou právně a fakticky disponující s předmětem provozu. Nejčastěji tedy vlastník předmětných prostor, ale i ze smlouvy oprávněný subjekt, který provozuje hlídané parkoviště a svědčí mu ze smlouvy taková práva a povinnosti, prostřednictvím jich může určovat pravidla provozu a ostrahy parkoviště, určovat a vybírat parkovací poplatky aj. Je mnohdy v praxi velmi obtížné označit osobu provozovatele v souvislosti s odpovědností za škodu dle ust. § 435 zák. č. 40/1964 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákona“). V mnoha případech majitelé administrativních či nákupních center smluvně zaváží např. mandátní smlouvou správu celého objektu správce s rozsahem širokých práv a oprávněních jinak svědčících vlastníkovi včetně limitovaných možností čerpání finančních prostředků k provádění činností z účtu vlastníka prostřednictvím dispozičních práv k účtu ve prospěch správce (mandatáře). Domnívají se tudíž, že i odpovědnost za objektivní škodu způsobenou provozovatelem takto přenesou na smluvní subjekt správce, přičemž skutečnost dle práva je mnohdy jiná, v neprospěch vlastníka. Odvození odpovědnosti pak závisí na posouzení obsahu smluvního vztahu. Provozovatel provádí provoz hlídaného parkoviště jako kvalifikovanou činnost, přičemž příslušné podnikatelské oprávnění není podmínkou pro účely dovození občanskoprávní odpovědnosti existence příslušného živnostenského oprávnění. Není-li si poškozený jist osobou provozovatele, je vhodné před započetím pátrání po této osobě uplatnit škodu ústně (nejlépe se svědky) či písemně (listinou, emailem, faxem) např. u vedoucího parkoviště, provozovny a následně ještě, pokud možno ve lhůtě 15 dnů od zjištění škody u příslušného zjištěného provozovatele.
Po zjištění vzniku škody poškozením či krádeží automobilu, nebo jeho součásti či příslušenství (kanystr, autorádio, pneumatika, výstražný trojúhelník aj.) je nutné nahlásit škodu na policii za účelem sepsání protokolu a dalšího vyšetřování trestného činu, u provozovatele, příp. u smluvní pojišťovny. Na věci odložené v automobilu netvořící jeho součást či příslušenství se nárok na náhradu škody nevztahuje (kabáty, kufry, tašky, doklady, kreditní karty apod.). Škodu u provozovatele je pod sankcí uplynutí prekluzivní lhůty nutno uplatnit do 15 dnů od zjištění, že škoda vznikla. Po této lhůtě ztrácí poškozený právo se své škody úspěšně domáhat. Naopak bude-li škoda uplatněna včas, počne v souladu s ust. § 106 Zákona běžet subjektivní 2 letá promlčecí lhůta ode dne zjištění vzniku škody a zjištění osoby povinné k její náhradě v rámci objektivní 3 leté promlčecí doby, po kterou je poškozený oprávněn se domáhat svých práv u soudu nedohodne-li se s povinným na způsobu a výši náhrady škody.
Odpovědnost provozovatele v souladu s ust. § 435 Zákona je objektivní tzv. odpovědností za výsledek. Poškozený musí pouze prokázat vznik škody právě v prostoru hlídaného parkoviště (skutečností zaparkování vozidla např. existencí parkovacího lístečku, snímky z kamer, svědeckou výpovědí apod.) a poté je na provozovateli, zda prokáže, že k té samé škodě by došlo i jinak bez ohledu na skutečnost parkování ve vyhrazeném prostoru hlídaného parkoviště. V praxi je tedy liberační možnost provozovatele velmi omezena a de facto je velmi malá šance pro provozovatele se zprostit odpovědnosti za škodu neboť škoda „i jinak“ znamená např. působení vyšší moc tzv. vis major, kdy by došlo ke škodě na věcech bez vůle provozovatele i v případě, že by k zaparkování automobilu v prostorách vůbec nedošlo.
Shrnutí na závěr. Vždy je nezbytné zabezpečit svůj majetek proti škodě dle finančních možností co nejlépe, mimo ohraničený hlídaný prostor parkovat tak, aby automobil nebyl ze stran přístupný. V případě vzniku škody na automobilu v prostoru hlídaného parkoviště, garáže, motorestu, kempinku kontaktovat neprodleně policii k pořízení protokolu, nejpozději do 15 dnů od zjištění škodné události pak uplatnit náhradu škody u provozovatele prostoru. Není-li známa osoba provozovatele, písemně či ústně za účasti svědků kontaktovat a škodu uplatnit u osob, jež jsou odpovědné za hlídání parkoviště, popř. uvedeny v provozním řádu prostoru či jiných listinách, ze kterých lze dovodit, kdo je odpovědným vedoucím provozovny, zaměstnancem, správcem objektu či v poslední řadě vlastníkem. Nenechávat při opuštění automobilu uvnitř žádné movité věci, o které nechce majitel přijít a to ani v zavazadlovém prostoru, pod sedadly apod. Škodu způsobenou na majetku jiném než na vozidle, jeho součásti či příslušenství nelze na provozovateli po právu nárokovat. Nebude-li dosažena dohoda s provozovatelem na náhradě škody, je nutné uplatnit svůj nárok v souladu s ust. § 106 Zákona ve lhůtě 2 let ode dne kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejpozději však do 3 let ode dne vzniku škody.
Irena Lazurová, advokát
lazurova@akmajer.cz
AK Majer a partneři
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Za hlídané parkoviště lze považovat všechna prostranství, která jsou určena k zaparkování automobilu a jeho zanechání bez dozoru řidiče za současného splnění podmínky kvalifikovaného střežení zajištěného provozovatelem a to osobně prostřednictvím hlídače, strážné služby či jiným technickým způsobem (prostřednictvím kamerového systému aj.) Prostor může být ohraničen zdí, plotem ale i zcela neohraničený. Většinou se za takové parkovací služby vybírají poplatky, vydávají se parkovací lístečky, do prostoru se vjíždí po otevření závory atd.
Provozovatel je právnickou či fyzickou osobou právně a fakticky disponující s předmětem provozu. Nejčastěji tedy vlastník předmětných prostor, ale i ze smlouvy oprávněný subjekt, který provozuje hlídané parkoviště a svědčí mu ze smlouvy taková práva a povinnosti, prostřednictvím jich může určovat pravidla provozu a ostrahy parkoviště, určovat a vybírat parkovací poplatky aj. Je mnohdy v praxi velmi obtížné označit osobu provozovatele v souvislosti s odpovědností za škodu dle ust. § 435 zák. č. 40/1964 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákona“). V mnoha případech majitelé administrativních či nákupních center smluvně zaváží např. mandátní smlouvou správu celého objektu správce s rozsahem širokých práv a oprávněních jinak svědčících vlastníkovi včetně limitovaných možností čerpání finančních prostředků k provádění činností z účtu vlastníka prostřednictvím dispozičních práv k účtu ve prospěch správce (mandatáře). Domnívají se tudíž, že i odpovědnost za objektivní škodu způsobenou provozovatelem takto přenesou na smluvní subjekt správce, přičemž skutečnost dle práva je mnohdy jiná, v neprospěch vlastníka. Odvození odpovědnosti pak závisí na posouzení obsahu smluvního vztahu. Provozovatel provádí provoz hlídaného parkoviště jako kvalifikovanou činnost, přičemž příslušné podnikatelské oprávnění není podmínkou pro účely dovození občanskoprávní odpovědnosti existence příslušného živnostenského oprávnění. Není-li si poškozený jist osobou provozovatele, je vhodné před započetím pátrání po této osobě uplatnit škodu ústně (nejlépe se svědky) či písemně (listinou, emailem, faxem) např. u vedoucího parkoviště, provozovny a následně ještě, pokud možno ve lhůtě 15 dnů od zjištění škody u příslušného zjištěného provozovatele.
Po zjištění vzniku škody poškozením či krádeží automobilu, nebo jeho součásti či příslušenství (kanystr, autorádio, pneumatika, výstražný trojúhelník aj.) je nutné nahlásit škodu na policii za účelem sepsání protokolu a dalšího vyšetřování trestného činu, u provozovatele, příp. u smluvní pojišťovny. Na věci odložené v automobilu netvořící jeho součást či příslušenství se nárok na náhradu škody nevztahuje (kabáty, kufry, tašky, doklady, kreditní karty apod.). Škodu u provozovatele je pod sankcí uplynutí prekluzivní lhůty nutno uplatnit do 15 dnů od zjištění, že škoda vznikla. Po této lhůtě ztrácí poškozený právo se své škody úspěšně domáhat. Naopak bude-li škoda uplatněna včas, počne v souladu s ust. § 106 Zákona běžet subjektivní 2 letá promlčecí lhůta ode dne zjištění vzniku škody a zjištění osoby povinné k její náhradě v rámci objektivní 3 leté promlčecí doby, po kterou je poškozený oprávněn se domáhat svých práv u soudu nedohodne-li se s povinným na způsobu a výši náhrady škody.
Odpovědnost provozovatele v souladu s ust. § 435 Zákona je objektivní tzv. odpovědností za výsledek. Poškozený musí pouze prokázat vznik škody právě v prostoru hlídaného parkoviště (skutečností zaparkování vozidla např. existencí parkovacího lístečku, snímky z kamer, svědeckou výpovědí apod.) a poté je na provozovateli, zda prokáže, že k té samé škodě by došlo i jinak bez ohledu na skutečnost parkování ve vyhrazeném prostoru hlídaného parkoviště. V praxi je tedy liberační možnost provozovatele velmi omezena a de facto je velmi malá šance pro provozovatele se zprostit odpovědnosti za škodu neboť škoda „i jinak“ znamená např. působení vyšší moc tzv. vis major, kdy by došlo ke škodě na věcech bez vůle provozovatele i v případě, že by k zaparkování automobilu v prostorách vůbec nedošlo.
Shrnutí na závěr. Vždy je nezbytné zabezpečit svůj majetek proti škodě dle finančních možností co nejlépe, mimo ohraničený hlídaný prostor parkovat tak, aby automobil nebyl ze stran přístupný. V případě vzniku škody na automobilu v prostoru hlídaného parkoviště, garáže, motorestu, kempinku kontaktovat neprodleně policii k pořízení protokolu, nejpozději do 15 dnů od zjištění škodné události pak uplatnit náhradu škody u provozovatele prostoru. Není-li známa osoba provozovatele, písemně či ústně za účasti svědků kontaktovat a škodu uplatnit u osob, jež jsou odpovědné za hlídání parkoviště, popř. uvedeny v provozním řádu prostoru či jiných listinách, ze kterých lze dovodit, kdo je odpovědným vedoucím provozovny, zaměstnancem, správcem objektu či v poslední řadě vlastníkem. Nenechávat při opuštění automobilu uvnitř žádné movité věci, o které nechce majitel přijít a to ani v zavazadlovém prostoru, pod sedadly apod. Škodu způsobenou na majetku jiném než na vozidle, jeho součásti či příslušenství nelze na provozovateli po právu nárokovat. Nebude-li dosažena dohoda s provozovatelem na náhradě škody, je nutné uplatnit svůj nárok v souladu s ust. § 106 Zákona ve lhůtě 2 let ode dne kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejpozději však do 3 let ode dne vzniku škody.
Irena Lazurová, advokát
lazurova@akmajer.cz
AK Majer a partneři
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
