Výbor pro audit nově

Zákon tedy předpokládá pro většinu členů výboru pro audit splnění dvou podmínek: nezávislost a tříletou zkušenost v oblasti účetnictví nebo povinného auditu. Za nezávislého lze považovat takového člena výboru, který nemá obchodní, rodinné či jiné vztahy k auditované osobě, jejímu většinovému akcionáři či vedení, pokud by takové vztahy mohly vést k podstatnému střetu zájmů ovlivňujícímu jeho úsudek. Hodnocení nezávislosti v konkrétním případě vždy leží na samotné auditované osobě, resp. na jejích orgánech.[3] Členem výboru by tak neměl být zaměstnanec ani významný vlastník subjektu, nebo jiná osoba, která je jakkoliv ekonomicky závislá, nebo provázaná se subjektem.

Člen výboru pro audit musí být nejen nezávislý, ale musí mít také vzdělání a zkušenosti v oboru účetnictví či povinného auditu. Za odpovídající praxi lze kromě přímého působení v účetním útvaru nebo při výkonu povinného auditu považovat např. i výkon činnosti, při které daná osoba běžně přicházela s účetnictvím do styku a sledování a vyhodnocování účetnictví bylo v její manažerské či jiné odpovědnosti.[4] Může se jednat o praxi ve finančním řízení, řízení rizik, interním auditu, oceňování podniků, finanční analýze apod.

Pro některé subjekty veřejného zájmu bude novela zákona o auditorech znamenat dodatečné náklady na vyhledání nezávislých a v účetnictví erudovaných odborníků pro výkon funkce ve výboru pro audit. S výkonem funkce je spojená odpovědnost, a lze tak předpokládat, že výkon funkce bude zpravidla úplatný. Činnost člena výboru je vhodné ošetřit písemnou smlouvou o výkonu funkce, která bude kromě vymezení povinností a odpovědnosti obsahovat ustanovení o způsobu určení jeho odměny. Odměňování by mělo být vždy fixní, tedy bez pohyblivé složky závislé na výsledku hospodaření korporace, aby nebyla ohrožena nezávislost člena výboru.

Členy výboru doporučuje statutárnímu orgánu kontrolní orgán, zpravidla dozorčí rada. Statutární orgán pak předkládá navržené členy výboru ke schválení valné hromadě. Vzhledem ke skutečnosti, že výbor pro audit je orgánem korporace, měl by být jeho vznik a oprávnění zakotveno ve společenské smlouvě korporace. [5] Ve společenské smlouvě, či ve statutu výboru pro audit schváleném valnou hromadou, by měly být zakotveny i podmínky pro volbu členů. Vedle podmínek zakotvených v zákoně o auditorech by to měly být podmínky pro výkon funkce v orgánech korporací, tedy např. podmínka bezúhonnosti, neexistence skutečnosti, která je překážkou pro provozování živnosti atd.[6]

Při splnění podmínek definovaných v § 44 odst. 6 zákona o auditorech nemusí subjekty veřejného zájmu zřizovat výbor pro audit a jeho pravomoci může vykonávat dozorčí rada. V takovém případě však většina členů dozorčí rady musí opět splňovat podmínky nezávislosti a nejméně tříleté praktické zkušenosti v oblasti účetnictví nebo povinného auditu.

JUDr. Lumír Schejbal,
advokát

Advokátní kancelář Schejbal, s.r.o.

PLATINIUM
Veveří 111
616 00 Brno

Anděl Park
Radlická 14
150 00 Praha 5

Tel.: +420 538 705 770
Fax.: +420 538 705 733
e-mail: schejbal@akschejbal.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Zákon 334/2004 Sb.
[2] Přesné vymezení viz § 2a zákona o auditorech
[3] Viz web ČNB, k dispozici >>> zde. 
[4] Viz web ČNB, k dispozici >>> zde. 
[5] Pod pojmem společenská smlouva v tomto článku rozumíme i stanovy akciové společnosti či družstva
[6] Srovnej § 46 ZOK

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz