epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 8. 2003
    ID: 21952upozornění pro uživatele

    Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k článku otištěnému dne 21.8.2003 v deníku Právo

    Ke konkrétní otázce případné odpovědnosti starostů obcí za to, že nepodávali odvolání proti rozhodnutím, jímž bylo vysloveno, že majetek obce ve skutečnosti náleží jiné osobě, je velmi obtížné se dopředu bez znalosti konkrétních faktů vyjadřovat. Lze však uvést jednu zásadní věc: Jakkoli je skutečností, že podle § 14 odst. 4 zákona o majetku státu z roku 2000 musí organizační složka státu důsledně využívat všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas musí uplatňovat i právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

    Nejvyšší státní zastupitelství dne 14. 6. 2001 vydalo výkladové stanovisko č. 8/2001, které se týká k postavení pracovníků veřejnoprávních institucí jako veřejných činitelů. V tomto stanovisku se mj. uvádí i to, že za splnění ostatních podmínek zákona volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník územní samosprávy, nikoli však samosprávy zájmové (profesní), může být veřejným činitelem ve smyslu § 89 odst. 9 trestního zákona. Dále že za splnění zákonných podmínek se trestného činu v postavení veřejného činitele může dopustit i takový veřejný činitel, který nezákonně nakládá s majetkem, o jehož řádnou správu je povinen z titulu své funkce pečovat. Nejvyšší státní zastupitelství se totiž zabývalo mj. i v té době velmi spornou otázkou, zda někdy velmi závažné dispozice s obecním majetkem ze strany funkcionářů samosprávy, které byly provedeny bez schválení oprávněného kolektivního orgánu a byly jimi způsobeny miliónové škody, by bylo možno posuzovat i jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 tr. zák. (když v řadě těchto případů bylo trestní stíhání vedeno pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 trestního zákona).
    Vydání stanoviska samozřejmě nemohlo předjímat případy, které teprve v budoucnosti nastat, protože řeší komplexně problematiku vymezení pojmu „veřejný činitel“ pro potřeby státních zastupitelství.
    Stanoviska vydávaná Nejvyšším státním zastupitelstvím (a to i po novele zákona o státním zastupitelství, která nabyla účinnosti dne 1. 3. 2002, která oprávnění nejvyššího státního zástupce vydávat stanoviska výslovně zakotvila) nejsou pro státní zástupce nižších státních zastupitelství, jimž jsou výlučně určena, závazná. Vzhledem k tomu, že nemohou předvídat konkrétní skutková zjištění v určité věci, mohou být pro státní zástupce jen metodickým, orientačním vodítkem pro posouzení této věci; mají proto pouze doporučující povahu.
    Ke konkrétní otázce případné odpovědnosti starostů obcí za to, že nepodávali odvolání proti rozhodnutím, jímž bylo vysloveno, že majetek obce ve skutečnosti náleží jiné osobě, je velmi obtížné se dopředu bez znalosti konkrétních faktů vyjadřovat. Lze však uvést jednu zásadní věc: Jakkoli je skutečností, že podle § 14 odst. 4 zákona o majetku státu z roku 2000 musí organizační složka státu důsledně využívat všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas musí uplatňovat i právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. Tato úprava se ovšem vztahuje na majetek státu. Podle zákona o obcích obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Hospodaření obce se svým vlastním majetkem upravuje zákon o obcích tak, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede také evidenci svého majetku. Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy, pokud sám zákon o obcích nestanoví jinak. Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. Obec je dále povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
    Z velmi podrobné úpravy v zákoně o obcích by bylo možné jen velmi těžko dovozovat naplnění některé skutkové podstaty trestného činu v případech, kdy starosta obce (nebo jiný pověřený funkcionář) akceptuje rozhodnutí soudu prvního stupně, nepodá odvolání a případně nečiní kroky k získání právní pomoci. Pokud je známo, ani u organizačních jednotek státu (a především tedy státních orgánů), jichž se týká citovaný zákon o majetku státu a které mají vytvořeny nesrovnatelně příznivější podmínky pro zastupování před soudy, popř. jinými státními orgány, se dosud nevyskytl případ vyvození trestní odpovědnosti za výše uvedené jednání. Přistupuje fakt, že občanské soudní řízení je i po novelizaci z roku 2000 velmi komplikované, nelze dopředu téměř nikdy zaručit, jak řízení dopadne. Za situace, kdy obec nedisponuje dostatkem finančních prostředků na to, aby uzavřela dohodu o plné moci s renomovanými advokáty a kdy v České republice není v podstatě nadefinován uspokojivý systém bezplatné právní pomoci (přičemž obec by zpravidla jen těžko prokazovala, že je zcela bez majetku), nebude většinou vůbec pojmově možné dovozovat naplnění trestného činu, a to nejen v postavení veřejného činitele, ale i v postavení správce vlastního majetku. Shora citované výkladové stanovisko (které je zmiňováno i v předmětném článku) je obecné a v žádném případě z něho neplyne automaticky závěr, že takové jednání by mohlo být trestné. Takřka zcela jednoznačný je tento závěr v případech úmyslných trestných činů (podle § 158 tr. zák., jde-li o osobu jednající v postavení veřejného činitele a podle § 255 tr. zák., jde-li o osobu jednající za správce mj. i obecního majetku). Úmysl by musel být bezpečně a spolehlivě zjištěn (tj., že starosta obce záměrně takto postupoval, aby přivodil prospěch jiné osobě anebo způsobil škodu obci, o takový případ zde zjevně nepůjde). Pokud jde o nedbalost, postihují se jen některé výjimečné případy podle ustanovení § 255a tr. zák. (porušování povinnosti při správě cizího majetku z vědomé nedbalosti, nestačí tedy jen nedbalost nevědomá) nebo podle § 159 tr. zák. (maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti – muselo by však jít o zmaření nebo podstatné ztížení splnění důležitého úkolu). Za výše popsané situace je možné jen velmi obtížně dovozovat naplnění skutkových podstat těchto trestných činů. Stanovit konkrétní postup ve věci, v níž probíhá civilní řízení, i z hlediska, zda se nenechat zastupovat anebo nechat se zastoupit advokátem a kterým, zda podat odvolání, či nikoli, je nesmírně komplikované. Nejde o žádnou nespornou otázku, a proto logicky také se takové trestní případy prakticky nevyskytují ani vůči organizačním složkám státu, natož pak vůči obcím jako jednotkám územní samosprávy.
    Závěrem je možno říci, že obecně a z pohledu spíše teoretického (jak byl zřejmě příspěvek v Právu míněn) lze jistě dovozovat nejrůznější podezření. Právní hodnocení se však musí vázat na určitý skutkový stav. Prověřování podezření z trestného činu je možné konat jen tehdy, pokud okolnosti důvodně nasvědčují spáchání trestnému činu, a to vzhledem k zásadě oficiality bez zřetele na to, zda bylo podáno trestní oznámení, či nikoli. Domnívám se, že ve věci nezastupování a neodvolání se proti určitým soudním rozhodnutím, pokud nebudou zjištěny zcela zásadní okolnosti svědčící např. o korupci nebo jinak motivovaném záměrném jednání, nejsou zřejmě dány podmínky ani pro prověřování podezření z trestné činnosti. Pokud by ve věci vyplývaly poznatky o tzv. „excesu“ ze strany odpovědného funkcionáře, pak by jistě prověřování (a případné stíhání) v úvahu přicházelo.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Ministerstvo spravedlnost
    22. 8. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Soudcovské uvážení při moderaci výše smluvní pokuty ve světle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu
    • Globální přesah a hluboká znalost insolvenčního práva jsou klíčem k efektivní restrukturalizaci
    • Velká reforma trestního práva, jak moc velká je?
    • Vady, započtení pohledávky
    • Certifikace dodavatele jako podmínka účasti v zadávacím řízení
    • Smlouva o realitním zprostředkování – na co si dát pozor z pohledu realitního makléře
    • Zrušení platebního účtu ze strany banky
    • Lze ve smlouvě o převodu podílu v SRO pro případ vady předmětu koupě platně sjednat závazný způsob určení výše slevy z kupní ceny prostřednictvím znaleckého posudku vypracovaného předem určeným znalcem?
    • Smlouva o realitním zprostředkování – na co si dát pozor z pohledu realitního makléře
    • Zrušení platebního účtu ze strany banky
    • Byznys a paragrafy, díl 14.: Úmrtí jednatele a společníka jednočlenné společnosti
    • Velká reforma trestního práva, jak moc velká je?
    • Digitální marketing: Rozhodnutí belgického soudu ve věci IAB Europe
    • Nealkoholický nápoj neznamená ZERO ALKOHOL, aneb ne všechny nealkoholické nápoje jsou bez alkoholu. Co je nealkoholický nápoj podle zákona?
    • Lze ve smlouvě o převodu podílu v SRO pro případ vady předmětu koupě platně sjednat závazný způsob určení výše slevy z kupní ceny prostřednictvím znaleckého posudku vypracovaného předem určeným znalcem?
    • Žaloba na doplnění pasiv podle § 66 odst. 1 písm. b) ZOK
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Smlouva o realitním zprostředkování – na co si dát pozor z pohledu realitního makléře

    Soudní rozhodnutí

    Vady, započtení pohledávky

    Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění...

    Ochranná známka

    Sama skutečnost, že vlastník ochranné známky při uvádění výrobků (parfémů a kosmetických výrobků) označených ochrannou známkou, jejichž vlastnosti u zákazníků vyvolávají...

    Náhrada škody

    Existence porostů vyšších než 3 m v ochranném pásmu zařízení elektrizační distribuční soustavy nezakládá sama o sobě stav, který ohrožuje bezpečné a spolehlivé provozování...

    Insolvenční řízení

    Úvahou soudu ve smyslu § 178 insolvenčního zákona je míněn postup, který se uplatní tam, kde je v soudním řízení základ nároku zjištěn (dán), avšak jeho výši lze zjistit (určit)...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Ustanovení § 10 odst. 1 věty první před středníkem zákona o dráhách a § 22 lesního zákona mají racionální podklad. Při provozu dráhy lze nejlépe odhalit možnou příčinu...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.