epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    2. 12. 2022
    ID: 115577upozornění pro uživatele

    Výjimka z vyloučení účasti povinného v dražbě v rámci exekučního řízení

    V tomto článku se zabývám nesprávným postupem některých soudních exekutorů spočívající v tom, že druhý spoluvlastník nemovité věci je vyloučen z účasti na dražbě této nemovité věci v rámci exekučního řízení.

    V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mají obě strany sporu (bereme-li v úvahu klasickou situaci dvou spoluvlastníků) postavení žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kdo žalobu k soudu podal, jde o tzv. iudicium duplex. Tato skutečnost pak má vliv i na samotný výkon rozhodnutí. Velmi často totiž tato nalézací řízení končí rozhodnutím, kterým se nařizuje prodej nemovité věci s tím, že spoluvlastníkovi bude vyplacena polovina z výtěžku prodeje. A jelikož takovýto rozsudek není rozsudkem, jímž by byla stanovena nějaká povinnost, a proto se stává vykonatelným, jakmile nabude právní moci (neobsahuje tedy žádnou lhůtu ke splnění povinnosti), záleží na postoji spoluvlastníků, zda na základě takového rozhodnutí zajistí realizaci prodeje nemovitosti a rozdělení výtěžku sami nebo zda k tomu dojde v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

    V případě, že je podán exekuční návrh, mnoho spoluvlastníků nemovité věci žije v domnění, že oni sami se nemohou účastnit dražby této nemovité věci. Možná si říkáte, proč by to dělali, když v nalézacím řízení sami navrhovali, aby se nemovitá věc prodala a z výtěžku se každý z nich uspokojil. Existuje však spousta důvodů, které toho či onoho spoluvlastníka vedou ke změně názoru. Např. v mezidobí mezi rozhodnutím soudů v nalézacím řízení a podáním exekučního návrhu mohla nastat významná změna okolností na trhu nebo na příjmové stránce spoluvlastníka nebo také, a to je jev, který se rovněž často děje, soudy v nalézacím řízení nerespektovaly názor jednoho ze spoluvlastníků, který navrhoval, aby mu byla nemovitá věc přikázána do jeho výlučného vlastnictví, přesto soudy rozhodly o prodeji nemovité věci s tím, že bude spoluvlastníkům vyplacena polovina z výtěžku z prodeje.

    Možná si ale také říkáte, proč by si spoluvlastník nemohl vydražit „svou“ nemovitou věc v rámci dražby v exekučním řízení. Jednoduše z důvodu, že soudní exekutor mu to neumožní. Narážím na postup některých soudních exekutorů, kteří při podání exekučního návrhu, jehož exekučním titulem je rozhodnutí soudu, kterým se nařizuje prodej nemovité věci, v exekučním řízení označí navrhovatele (jednoho ze spoluvlastníků) jako oprávněného, zatím co druhého spoluvlastníka označí jako povinného. No a jak vyplývá z dikce zákona: povinný se nesmí účastnit dražby.[1]

    S tímto základním předpokladem lze nepochybně souhlasit, nicméně, existují případy, kdy to neplatí, resp. platit by nemělo.

    Reklama
    Novinky v pracovním právu 2023 (online - živé vysílání) - 31.1.2023
    Novinky v pracovním právu 2023 (online - živé vysílání) - 31.1.2023
    31.1.2023 10:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Ve shora specifikovaném typu exekučního řízení se nejedná o vynucení povinnosti na povinném (zaplacení dluhu), nýbrž jde o realizaci rozhodnutí soudu o prodeji společné nemovité věci. Nejedná se tak o „klasické“ exekuční řízení, v němž povinný dluží oprávněnému, přičemž je od tohoto klasického exekučního řízení odlišné hned v několika ohledech. Jednak, exekuční řízení může iniciovat každý ze spoluvlastníků nemovité věci, jednak, označení účastníků exekučního řízení je v našem případě odlišné od označování účastníků v „klasickém“ exekučním řízení, kde je zřejmé, kdo komu kolik dluží, a tedy kdo je oprávněný a kdo povinný.

    Jak už jsem shora předestřel, v rámci své advokátní praxe jsem se setkal s případy, kdy soudní exekutor nerespektoval uvedené nuance a lpěl na označování jednoho ze spoluvlastníků jako povinného. Na základě toho pak soudní exekutor neumožnil tomuto spoluvlastníkovi, kterého označil jako povinného, účastnit se dražby nemovité věci, přestože byly splněny všechny podmínky pro jeho účast na dražbě (např. zaplatil jistotu v řádech stovek tisíc Kč atd.). Dražba následně proběhla a soudní exekutor vydal usnesení, kterým byl udělen příklep nějakému vydražiteli.

    V případě, že by si spoluvlastník nechal tento postup soudního exekutora líbit a proti usnesení o příklepu nebrojil, musel by se s celou svou rodinou odstěhovat. To vše na základě nesprávného postupu soudního exekutora. Naštěstí však spoluvlastník, který se chtěl dražby účastnit, podal proti usnesení o příklepu odvolání, načež soud rozhodující o odvolání byl jiného názoru než soudní exekutor. Odvolací soud totiž dospěl k závěru, že spoluvlastník se může dražby nemovité věci účastnit, přestože je označován v exekučním řízení jako povinný. Konkrétně odvolací soud[2] konstatoval:

    „Používá-li v ust. § 348 odst. 1 o.s.ř. zákonodárce pro účely vykonávacího nebo exekučního řízení, které navazuje na rozhodnutí soudu o prodeji společné věci termínu „přiměřené“ v souvislosti možnosti aplikace obecných ustanovení upravujících exekuci prodejem nemovitých věcí, neznamená to bez dalšího možnost otrocky používat všechna ostatní (obecná) ustanovení, nýbrž je na soudním exekutorovi (exekučním soudu), aby z obecných ustanovení aplikoval jen ta, jež respektují specifika daného řízení zohledňující též jeho povahu a účel. … …

    I když podle § 336h odst. 4 o.s.ř. jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 o.s.ř. a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis, pak uvedené ustanovení se z důvodů výše vyložených ani „přiměřeně“ ve vztahu k povinnému a manželovi povinného neuplatní při dražbě prováděné ve smyslu ust. § 348 o.s.ř. v exekuci prodejem společné věci.“  

    Protože odvolatel prokázal, že byl z dražby soudním exekutorem vyloučen nedůvodně, byl tím naplněn předpoklad pro závěr o nezákonnosti dražby a odvolací soud proto změnou napadeného usnesení soudního exekutora vyslovil, že se příklep vydražiteli neuděluje.

    Poukazuji k této problematice i na další odbornou literaturu[3] vztahující se k § 348 o.s.ř.:

    „V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jde totiž o tzv. iudicium duplex, kdy obě strany (všichni účastníci) mají postavení žalobě i žalovaného, bez ohledu na to, kdo žalobu podal, neboť soud (z hlediska způsobu rozhodnutí) není vázán žalobou, ale zákonem který způsob vypořádání spoluvlastnictví stanoví. Z toho důvodu je oprávněným (jsou oprávněnými) ten, kdo návrh na výkon rozhodnutí podal, a ostatní spoluvlastníci nejsou povinnými, ale účastníky řízení o výkon rozhodnutí.“

    Jak vyplývá ze shora uvedeného, nesprávné označování účastníků exekučního řízení mělo podstatný vliv na průběh celého řízení s dalekosáhlými konsekvencemi do rodinného života. Vzhledem k tomu, že se nejedná o ojedinělý exces soudních exekutorů, spousta právních laiků žije v domnění, že se jakožto spoluvlastníci nemovité věci nemohou dražby účastnit, zkrátka již jen proto, že jsou označování soudním exekutorem jako povinní.

    Závěrem lze shrnout, že v exekučním řízení, jehož exekučním titulem je rozhodnutí soudu, kterým se nařizuje prodej nemovité věci s tím, že spoluvlastníkovi bude vyplacena polovina z výtěžku prodeje, je oprávněným ten, kdo návrh na výkon rozhodnutí podal, a ostatní spoluvlastníci nejsou povinnými. Na tyto osoby (ostatní spoluvlastníky) tak nelze nahlížet jako na povinné v exekučním řízení a mohou se tak účastnit i dražby předmětné nemovité věci.

    Ještě bych rád k tomuto dodal, že ten ze spoluvlastníků, který jako první podá exekuční návrh, bude mít nárok na náhradu nákladů oprávněného ve smyslu § 87 odst. 2 e.ř. Říkáte si, jak je to možné, když podat exekuční návrh může kterýkoliv ze spoluvlastníků a že se tak z podání exekučního návrhu stávají jakési dostihy kdo s koho? Bohužel, možné to je, ale více k tomuto možná v dalším článku.

    JUDr. Michal Božek,
    advokát

    HKDW HOLASEK s.r.o., advokátní kancelář

    Na Příkopě 583/15
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 272 143 399
    e-mail: office@hkdwholasek.cz

     

    [1] Viz § 336h odst. 4 o.s.ř. ve spojení s § 66 odst. 6 e.ř.

    [2] Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2017, č.j. 14 Co 455/2017-262.

    [3] Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 2704.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Michal Božek (HKDW HOLASEK)
    2. 12. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Zástupčí oprávnění při střetu zájmů zástupce a zastoupeného ve světle aktuální judikatury
    • Pravidla pro označování a propagaci doplňků stravy aneb jak se vyhnout vysokým pokutám nebo blokaci e-shopu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • SFDR v kostce: Které povinnosti musíme plnit?
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Nemajetková újma právnické osoby způsobená nezákonně zahájeným trestním stíháním
    • Co nás čeká v roce 2023? Stagnace ekonomiky i velká poptávka po nájemním bydlení
    • Jste připraveni na krach svého obchodního partnera? Aneb základní orientace v otázkách insolvence za deset minut. 2. část

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2023 a další související změny
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.