Vztah mezi ochranou doménového jména na Internetu a obchodní firmou

Za posledních několik let zaznamenal rozvoj Internetu v České republice značný nárůst a díky tomu se tak Internet postupně stal běžným médiem jako je např. rozhlas, televize atp. a rovněž nabyl velkého významu z hlediska podnikatelských aktivit, což jistě nelze přehlédnout. S celosvětovou sítí Internet je však spjata celá řada právních problémů. Cílem tohoto článku je věnovat se jednomu z nich, a to ochraně doménového jména a nekalosoutěžním aspektům ve vztahu k obchodní firmě (jménu)1).

Jméno domény

Doménová jména jsou známá, snadno zapamatovatelná jména počítačů připojených k síti Internet (např. seznam.cz). Tato jména odpovídají posloupnosti čísel (tzv. IP adres), která jsou převáděna na řetězce znaků, což jsou ona jména domén.

Tato doménová jména mívají často vztah nejen k provozovateli domény, ale zejména i názvu firmy, výrobku, služby atp. V takovém případě doménové jméno plní významnou identifikační a rozlišovací funkci.

Obchodní firma z pohledu obchodního zákoníku

Podle obchodního zákoníku2) je obchodní firma (dále jen firma) název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení. Firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání. Firmou obchodní společnosti nebo družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Firmou právnické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku na základě zvláštního právního předpisu a která vznikla před tímto zápisem, je její název. Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu, např. a.s., s.r.o. atp.
Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě; právní úkony je povinen činit, je﷓li právnickou osobou, pod svým názvem.
Firmu tvoří tzv. kmen a dodatek. Dodatek, jak již bylo řečeno výše, je u firem právnických osob povinný, protože je součástí firmy.

Obchodní firma ve vztahu k doménovému jménu
Firma je mnohdy užívána při nejrůznějších propagacích podnikatele jako jsou reklamy (v tisku, televizi, rozhlase, na billboardech atp.), katalogy, navštívenky atp. Na těchto propagačních materiálech je také zpravidla uváděno doménové jméno, které bývá většinou identické s kmenem firmy, tzn. bez dodatků. V tomto ohledu je velice důležitá známost firmy, potažmo doménového jména mezi spotřebiteli, obchodními partnery atp.

Otázkou však zůstává, zda je možné na ochranu doménového jména aplikovat § 12 OBZ4). Byly publikovány názory, že pravidla, která platí pro ochranu firmy a ochranných známek, jsou bezpochyby aplikovatelná i ve vztahu k názvům domén5).

Ovšem při použití jazykového výkladu dospějeme k závěru, že se ustanovení § 12 OBZ vztahuje pouze na ochranu firmy, tzn. kmene včetně dodatků. Při vzniku soudního sporu6), v němž by šlo např. o zdržení se neoprávněného užívání doménového jména, které je identické nebo zaměnitelné s již existující a všeobecně známou firmou jiného subjektu (situace by mohla vypadat tak, že velice známá společnost ABCD, s.r.o. by si chtěla zaregistrovat doménu abcd.cz a zjistila by, že toto jméno je již zaregistrováno někým jiným), by soud nemusel použít jen výklad gramatický. Kromě funkce identifikační a rozlišovací, které firma má, je rovněž důležitá funkce ochranná. Vzhledem k mnoha shodám mezi firmou a doménovým jménem je žádoucí poskytnout právní ochranu i doménovému jménu i s ohledem na právní jistotu podnikatelů, kteří na vybudování známosti firmy mezi spotřebiteli a obchodními partnery vynaložili nemalé peněžní prostředky a také značné úsilí. Neposkytnutím ochrany doménovým jménům by došlo k zásahu do práv třetích osob. Takový stav by byl neudržitelný s ohledem na vývoj judikatury v okolních zemích, zejm. v SRN.

S ohledem na zmíněný výkladový problém spojený s § 12 by bylo vhodnější na výše uvedenou situaci aplikovat ustanovení OBZ upravující nekalou soutěž (konkrétně § 44 – tzv. generální klauzule, ve vztahu k § 47 – nekalosoutěžní skutková podstata, která se nazývá vyvolání nebezpečí záměny). V tomto případě již totiž nenarážíme na žádné interpretační problémy, jelikož doménové jméno lze bez větších pochybností považovat za zvláštní označení podniku podle § 47 písm. a) OBZ. Tzn., že užívání doménového jména může být kvalifikováno jako jednání mající za následek užití zvláštního označení podniku, které je užíváno již po právu jiným soutěžitelem a může tudíž vyvolat nebezpečí záměny s firmou, názvem nebo zvláštním označením podniku jiného soutěžitele tak, jak to stanoví § 47 písm. a) OBZ. Tímto nekalosoutěžním jednáním poškozený soutěžitel musí prokázat nejen tři prvky nekalé soutěže podle § 44 odst. 1 OBZ (tzn., že jde o jednání v hospodářské soutěži, takové jednání je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit soutěžitelům nebo spotřebitelům újmu), ale i znaky uvedené v § 47 písm. a) OBZ (tzn., že poškozený soutěžitel užívá svoji firmu, název nebo zvláštní označení po právu, dále časový předstih takového užívání – vyplývá ze slůvka „již po právu“ a způsobilost vyvolání záměny užívání firmy, názvu či zvláštního označení podniku ze strany nekalosoutěžně jednajícího subjektu).

Na závěr lze říci, že názory na problematiku doménových jmen v České republice se postupně tvoří, avšak zatím se nemůžeme opřít o žádné soudní rozhodnutí týkající se těchto aspektů.

Radim Charvát


Poznámky:
1) Do 31. prosince používal obchodní zákoník termín obchodní jméno. Novelou č. 370/2000 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2001, byl výraz obchodní jméno nahrazen pojmem obchodní firma.
2) Zák. č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen OBZ)
3) Problematika firmy je v OBZ upravena v § 8-12
4) Nároky vyplývající z § 12 při neoprávněném užívání firmy:
- zdržení se takového užívání
- odstranění závadného stavu
- vydání bezdůvodného obohacení
- přiměřené zadostiučinění
- náhrada škody
- uveřejnění rozsudku na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl
5) Smejkal, V., Vandělíková, J.: Tvorba doménového jména z pohledu práva. Causa privata, 2000, č. 4, str. 1041 a násl.
6) V České republice dosud nebyl žádný takový případ pravomocně rozhodnut.



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz