Základní podmínky založení pracovní agentury v České republice

• Zprostředkování zaměstnání[1] fyzickou / právnickou osobou, kdy podmínky fungování agentury práce, udělení povolení a kontrola jsou upraveny zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
• Nutné je povolení udělené generálním ředitelstvím Úřadu práce ČR.

• Žádost podána FO / PO s odpovědným zástupcem splňujícím podmínky žadatele (fyzické osoby)[2]
• Žádost podána fyzickou osobou /odpovědným zástupcem:
• věk 18+
• plná svéprávnost
• bezúhonnost (absence pravomocného odsouzení pro úmyslný TČ nebo TČ proti majetku)
• bydliště na území ČR
• absence výkonu funkce odpovědného zástupce, statutárního orgánu PO v posledních 3 letech, které bylo odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodů dle § 63 odst. 2 písm. a) až f) nebo § 63 odst. 3, a to v době, kdy u této právnické osoby nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly k odejmutí tohoto povolení
• odborná způsobilost: ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou odbornou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno / střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři a nejméně pětiletou odbornou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno

• odpovědný zástupce splňující výše uvedené podmínky (podmínka sjednaného pracovního poměru s touto PO v rozsahu nejméně 20 h týdně) x neplatí v případě výkonu funkce statutárního orgánu této PO
• bezúhonnost obdobná situace jako u FO v případě pravomocného odsouzení

• složení kauce na výzvu generálního ředitelství ÚP ve výši 500.000 Kč na zvláštní účet GŘÚP, jež bude deponována po celou dobu platnosti povolení
• sjednání pojištění záruky pro případ úpadku
• žádost o povolení ke zprostředkování zaměstnání se podává na generálním ředitelství Úřadu práce nebo prostřednictvím jednotných kontaktních míst, posuzována je komisí
• souhlasné závazné stanovisko Ministerstva vnitra, vydané na základě žádosti generálního ředitelství Úřadu práce (do 15 dnů ode dne podání žádosti GŘÚP)

Do žádosti uvést a přiložit doklady prokazující splnění podmínek:

• identifikační údaje žadatele;
• předmět a místo podnikání;
• formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno, tedy zda zamýšlí konat pouze zprostředkovatelskou nebo poradenskou činnost, či zda má zájem provozovat agenturní zaměstnávání;
• druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání žádáno;
• identifikační údaje odpovědného zástupce, v případě žadatele – právnické osoby (k žádosti se připojí prohlášení o souhlasu se svým ustavením do funkce);
• jako přílohu žádosti je nutné uvést adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět a doklad o odborné způsobilosti (buď odpovědného zástupce, nebo přímo žádající fyzické osoby),
• zaplacení správního poplatku za zpracování žádosti ve výši od 5.000 do 25.000 Kč odvíjející se od požadované formy zprostředkování.[3]

Od 1. 5. 2004 občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci již nejsou z hlediska zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky, to znamená, že mají v ČR volný přístup na trh práce. Ke státům EU patří také Rumunsko. Ostatní cizinci, kteří nejsou občany EU/EHP a Švýcarska ani jejich rodinnými příslušníky, mohou vykonávat práci na území ČR za podmínky, že obdrželi povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, případně zaměstnaneckou kartu, zelenou kartu nebo modrou kartu, pokud zákon o zaměstnanosti nestanovuje jinak. Za zaměstnání je považováno i plnění úkolů zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost; členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo. Občané Rumunska tedy pro výkon práce v ČR nepotřebují zaměstnaneckou kartu.

Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, mohou na území České republiky podnikat i cizinci stejně jako občané ČR, pokud splní náležitosti dané tímto zákonem a souvisejícími předpisy. Cizinci mohou provozovat podnikatelskou činnost podle živnostenského zákona jako fyzické osoby, ale mohou zakládat i právnické osoby (zpravidla obchodní společnosti nebo družstva podle veřejného rejstříku) nebo zřizovat na území České republiky organizační složky svého závodu v zahraničí. Živnostenský zákon za zahraniční fyzickou osobu považuje fyzickou osobu, která nemá bydliště (tj. trvalý pobyt) na území ČR. Tato osoba musí mít podle zákona č. 326/1999 Sb. na území ČR povolen pobyt, nejedná-li se o občana členského státu Evropské unie nebo státu, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu, která toto omezení nepřipouští. Občan Rumunska, který chce být jednatelem společnosti v ČR, tedy nepotřebuje jednatelské vízum a společníkem/jednatelem se stane za stejných podmínek jako český občan.

V souladu se sdělením č. 1/1996 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o právní pomoci v občanských věcech mezi Českou republikou a Rumunskem, se v ČR nevyžaduje superlegalizace dokladů vydaných příslušnými orgány v těchto zemích. Rumunsko i ČR jsou signatáři Haagské Úmluvy o Apostile, postačí tedy zjednodušené ověřování spočívající v opatření ověřované listiny ověřovací doložkou, tzv. Apostilou.

Občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci nepotřebují na území ČR pro účely zaměstnání povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Totéž platí i pro rodinné příslušníky občanů České republiky, kteří nejsou státními příslušníky České republiky ani jiného členského státu Evropské unie. Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci svým zahraničním zaměstnavatelem vysláni, je povinen nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat o této skutečnosti krajskou pobočku Úřadu práce příslušnou podle místa výkonu práce. O ukončení výkonu práce cizích státních příslušníků nebo ukončení jejich vyslání je zaměstnavatel povinen podat písemnou informaci příslušné krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 10 kalendářních dnů. Totéž platí i v případě, že cizí státní příslušník k výkonu práce nenastoupí. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, jakož i všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem.

Natálie Vlachopulosová, 

advokátní koncipientka

Jiří Klega, 

advokát

[1] § 14 odst. 1 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

[2] Jedná se o fyzickou osobu, která splňuje požadavky kladené na agenturu práce, jež ze své podstaty sama právnická osoba splňovat nemůže (např. odborná způsobilost).

[3] Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, položka č. 9, písm. d), e) a f) Sazebníku

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz