epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 6. 2019
    ID: 109542upozornění pro uživatele

    Zákon o zpracování osobních údajů - prováděcí úprava k GDPR z pohledu českého zákonodárce

    Dne 24. dubna 2019 nabyl účinnosti zákon 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (dále jen „zákon o zpracování osobních údajů“), kterým mimo jiné došlo ke zrušení zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“) či k přijetí podrobnější úpravy zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“ nebo „nařízení GDPR“) na úrovni České republiky jakožto členského státu Evropské unie.

    Původně měl tento právní předpis nabýt účinnosti současně s nařízením GDPR (tedy dne 25. května 2018). Vlivem velkého počtu pozměňovacích návrhů a kontroverzi některých navrhovaných ustanovení se však přijetí tohoto zákona oproti GDPR opozdilo o více než třičtvrtě roku.

    Zákon o zpracování osobních údajů dotváří celý právní rámec a obsahuje jak povolené odchylky, tak zvláštní úpravu k GDPR. Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře s nejvýznamnějšími ustanoveními nového zákona o zpracování osobních údajů se zaměřením na ta ustanovení, kde byly členské státy nařízením GDPR zmocněny k možnosti přijetí vlastní právní úpravy.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Způsobilost dítěte pro udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Článek 8 GDPR zakotvuje věkovou hranici pro samostatné udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů nezletilým následovně:

    Článek 8 GDPR

    Podmínky použitelné na souhlas dítěte v souvislosti se službami informační společnosti

    1. Pokud se použije čl. 6 odst. 1 písm. a) v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo dítěti, je zpracování osobních údajů dítěte zákonné, je-li dítě ve věku nejméně 16 let. Je-li dítě mladší 16 let, je takové zpracování zákonné pouze tehdy a do té míry, pokud byl tento souhlas vyjádřen nebo schválen osobou, která vykonává rodičovskou zodpovědnost k dítěti. Členské státy mohou pro uvedené účely právním předpisem stanovit nižší věk, ne však nižší než 13 let.

    Zákon o zpracování osobních údajů provádí článek 8 GDPR v § 7, kde stanoví, že dítě je způsobilé samostatně udělit souhlas se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo jemu okamžikem dovršení patnáctého roku věku. Službami informační společnosti jsou přitom takové služby, které jsou poskytovány elektronickými prostředky na individuální žádost jejich uživatele podanou elektronickými prostředky (tj. především na internetu), poskytované zpravidla za úplatu. Jako příklad lze uvést sociální sítě (Facebook, Linkedln), úložiště (uložto, rajče), vyhledávače (Google), i WI-FI sítě. Zákonodárce v důvodové zprávě[1] k zákonu o zpracování osobních údajů odůvodnil snížení věkové hranice z 16 na 15 let snahou o nalezení určitého rozumného kompromisu, kdy takto nastavená věková hranice by měla zajistit dostatečnou ochranu nezletilých před problémy a riziky hrozícími v souvislosti s informačními technologiemi (nelegální obsah, kyberšikana aj.), zároveň by však měla zajistit nezletilým možnost samostatného fungování v reálném životě, a to včetně využívání e-mailových služeb, sociálních sítí nebo obdobných způsobů komunikace.

    Výjimka z povinnosti posouzení vlivu zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů

    Ustanovení § 10 zákona o zpracování osobních údajů reaguje na článek 35 GDPR, který zakotvuje povinnost správce údajů provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů v případě, kdy je pravděpodobné, že určitý druh zpracování, zejména při využití nových technologií a s přihlédnutím k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování, bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob. Odstavec 10 předmětného článku 35 GDPR míří na situace, kdy je povinnost správce zpracovávat osobní údaje v konkrétním případě založena právním předpisem členského státu (jako příklad lze uvést zpracování osobních údajů zaměstnanců zaměstnavatelem pro účely sociálního pojištění) – v takovém případě není správce povinen provést posouzení vlivu zpracování na ochranu osobních údajů, ledaže by členský stát považoval takovou povinnost za nezbytnou a z toho důvodu ji správcům výslovně stanovil. Zákon o zpracování osobních údajů staví najisto, že správce osobních údajů v tomto případě takovou povinnost nemá, když explicitně uvádí, že:

    § 10 zákona o zpracování osobních údajů

    Výjimka z povinnosti posouzení vlivu zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů

    Správce nemusí provádět posouzení vlivu zpracování na ochranu osobních údajů před jeho zahájením, pokud mu právní předpis stanoví povinnost takové zpracování osobních údajů provést.

    Výjimky z poučovací a informační povinnosti správce

    Obecně má správce osobních údajů nařízením GDPR stanovené povinnosti poskytovat subjektu údajů informace o všech skutečnostech a právech souvisejících se zpracováním (například informace o totožnosti a kontaktních údajích správce, o účelech zpracování, o příjemcích osobních údajů, o právu subjektu údajů podat námitku, aj.), a to v okamžiku získání osobních údajů dotčeného subjektu.

    V některých případech, a to zejména u novinářské činnosti (ale například i při zpracování osobních údajů pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu), je pro řádný výkon této činnosti nezbytné chránit zdroj informací. Na tuto skutečnost reflektuje ustanovení § 18 zákona o zpracování osobních údajů, které stanoví, že správce může v těchto případech splnit svou informační povinnost také jakýmkoliv vhodným informováním subjektu údajů o identitě správce, přičemž informovat o identitě správce lze také vhodným přihlášením se k identitě správce, které může být provedeno grafickým označením, ústně či jiným vhodným způsobem. Informace o identitě správce je dostačující tehdy, je-li poučení správce o právech subjektu údajů a dalších skutečnostech veřejně dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup.

    Odstavec 2 stejného paragrafu zakotvuje dále demonstrativně (příkladmo) případy, kdy není správce informace o své identitě povinen poskytnout vůbec – toto ustanovení míří na situace, kdy by poskytnutí informací o všech právech souvisejících se zpracováním osobních údajů v praxi přinášelo problémy, například pokud by poskytnutí takové informace vyžadovalo nepřiměřené úsilí.

    Přestupky a sankce

    Zákon o zpracování osobních údajů přinesl také nové skutkové podstaty přestupků na úseku ochrany osobních údajů, přičemž v ustanovení § 61 a násl. zákonodárce přistoupil k distinkci mezi soukromoprávními a veřejnoprávními subjekty. Maximální výše pokuty za spáchání přestupků zakotvených zákonem o zpracování osobních údajů může u soukromoprávních subjektů dosáhnout až 10 000 000,- Kč. U orgánů veřejné moci a veřejných subjektů usazených v členském státě je však situace odlišná – zákonodárce využil článku 83 odst. 7 GDPR, který členským státům umožňuje stanovit vlastní pravidla týkající se toho, zda a do jaké míry je možno ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě, a v ustanovení § 61 odst. 3 a § 62 odst. 5 zákona o zpracování osobních údajů[2] zakotvil povinnost Úřadu pro ochranu osobních údajů upustit od uložení správního trestu, pokud se jich dopustil orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt usazený v České republice, ať již jako fyzická osoba, právnická osoba, správce či zpracovatel osobních údajů:

    § 62 odst. 5 zákona o zpracování osobních údajů

    Úřad upustí od uložení správního trestu také tehdy, jde-li o správce a zpracovatele uvedené v čl. 83 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

    Za přestupky zakotvené v ustanovení § 61 a násl. zákona o zpracování osobních údajů tedy nelze orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v České republice vůbec udělit pokutu.

    Výše uvedená distinkce mezi soukromoprávními a veřejnoprávními subjekty je velmi kontroverzní a diskutabilní. Zákonodárce sice využil své možnosti k přijetí vlastní právní úpravy sankcionování orgánů veřejné moci a veřejných subjektů usazených v České republice, zároveň tím však téměř rezignoval na dodržování zásad zpracování osobních údajů malými obcemi, dobrovolnými svazky obcí, jejich školami, školkami a příspěvkovými organizacemi, a to i přesto, že množství osobních údajů zpracovávaných například ve školách je velmi rozsáhlé, navíc se jedná o osobní údaje dětí. Pozměňovacími návrhy přijatými Senátem došlo k rezignaci úplné, navíc se diskutovaná problematika netýká již jen malých obcí, škol, školek a příspěvkových organizací, nýbrž všech orgánů veřejné moci a veřejných subjektů usazených v České republice. Úřad pro ochranu osobních údajů má v případě spáchání přestupku orgánem veřejné moci či veřejným subjektem usazeným v České republice možnost využít nápravné pravomoci podle článku 58 odst. 2 GDPR (například napomenutí, uložení dočasného nebo trvalého omezení zpracování, uložení správní pokuty za porušení povinností podle článku 83 GDPR aj.). Tato nápravná opatření se však jeví jako nedostatečná, neboť možnost uložení peněžitých sankcí pokrývá pouze správní delikty podle článku 83 GDPR, nikoliv však již přestupky podle zákona o zpracování osobních údajů. V současné době tedy neexistuje citelná sankce, která by byla schopna vynutit dodržování některých zákonných povinností při zpracování osobních údajů orgány veřejné moci a veřejnými subjekty usazenými v České republice. Zakotvení povinnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů obligatorně a bezpodmínečně upustit od uložení správního trestu u všech těchto subjektů vzhledem k výše uvedenému tedy považujeme za neracionální a nesystematické.

    Souhlas subjektů udělený podle zákona o ochraně osobních údajů

    Ustanovení § 66 odst. 7 zákona o zpracování osobních údajů stanoví, že souhlas subjektů údajů, udělený podle zákona o ochraně osobních údajů, se považuje za souhlas podle GDPR, ledaže způsob jeho udělení nebyl v souladu s tímto nařízením. Zákon tímto ustanovením umožnil plynulý přechod na novou právní úpravu a odstranil tak právní nejistotu některých správců, kteří si nebyli jisti tím, zda mohou souhlasy získané od subjektů údajů využívat i po nabytí účinnosti GDPR, či zda musí od subjektů údajů získávat souhlasy nové.

    Mgr. Miroslava Machová,
    advokátní koncipientka
     

    MACH LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

    Viktora Huga 377/4
    150 00 Praha 5

    Tel.:       +420 245 008 552
    E-mail:  praha@machlegal.eu
     

    ___________________________________________
    [1] Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, sněmovní tisk č. 138/0, 8. volební období, od 2017.
    [2] Přijetí nové právní úpravy na úseku ochrany osobních údajů s sebou přineslo zajímavou diskuzi. Vládní návrh zákona původně počítal se situací, že správcům a zpracovatelům, které jsou orgány veřejné moci nebo veřejnými subjekty usazenými v České republice, nelze uložit pokutu vyšší než 10 000 000,- Kč. Při projednávání pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně došlo navíc ke schválení výjimky pro malé obce, které nevykonávají přenesenou působnost, pro dobrovolné svazky těchto obcí, jejich školy a školky a příspěvkové organizace. U těchto subjektů měla horní hranice sazby pokut činit 15 000,- Kč a v některých případech dokonce jen 5 000,- Kč.  V tomto znění byl také návrh zákona postoupen Senátu, který však ustanovení o limitaci pokut jak pro orgány veřejné moci nebo veřejné subjekty usazené v daném členském státě, tak i pro malé obce, které nevykonávají přenesenou působnost, pro dobrovolné svazky těchto obcí, jejich školy a školky a příspěvkové organizace, vypustil. Zároveň však Senát doplnil ustanovení § 61 zákona o zpracování osobních údajů o nový odstavec 3 a ustanovení § 62 zákona o zpracování osobních údajů o nový odstavec 5, které zakotvují povinnost Úřadu pro ochranu osobních údajů upustit od uložení správního trestu, pokud se jich dopustil orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt usazený v České republice, ať již jako fyzická osoba, právnická osoba, správce či zpracovatel osobních údajů.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Miroslava Machová (MACH LEGAL)
    27. 6. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.