epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 6. 2015
    ID: 98249upozornění pro uživatele

    Zaměstnanecké dílo s občasným přihlédnutím k počítačovému programu coby zaměstnaneckému dílu

    Stěží dnes najdeme společnost nebo obor podnikání, v rámci v kterém nevznikají zaměstnanecká díla. Zaměstnaneckým dílem může být mimo jiné počítačový program, manuál, kniha apod. S ohledem na výše uvedené je vhodné o tomto institutu znát alespoň základní fakta. V rámci tohoto článku bude dále předloženo doporučení, které záležitosti se zaměstnancem předem sjednat, případně jak upravit pracovní smlouvu.

     
     Švehlík & Mikuláš advokáti s. r. o.
     
    Zaměstnanecké dílo je upraveno zákonem 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), a to v § 58 tohoto zákona. Dále je však třeba vzít v úvahu i zákon č. 89/2012, občanský zákoník (OZ), neboť se nám do tohoto zákona přesunula kompletní úprava licenčních smluv, které se zaměstnaneckým dílem úzce souvisí. Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP) nám dá jednu z dílčích odpovědí na otázku, zda se skutečně o zaměstnanecké dílo jedná. V této chvíli bychom již měli mít dostatek zákonných předpisů pro posouzení veškerých relevantních souvislostí k posouzení zaměstnaneckého díla a práv a povinností z něj vyplývajících.

    Zaměstnanecký poměr

    Zaměstnanec, který vytvoří zaměstnanecké dílo, je autorem takového díla. Oproti ostatním autorům jiných děl je však ze zákona značně omezen ve svých právech, a to v rámci práv majetkových. Zaměstnanci díla po jeho vytvoření zbývá de facto tzv. „holé autorství“, například právo na uvádění, že je autorem díla. Otázka, co je vlastně autorské dílo obecně není předmětem tohoto článku a pouze pro doplnění si připomeneme, že nezbytnou vlastností autorského díla je nutnost, aby bylo jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a bylo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Speciální skupinou autorských děl je právě dílo zaměstnanecké. Dalším obligatorním znakem je tedy vytvoření díla v rámci pracovního poměru, přičemž stejný režim budou mít i díla vytvořená v rámci dohod o pracích mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti).

    Co by mělo být v pracovní smlouvě

    Vytvoření zaměstnaneckého díla je podmíněno tím, že bylo vytvořeno v rámci provádění pracovních činností vyplývajících z pracovní smlouvy. Je tedy třeba, aby druh práce, který je uveden v pracovní smlouvě, byl dostatečně určitě vymezen. Pokud by totiž zaměstnanec vytvořil dílo, které nijak nesouvisí s tím, co má uvedeno v pracovní smlouvě (a ke změně nedošlo jinou dohodou upravující obsah pracovní smlouvy), pak by se nejednalo o zaměstnanecké dílo a zaměstnavatel nebude schopen využít výhod, které mu tento institut nabízí.

    Co se děje po vzniku zaměstnaneckého díla

    Po té co je dílo dokončeno, přecházejí automaticky majetková práva k takovému dílu na zaměstnavatele. Ten má pak právo s tímto dílem nakládat, a to svým jménem a na svůj účet. Dochází k tzv. zákonnému postoupení majetkových práv na zaměstnavatele. Je třeba nezaměňovat takový přechod práv s poskytnutím licence k užití dílu.

    Proč neuzavírat se zaměstnancem licenční smlouvu

    Licence k užití díla je právo „slabší“ než má postoupená práva k dílu zaměstnaneckému. Pro objasnění můžeme s notnou dávkou zobecnění přirovnat poskytnutí licence k právu nájmu a postoupená práva k právu vlastnickému. Příměr je samozřejmě nedokonalý (zaměstnavatel se nestává vlastníkem díla apod.), ale ilustruje, jak významně je výhodnější mít na sebe postoupena majetková práva k dílu než mít „pouhou“ licenci. V praxi je běžné, že zaměstnavatelé ze strachu podepisují se zaměstnanci k zaměstnaneckým dílům licenční smlouvy. Většinou netuší, že se právě uzavřením takové smlouvy ochudili o velkou část svých oprávnění. Ustanovení o postoupení práv k zaměstnaneckému dílu jsou totiž ustanovení dispozitivní, je možné je tudíž mezi stranami v rámci oboustranné dohody volně měnit.

    Písemný souhlas zaměstnance s postoupením práv na třetí osobu

    Co je naopak nanejvýš vhodné, je mít od zaměstnance písemný souhlas s tím, že majetková práva k dílu, která přešla na zaměstnavatele, mohou být postoupena na třetí osoby. Pokud takový písemný souhlas totiž zaměstnavatel nemá, nemůže tak činit a je oprávněn toliko udělovat třetím osobám licence k užití díla. Je možno pozorovat již nepochybný trend, že dílo objednávající společnost u jiné společnosti se již nespokojí s „pouhou“ licencí, ale budou požadovat právě postoupení majetkových práv k dílu na sebe. Taková praxe bude mít u počítačových programů nepochybně dopad do požadavku objednatele na vydání zdrojových kódů. V případě, že společnost objednává počítačový program u zhotovitele coby fyzické osoby, jsou majetková práva k takovému dílu postoupena na objednatele stejně jako by byl zaměstnavatelem této fyzické osoby.

    Co je dále dobré vědět

    Vedle výše uvedeného je vhodné shrnout další skutečnosti, na které je dobré brát zřetel při posuzování zaměstnaneckého díla. Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec sice s vývojem či vytvářením dílo započne, ale před dokončením díla bude ukončen pracovní poměr. Za takové situace platí, že pokud si strany nesjednají jinak, je oprávněn zaměstnavatel toto dílo dokončit, a to buď sám nebo za pomoci jiného zaměstnance. Dále je vhodné vědět, že pokud bude dílo komerčně úspěšné a mzda, kterou zaměstnanec pobírá, bude v hrubém nepoměru s tímto komerčním úspěchem, má pak zaměstnanec právo požadovat zvláštní odměnu. I zde je však možno si tento postup upravit předem se zaměstnancem, případně jej vyloučit. Dnes velmi rozšířené agenturní zaměstnávání (jiná společnost vám poskytne svého zaměstnance a ten vystupuje jako zaměstnanec sám) vyvolává otázku, na koho jsou postoupena majetková práva k zaměstnaneckému dílu. Praxe již otázku zodpověděla, a to tak, že i když je zaměstnanec zaměstnancem agentury, náleží majetková práva společnosti, u které práci fakticky vykonává.


    Mgr. Martin Švehlík

    Mgr. Martin Švehlík,
    advokát


    SAMAK právo & daně

    Purkyňova 2
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 211 222 244
    e-mail: info@samak.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Martin Švehlík ( SAMAK právo & daně )
    25. 6. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.