epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    18. 2. 2019
    ID: 108848upozornění pro uživatele

    Zaměstnanecký svěřenský fond

    Zájem zaměstnanců i zaměstnavatelů o nastavení zaměstnaneckých programů benefitů, a to zejména ve formě účasti zaměstnanců na společnosti, stále roste. Za tímto účelem společnosti často vytváří zaměstnanecké podíly či akcie, zajímavou a velmi flexibilní možností je přitom vytvoření zaměstnaneckého svěřenského fondu.

    Kruták_logo

    Svěřenský fond představuje zvláštní druh správy cizího majetku, který vzniká vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele a jeho svěřením svěřenskému správci k určitému účelu. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby – obmyšleného.

    Zaměstnanecký svěřenský fond

    Zaměstnanecký svěřenský fond je typem tzv. diskrečního svěřenského fondu[1], kde právo zakladatele jmenovat obmyšlené a určit jim plnění z fondu je svěřeno svěřenskému správci. Obmyšlení jsou tedy určováni až po založení fondu a v průběhu jeho trvání.

    U diskrečního svěřenského fondu je třeba do statutu vymezit okruh osob, které mohou být správcem jmenovány obmyšlenými. Vymezení potenciálních obmyšlených je zcela zásadní s ohledem na omezenou možnost změny statutu fondu[2] i s ohledem na nutnost, aby byli obmyšlení dostatečně objektivně určitelní.[3] Jmenování či určení konkrétního obmyšleného je vázáno na zápis obmyšleného do evidence svěřenských fondů.

    Zakladatelem zaměstnaneckého fondu budou zpravidla společníci společnosti, není ale vyloučeno, aby zakladatelem byla i přímo společnost a obmyšlení pak budou zpravidla vymezeni jako zaměstnanci dané společnosti. [4]

    Vymezení skupiny obmyšlených záleží na zakladateli a statutu fondu. Zpravidla bude postavení obmyšleného vázáno na dobu trvání pracovního poměru, pracovní pozici či osobní podíl na vývoji produktů společnosti. Vymezení obmyšlených formou určení okruhu potenciálních osob umožňuje flexibilní poskytování benefitů v případě nástupu nových zaměstnanců i odchodu stávajících zaměstnanců ze společnosti.

    Klíčovou postavou je správce, kterým může být jakákoli svéprávná fyzická osoba. Není vyloučeno, aby správcem fondu byl člen či členové orgánů společnosti či přímo společníci společnosti. [5] Správce zaměstnaneckého fondu má širokou míru uvážení při výkonu oprávnění jmenovat obmyšlené a/nebo jim určit plnění z fondu. Není vázán pokyny či přáními zakladatele pří výkonu práv, která mu byla svěřena, i tak je povinen vždy respektovat účel fondu a oprávnění vykonávat v souladu s ním.

    Správný výběr správce a vymezení účelu fondu ve statutu je tedy stejně jako nastavení okruhu obmyšlených a podmínek plnění z fondu zásadní.

    Fond může být tvořen jakýmkoli majetkem, jehož povaha to připouští. Majetek může být následně zvyšován kýmkoli.[6] Zaměstnanecký fond bude tvořen zpravidla částí výnosů ze zisku společnosti, případně přímo obchodním podílem či akciemi dané společnosti. Pokud by byl předmětem zaměstnaneckého fondu obchodní podíl či akcie, vystupoval by s ohledem na absenci právní osobnosti svěřenského fondu jako společník či akcionář dané společnosti svěřenský správce.[7]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Právnická osoba jako zakladatel zaměstnaneckého svěřenského fondu a problematické otázky s tím související

    V případě zakladatele právnické osoby mohou vznikat problémy s přímým vyčleněním obchodních podílů do svěřenského fondu. Vzhledem k tomu, že fond vzniká vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele, musela by společnost být vlastníkem podílů či akcií, což je možné, jen stanoví-li tak zákon a nakládání s takovými podíly a akciemi je značně omezené.

    Může vznikat otázka, zda by vyčlenění či převod obchodního podílu do zaměstnaneckého fondu nemohl být považován za nabytí společností či jí ovládanou osobou. S ohledem na absenci právní osobnosti fondu se domníváme, že nikoli.

    Vyčlenění podílů či akcií do fondu přímo společností je poměrně problematické a nepříliš praktické. V úvahu tedy přichází spíše možnost „vložení“ akcií či podílů do zaměstnaneckého fondu nepřímo, tedy tak, že společnost při založení fondu vyčlení finanční prostředky a ty budou následně správcem využity na nákup obchodních podílů či akcií společnosti. Vzniká však otázka, zda se na takové jednání nebude vztahovat regulace týkající se finanční asistence dle § 41 ZOK.

    Ačkoli by se mohlo zdát, že finanční asistence se nevztahuje na jakékoli peněžité plnění, ale jen na vyjmenované případy, v odborné literatuře převažuje spíše extenzivní výklad, co se týče způsobu poskytnutí finančního plnění.[8] Výčet způsobů poskytnutí peněžitého plnění má demonstrativní charakter[9], a proto i vyčlenění majetku do fondu za účelem následného nákupu obchodních podílů či akcií společnosti by mohlo být považováno za finanční asistenci a na takové jednání by se vztahovaly podmínky stanovené zákonem.[10]

    Byť je primárním účelem vyčlenění majetku založení zaměstnaneckého fondu, je třeba přihlédnout k tomu, že majetek je vyčleňován za účelem nákupu podílu či akcií společnosti. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že ne každé vyčlenění majetku a následné nabytí podílů či akcií fondem představuje automaticky finanční asistenci. Pokud bude již ze statutu zřejmé, že majetek má být použit pro získání účasti na společnosti, bude takové jednání zřejmě posouzeno jako finanční asistence. Pokud však s majetkem bude správce v rámci plné správy nakládat, rozmnožovat jej a po určité době ho použije pro nákup akcií či podílů společnosti, o finanční asistenci zřejmě nepůjde.

    Reklama
    Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    20.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Výhody a nevýhody pro zaměstnavatele

    Výhodou zaměstnaneckého fondu je jeho flexibilita a oproti korporacím nižší míra právní regulace. Vzhledem k tomu, že fond není právnickou osobou, neuplatní se na něj ustanovení týkající se právnických osob ani obchodních korporací. Dispozice s majetkem tedy nevyžadují splnění zvláštních formálních podmínek.

    Díky bezformálnosti může být majetek tvořící fond zvýšen jakoukoli osobou a v zásadě jakýmkoli majetkem, aniž by muselo dojít k předchozímu rozhodnutí či schválení ze strany zakladatele či obmyšleného. Oproti tomu může být zvyšování majetku ve společnosti, kde vlastní podíly či akcie zaměstnanci, složitější. Vlastní kapitál společnosti lze zvýšit prostřednictvím příplatku mimo základní kapitál, který nevyžaduje zvláštní formality. Pokud má však dojít ke zvýšení základního kapitálu společnosti, musí jít o některý ze způsobů stanovených zákonem, a to na základě rozhodnutí valné hromady, přičemž zvýšení základního kapitálu je zpravidla účinné až ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

    Zřejmě největší výhodou je flexibilní rozšíření či zúžení okruhu beneficientů bez zásahu do struktury společnosti. Na rozdíl od korporací se pro zapojení dalších zaměstnanců do zaměstnaneckého fondu nevyžaduje žádné schválení valné hromady, zvýšení základního kapitálu ani vydání nových cenných papírů. Obdobné změny jsou u korporací nezbytné i v případě odchodu zaměstnanců vlastnících zaměstnanecké obchodní podíly či akcie ze společnosti. Tyto „obstrukce“ se u zaměstnaneckého fondu nevyžadují, neboť obmyšlené z řad zaměstnanců v souladu s vymezením stanoveným statutem určuje správce.

    Další výhodou je možnost nepřímého zapojení zaměstnanců, tj. prostřednictvím čerpání benefitů ze zisků společnosti bez přímé možnosti ovlivňovat rozhodování o zásadních otázkách týkajících se společnosti. Jedná se o případ, kdy je majetkem fondu obchodní podíl či akcie dané společnosti. Jako společník společnosti je zapsán svěřenský správce (nikoli obmyšlení), který rovněž v rámci společnosti vystupuje jako společník a podílí se na jejím rozhodování. Možnost omezení či vyloučení účasti na hlasování valné hromady je možná i v případě korporací[11], u podílu bez hlasovacích práv na společnosti s ručením omezením se však názory různí.[12]

    Určitou nevýhodou zaměstnaneckého fondu může být poměrně široká míra diskrece správce, což lze ovšem minimalizovat nastavením podmínek správy ve statutu.

    Výhody a nevýhody pro zaměstnance

    Výhodou zaměstnaneckého fondu pro zaměstnance je možnost získávání finančních benefitů od zaměstnavatele a účasti na prosperitě společnosti.

    Jako nevýhodu může zaměstnanec vnímat nemožnost přímého rozhodování o věcech týkajících se společnosti. Možnost rozhodovat o záležitostech společnosti však bývá zpravidla potlačována i u zaměstnaneckých akcií či podílů.

    Další nevýhodou může být značná závislost na správci. Na druhou stranu zaměstnanec, který splňuje podmínky pro jmenování obmyšleným a plnění ze zaměstnaneckého fondu, má možnost se proti nečinnosti správce bránit dle § 1466 odst. 2 OZ.

    Mimrová
    Mgr. Tereza Mimrová


    Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o.

    Revoluční 724/7
    110 00, Praha 1
     
    Tel.:    +420 222 261 460
    Email.: info@krutakpartners.cz
     

    __________________________________________________
    [1] Tento typ fondů připouští § 1457 odst. 2 OZ.
    [2] § 1469 OZ.
    [3] Dostatečně objektivně nejsou obmyšlení určeni například pokud budou vymezeni jako „přátelé zakladatele“. Srov. Pihera, V. In Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1206 (§ 1457).
    [4] Je samozřejmě možné, aby v rámci zaměstnaneckého fondu byly přímo ve statutu konkrétní zaměstnanci, avšak zejména u větších společností by bylo takové řešení značně nepraktické.
    [5] Ustanovení § 1454 OZ připouští, aby správcem byl i zakladatel fondu, a to za podmínky, že zde bude jmenován další správce, kterým bude třetí osoba, a správci budou povinni jednat společně.
    [6] § 1468 OZ.
    [7] § 1456 OZ.
    [8] Srov. Arabasz, J. In Lasák, J. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwers, a. s., 2014, s. 324 (§ 41). Shodně Vybíral, P., Živanský, J. Finanční asistence po rekodifikaci. Rekodifikace & Praxe. 2014, roč. 2, č. 7. s. 12 či Dočkal, T. Úprava finanční asistence po rekodifikaci. Rekodifikace & praxe, 2015, roč. 3, č. 6, s. 15.
    [9] Vybíral, P., Živanský, J. Finanční asistence po rekodifikaci. Rekodifikace & Praxe. 2014, roč. 2, č. 7. s. 12
    [10] Zejména musí dojít ke schválení finanční asistence valnou hromadou a musí být naplněny podmínky pro poskytnutí finanční asistence dle § 200 an. či § 311 an. ZOK.
    [11] Srov. právní úpravu prioritních akcií v § 278 až § 280 ZOK.
    [12] Podíly bez hlasovacích práv připouští Havel, B. In Štenglová, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 308 (§ 135). Naopak proti je Čech, P., Šuk, P. Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní). Praha: Bova Polygon, 2016, s. 270).
     
    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Tereza Mimrová (Kruták & Partners)
    18. 2. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Byznys a paragrafy, díl 8.: Zákaz konkurence jednatele
    • NS: I po přechodu zaměstnanců platí povinnost zajistit rovné zacházení
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2024 - část 7.
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2024 - část 6.
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2024 - část 5.
    • Vztah náhrady škody a bezdůvodného obohacení v pracovněprávních vztazích
    • Valorizace průměrného výdělku při náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhovor s Monikou Novotnou
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek

    Soudní rozhodnutí

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Podvod (exkluzivně pro předplatitele)

    Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...

    Poplatek za ukládání odpadu

    Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.