Zamrznutí převodu vlastníka vozidla v registru silničních vozidel a řešení takové situace
Ve své praxi se často setkávám se situací, kdy prodávající prodá vozidlo, nicméně již nedojde k zápisu nového vlastníka do registru silničních vozidel. Prodávajícímu, který se při převodu vozidla spoléhal na kupujícího, že zápis nového vlastníka zajistí, se nedaří domluvit se s kupujícím na zápisu kupujícího do registru silničních vozidel a prodávající sám nemá jak doložit dokumenty, které jsou potřebné k provedení zápisu v registru silničních vozidel, a to proto, že již vozidlo nemá k dispozici. Nakonec se stane to, že prodávajícímu po nějakém čase začnou chodit nejrůznější výzvy související se spácháním nejrůznějších přestupků vozidlem, které je stále evidováno na prodávajícího, či velmi často výzva České komory pojistitelů k zaplacení příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo evidované na prodávajícího.
Obecně o změně vlastníka vozidla
V případě, kdy dojde ke změně vlastníka automobilu či motocyklu či přípojného vozíku, ať už prodejem či třeba darováním, je nutné tuto změnu vlastníka, respektive provozovatele, nahlásit v registru silničních vozidel.
K zápisu změny vlastníka a provozovatele dochází u obecního úřadu s rozšířenou působností, a to na základě společné žádosti původního vlastníka a nového vlastníka, kterou je nutné podat do 10 pracovních dnů od převodu vlastnického práva, a ke které je nutné doložit technický průkaz vozidla a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole vozidla, který není starší než 30 dní, a zelenou kartu, dokládající existenci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla[1]. Společné podání žádosti lze přitom nahradit podáním na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele[2].
V ideálním případě je toto učiněno při předání prodávaného vozidla společnou návštěvou obecního úřadu s rozšířenou působností, případně prodávajícím či kupujícím samostatně na základě zmocnění, a celý převod vozidla je tak úspěšně dokončen.
Realita však není vždy ideální. Vozidla se často prodávají o víkendu či po pracovní době, kdy obecní úřad s rozšířenou působností již má zavřeno, a není tak možné podat společnou žádost. V praxi se tak prodávající často spoléhá na kupujícího, že změnu vlastníka v registru silničních vozidel zajistí on, a to na základě plné moci od prodávajícího. A po nějakém čase přijde rozčarování v podobě příchozí výzvy provozovateli motorového vozidla k úhradě určené částky či výzvy od České komory pojistitelů k zaplacení příspěvku do garančního fondu či v horším případě v podobě výzvy k zaplacení pokuty ze zahraničí či v ještě horším případě v podobě telefonátu od policie s tím, že vozidlo, které je registrováno stále na prodávajícího, je podezřelé z účasti na trestném činu.
Jak je uvedeno výše, v ideálním případě podávají žádost o zápis změny vlastníka společně prodávající s kupujícím dle ustanovení § 8 zákona o provozu vozidla, případně jeden z nich či třetí osoba na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem. Pokud by taková žádost nebyla podána do 10 pracovních dnů od převodu vlastnictví k vozidlu, hrozí zde pokuta až do výše 50.000,- Kč[3].
Pokud je prodávající či kupující nesoučinný k podání společné žádosti o zápis změny vlastníka, může se ten druhý domáhat zápisu změny vlastníka sám, a to postupem dle § 8a zákona o podmínkách provozu. I k takové žádosti však musejí být doloženy rovněž zelená karta a protokol o provedené evidenční kontrole vozidla, který nebude starší 30 dní. V takovém případě má obecní úřad s rozšířenou působností vyzvat druhého účastníka k tomu, aby se k žádosti vyjádřil, případně doložil chybějící technický průkaz či osvědčení o registraci silničního vozidla. V ideálním případě by se tímto způsobem podařilo kontaktovat nesoučinnou stranu a ta by poskytla součinnost k dokončení zápisu převodu do registru silničních vozidel. Ani zde však realita nebývá vždy ideální a častější výsledek tohoto pokusu je pouze nepřevzatá výzva obecního úřadu s rozšířenou působností nesoučinnou stranou, což kýžený výsledek nepřinese.
Hodnocení zamrznutých převodů Ústavním soudem a nabízené řešení
V případě, který nakonec vyřešil Ústavní soud aktuálním nálezem, který bude rozebrán v tomto příspěvku, řešil Krajský soud v Plzni zamrznutý převod vlastnictví vozidla, který měl začátek v roce 2017, kdy se prodávající pokusil dosáhnout zápisu převodu vlastnictví postupem dle § 8a zákona o podmínkách provozu, tedy postupem při nesoučinnosti kupujícího. Krajský soud v Plzni nakonec dospěl k tomu, že zákon o podmínkách provozu v té části, která ukládá při postupu dle § 8a zákona o podmínkách provozu povinnost doložit rovněž zelenou kartu a protokol o evidenční kontrole vozidla, nemusí být v souladu s ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jedním z argumentů Krajského soudu v Plzni byl ten argument, že by měl existovat obecný zájem na tom, aby zápisy v registru silničních vozidel odpovídaly skutečnosti[4].
Ústavní soud předně shrnul negativní situace, které mohou v souvislosti se zamrznutím převodu nastat.
Ústavní soud upozornil na možnost pokuty do 50.000,- Kč za nepodání žádosti o zápis změny vlastníka, jak je zmíněno výše. Uvedl však, že správní orgány by při případném takovémto sankcionování měly postupovat tak, aby odpovědnost za přestupek byla vyloučena, pokud jeden z účastníků převodu vlastnictví iniciuje postup dle § 8a zákona o podmínkách provozu.
Dále upozornil na objektivní odpovědnost provozovatele vozidla uvedeného v registru silničních vozidel ve smyslu § 125f zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v účinném znění, tedy za přestupky, jako jsou překročení rychlosti či zakázané parkování, pokud jsou zjištěny kamerovým systémem. V tomto případě však dle § 125f odst. 6 písm. b) uvedeného zákona objektivní odpovědnost provozovatele vyloučí právě podání žádosti o zápisu změny vlastníka vozidla, a to bez ohledu na to, jak takové řízení o žádosti skončí.
Na doplnění uvedu, že některé negativní situace, které realita přináší, však Ústavní soud vynechal. Ústavní soud nezmínil situaci, kdy prodané vozidlo přejede hranice České republiky a jezdí v zahraničí, kdy případné pokuty či výzvy přicházejí prodávajícímu, který zůstává v registru silničních vozidel evidován, a ten následně musí situaci vysvětlovat cizím správním orgánům, což v praxi není úplně jednoduché. Ústavní soud také nezmínil situaci, kdy prodané vozidlo například odjede od dopravní nehody a prodávajícího pak čeká nepříjemné vysvětlování policii, že to opravdu nebyl on, kdo s vozidlem od dopravní nehody odjel. Konečně Ústavní soud nezmínil situaci, kdy kupující zneužije toho, že vozidlo není na něj evidované při nátlaku na prodávajícího při řešení případné, skutečné či údajné, vady na vozidle. Všechny tyto situace jsem ve své praxi již zažil a většinou mi prodávající, kterých se to týkalo, říkali, že po této zkušenosti by raději nechali auto (často ne příliš vysoké hodnoty) zlikvidovat, než aby ho prodávali.
Ústavní soud tedy nakonec svým nálezem ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, návrh Krajského soudu v Plzni na zrušení oné zákonné povinnosti navrhovatele zápisu změny vlastnictví vozidla do registru silničních vozidla dle ustanovení § 8a zákona o podmínkách provozu, a to konkrétně povinnosti doložit zelenou kartu a protokol o evidenční kontrole, zamítl, nicméně v rámci odůvodnění poskytl cenné rady, jak postupovat při zamrznutí převodu vozidla. Odůvodnění nálezu je tak cenným návodem jak pro ty, kterých se zamrznutí převodu týká, tak i pro správní orgány, které se zamrznutým převodem setkají.
Ústavní soud vyjádřil souhlas s tím, že by určitě měl registr silničních vozidel obsahovat pravdivé a správné údaje. Zdůraznil však také, že je především na účastnících převodu vlastnictví k vozidlu, aby postupovali dostatečně obezřetně. Především však uvedl, že existuje i jiná možnost, jak se opravy zápisu v registru silničních vozidel domoci.
Ústavní soud uvedl s odkazem na dřívější rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 As 254/2016-33, že prodávající, který by zůstal v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník vozidla, se může nápravy domáhat úplně jiným způsobem a na základě úplně jiného právního předpisu. A to konkrétně opravou zapsaných osobních údajů podle právních předpisů na ochranu osobních údajů[5]. Takové žádosti o opravu údaje o vlastníkovi vozidla v registru silničních vozidel však musí předcházet pravomocné soudní rozhodnutí o určení, že prodávající není vlastníkem vozidla. Takový rozsudek potom bude podkladem pro opravu zápisu vlastníka v registru silničních vozidel, a to i tak, že v daném případě dojde k tomu, že jako vlastník konkrétního vozidla nebude v registru silničních vozidel uveden nikdo, jak i bylo uvedeno ve zmíněném rozsudku Nejvyššího správního soudu[6].
Závěr
Co lze tedy doporučit onomu prodávajícímu vozidla, který je stále uveden jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel, přestože již vozidlo fakticky nemá?
V souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, rozebíraným v tomto článku, tak lze doporučit prodávajícímu, který se dostane do situace zamrznutí převodu vozidla především to, aby usiloval o zápis změny vlastníka vozidla postupem dle § 8a zákona o provozu vozidla, kdy takto zahájené řízení má být dle Ústavního soudu důvodem pro vyloučení odpovědnosti za přestupky, za které by jinak prodávající jako evidovaný vlastník či provozovatel vozidla, nesl odpovědnost. Takový vlastník však nemůže příliš spoléhat na to, že by tímto postupem skutečně mohl zápisu změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel dosáhnout. Měl by totiž zvolit postup dle právních předpisů o ochraně osobních údajů a domáhat se opravy údaje o své osobě v registru silničních vozidel jako osobě vlastníka vozidla. Tomu však musí předcházet podání určovací žaloby, včetně zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč[7], a dosažení pravomocného rozsudku, který určí, že prodávající není vlastníkem onoho vozidla. Jako důkaz k žalobě poslouží především uzavřená kupní smlouva a jako naléhavý právní zájem, který je podmínkou určovací žaloby[8], lze uvádět právě zájem na tom, aby prodávající nebyl uváděn jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel.
Pro úplnost je třeba uvést, že v tomto příspěvku rozebíraném nálezu Ústavního soudu je zmiňována zamýšlená novela zákona o podmínkách provozu, která by rozšířila platnost protokolu o evidenční kontrole ze stávajících 30 dní na 2 roky. Projednávání novely však bylo ukončeno s koncem volebního období[9]. Ministerstvo dopravy však pro rok 2022 avizuje další úpravu, a to takovou, která by povinnost dokládat protokol o evidenční kontrole vypustila úplně[10].
JUDr. Hugo Körbl,
advokát a autor komentáře k zákonu o státním občanství
E-mail: info@akkorbl.cz
[1] Srov. ustanovení § 8 zákona 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona 307/1999 Sb., v účinném znění (dále jen „zákon o podmínkách provozu“).
[2] Srov. ustanovení § 8 odst. 6 zákona o podmínkách provozu.
[3] Srov. ustanovení § 83 a § 83a zákona o podmínkách provozu.
[4] Dle krajského soudu je účelem daného zákona zajistit, aby v registru silničních vozidel byla evidence skutečných a aktuálních vlastníků silničních vozidel (srov. návrh Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 2020, sp. zn. 57 A 93/2018).
[5] Konkrétně na základě čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), respektive § 29 zákona 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, v účinném znění.
[6] Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 As 254/2016-33, výslovně uvedl, že stěžovateli v této situaci nezbývalo než opět přistoupit k subsidiární aplikaci zákona o ochraně osobních údajů a údaj o vlastnictví vozidla v registru zlikvidovat, tedy odstranit. Je samozřejmě pravda, že stav, kdy v registru vlastník vozidla není evidován vůbec, není žádoucí. Stejně tak nicméně není žádoucí, aby byla v registru evidována jako vlastník vozidla osoba, která vlastníkem prokazatelně není. V takovém případě se totiž údaj v registru dostává do rozporu nejen se skutečným stavem, což jej činí v podstatě zbytečným, ale také se zákonem o ochraně osobních údajů, a tedy s právy třetích osob. Z toho důvodu je nutné upřednostnit stav, kdy v registru není vlastník evidován vůbec.
[8] Srov. ustanovení § 80 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
