Zaveďte lidem "sociální skóre"

 

Co mají u nás společného člověk vyhýbající se léta práci, čerstvý absolvent vysoké školy, právě propuštěný recidivista a dlouholetý zaměstnanec propuštěný při restrukturalizaci? I když jsou jako lidé odlišní, jako žadatelé o sociální dávky jsou si rovni.

V systému je dnes důležitý pouze příjem žadatele. Je-li příjem stejný, je stejný i přístup státu.

Přitom existuje i jiná možnost: využívat takzvané sociální skóre čili kvantitativní hodnocení zásluh žadatele o společnost.

Každému podle jeho zásluh

Oč jde? Myšlenka vychází z jednoduché úvahy, že není správné v systému házet do jednoho pytle lidi snaživé a pracovité, kteří se dočasně dostali do obtíží, s lidmi problémovými a žijícími asociálně.

Mělo by platit, že zásluhy jsou při žádosti o podporu oceněny, zatímco protispolečenské jednání je znevýhodněno. Zásluhami se rozumějí práce, studium, péče o dítě nebo o nemocného. Protispolečenské jednání je naopak dlouhodobý život na dávkách či výkon trestu. Každé z možných činnosti je přiřazen koeficient podle jejího významu.

Pokud chceme podpořit rodiče starající se o děti, rodičovská péče bude mít koeficient například +1,5. Koeficient může být i záporný, například u výkonu trestu.

Život proměněný v číslo

Stát umí snadno zjistit, jak dlouho žadatel studoval, pracoval, staral se o děti (z evidence České správy sociálního zabezpečení, z matriky studentů apod.). Tyto délky pak vynásobíme příslušnými koeficienty - a výsledné číslo představuje příslušné sociální skóre.

Skóre je objektivní, neboť záleží pouze na osobní historii člověka. Úředník nemá možnost výpočet nijak ovlivnit, v ideálním případě by mohlo skóre vznikat automaticky, na základě informací získaných ve státním systému. Aby však objektivita platila, systém musí být jednoznačný a oproštěný od výjimek.

Podporu dostane, ale...

Druhým krokem je změna zákonů tak, aby výše sociálního skóre měla dopad na podmínky získání sociální podpory.

Zde existuje více cest: sociální skóre může ovlivňovat výši dávky, délku pobírání či nutnost veřejných prací. Systém nemá vést k tomu, že by některý z žadatelů byl úplně vyloučen z možnosti získat podporu. Pouze by určil různé podmínky pro její získání.

Jaké by měla změna výhody a nevýhody? Protože výhod vidím mnohem více a jsou zásadní, začnu u nevýhod. Tou základní je obrovský rozdíl oproti dnešnímu stavu, na nějž jsou lidé zvyklí. Praktickým problémem by se jistě stalo stanovování koeficientů - každý může klást důraz na jinou činnost.

Jak zvýhodnit pracovité

Otázka samozřejmě zní, jaké by byly náklady na zavedení. Bylo by nepochybně nutné propojit informační systémy jednotlivých státních úřadů. To by přišlo na desítky či stovky milionů korun.

Toto sjednocení však vnímám jako nevyhnutelné pro řádné fungování státu, tudíž by tyto náklady souvisely spíše s celkovou modernizací státní správy.

Zásadní výhoda ale spočívá v tom, že stát by - jen co se systém ustálí - dostal k dispozici nástroj, s jehož pomocí by mohl provádět citlivou a spravedlivou sociální politiku, která zřetelně zvýhodňuje snaživé a pracovité.

Autor, student Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU v Ostravě, je členem Mladých konzervativců


Zpracovatel: Anopress IT a.s.