epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 1. 2013
    ID: 88085upozornění pro uživatele

    Závěry znaleckých posudků určujících pravost podpisu z kopie listiny

    Příspěvek se zabývá základními souvislostmi a implikacemi závěrů znaleckých posudků identifikujících pisatele z pouhé kopie sporného dokumentu. Východiskem hledání uvedených souvislostí jsou obecné principy kritického myšlení a výsledky současného vědeckého výzkumu v dané oblasti. Závěr znaleckého posudku vypracovaného ze zkoumání kopie dokumentu musí být formulován podmínečně, neboť nikdy nelze vyloučit technické vykonstruování kopie sporné listiny. Na druhou stranu příspěvek přináší též vědecky podložené ujištění, že fundovaný znalec spolehlivě identifikuje pisatele i z průměrně kvalitní prvokopie dokumentu.

     
     PhDr. Jiří Závora, Ph.D. et Ph.D.  (logo)
     
    V předchozím příspěvku jsem se věnoval adresným závěrům posudků zabývajících se identifikací pisatele rukou psaného podpisu či textu (Závora, 2012)[*]. Tentokrát se budu věnovat závěrům ze zkoumání kopie sporného podpisu. Východiskem mých příspěvků je skutečnost, že jsou znalecké posudky právní obcí čteny „odzadu“, tedy od závěru. Proto považuji za vhodné věnovat se souvislostem zakotvení znaleckého resultátu v empirické skutečnosti a umožnit tak advokátům odhalit případné nesrovnalosti. Při hledání uvedených souvislostí se opírám o obecné principy kritického myšlení a vědeckou metodologii.[1]

    Je-li znalci předložena pouhá kopie sporné listiny, musí pečlivě zvážit, zda posudek vůbec zpracovávat. Neposuzuje totiž podpis, coby záznam lidského projevu, který je prostorovým artefaktem (3D), nýbrž pouhý neprostorový snímek tohoto artefaktu (2D).  Listina je tak buď nositelem stopy, kterou zanechala lidská ruka, nebo pouhé kopie této stopy, kterou zanechalo tiskové zařízení. Při kopírování dochází k absolutní ztrátě prostorových informací, které zanechává pisadlo v podobě vrypu do papíru a nánosu inkoustu. Kopírování působí též mohutnou ztrátu vizuálních informací: při každém kopírování dochází k transkripci konzistentní rukou psané stopy do tzv. bodů různé hustoty, resp. rozlišení (zubatost obrazu původní stopy), a tím k nutné redukci („děravý“ obraz původní stopy). Ztráta informací se samozřejmě násobí se zvyšujícím se pořadím kopie až k úplnému pozbytí výpovědní hodnoty.

    Znalecké zkoumání kopie je proto odkázáno na neprostorové grafické informace. Proto musí znalec před započetím práce pečlivě zvážit, zda kopie splňuje základní kriteria pro zkoumání, kterými jsou dostatečná textovost[2] podpisu a též co možná nejvyšší kvalita kopie. Zjednodušeně řečeno, čím je podpis textovější, delší a komplikovanější, tím více nese identifikačně důležitých informací, a samozřejmě, čím je kopie kvalitnější, tím méně redukce a zkreslení se v ní objevuje.

    Někteří advokáti hledají cestu ke zpochybnění znaleckého závěru zpochybňováním samotné možnosti identifikovat pisatele z kopie. Tudy ovšem cesta nevede, jak plyne z výzkumných zjištění. Fundovaný znalec bezpečně rozpozná padělaný, záměrně pozměňovaný či pravý podpis i z kopie. Found & Rogers (2005) provedli experiment, při kterém testovali validitu znaleckých resultátů, které znalci vyslovili na základě zkoumání kopií sporných dokumentů. Výsledek experimentu prokázal vysoce validní závěry s chybou v průměru pouze v 0,9 %. Autoři recentních studií se shodují, že schopnost formulovat správné a jednoznačné (průkazné) závěry se u různých znalců liší. Z výzkumů navíc vyplynula zajímavá skutečnost, že ti znalci, kteří se při vlastní nejistotě chtěli vyhnout chybě, se uchylovali k nejednoznačným závěrům[3] (Found & Rogers, 2005; Found et al, 2001).

    Jiné studie prokázaly, že rozpoznat kvalitu linie, resp. znaky padělání, je možné již z průměrné kvalitní prvokopie, ačkoliv v některých problematických případech se nebylo možné vyhnout chybám, plynoucím z desinterpretace některých morfologických zvláštností linie, které kopírovací zařízení nebylo schopno plně přenést. Příkladem jsou různé tečky, rozšíření či zeslabení linie, u kterých nelze z kopie určit, zda se nejedná o znaky padělání (zastavování, napojování tahů apod.). Přesnost správného vyhodnocení byla i zde poměrně vysoká, dosáhla 95,8 % (Dawson & Lindblom, 1998; Morton, 1989).

    Problémem k zamyšlení tedy není dovednost znalce rozpoznat pisatele kopie sporného podpisu, nýbrž vždy nejistý vztah mezi spornou listinou a sporným podpisem. Prokázat, že podpis náleží listině, na které je umístěn, lze pouze při zkoumání originálu. U kopie listiny totiž nelze nikdy vyloučit technické padělání.[4]

    V právní praxi je spoléháno například na kopie opatřené ověřovací doložkou. Tento právní fakt však musí pro znalce zůstat pouhým předpokladem, protože znalecké zkoumání se neopírá o právní důkazy a hodnocení, ale o vědeckou metodologii příslušného oboru. V praxi jsem se setkal s případem, ve kterém notářská tajemnice provedla vidimaci listiny, na které nebyl podpis napsán rukou, nýbrž barevně (modře) na listinu dotištěn. Poté byl podpis obtažen patrně vypsaným propisovacím perem, aby měl vryp a působil autenticky. Notářská tajemnice samozřejmě nezkoumala ani inkoustovou stopu ani vryp do papíru a vystavila ověřenou kopii listiny, která byla následně využita k podvodu.

    Závěr

    Znalecký resultát založený na zkoumání pouhé kopie může vypovídat pouze o samotném podpisu. To, zda měl podpis k listině vztah, nelze z kopie určit, a proto též není možné podpis chápat jako nepochybný projev vůle ve vztahu ke sporné listině. Aby byl znalecký závěr plausibilní, musí být v jeho formulaci přesně kvalifikována i listina, která podpis nese.[5] Tím se znalec nutně vyjadřuje i ke vztahu mezi podpisem a listinou. Neměl by se tedy omezovat na závěr bez uvedení podmínky technického padělku. Podstata korektního závěru tedy zní: „...podepsal pan Novák, pakliže se nejedná o technický padělek“. V praxi je možné setkat se s resultáty, které žádnou podmínku o možnosti technického padělání kopie dokumentu neobsahují. Takové resultáty jsou samozřejmě zavádějící a advokátovi se otevírají významné možnosti obrany, které není třeba dále komentovat. Setkal jsem se ovšem i se závěrem, který zněl principielně takto: „Podpis na listině.... je kopií pravého podpisu pana XY...“. Z výše popsaných souvislostí je zřejmé, že explicitní zmínka kopie je nepodstatná a závěr zůstává zavádějící, protože vytváří dojem, že originál sporného podpisu ke sporné listině vztah měl.


    PhDr. Jiří Závora, Ph.D. et Ph.D.

    PhDr. Jiří Závora, Ph.D. et Ph.D.,
    soudní znalec – expertiza ručního písma
    odborný asistent Katedry psychologie
    Univerzity J.E. Purkyně,Ústí n. L.


    PhDr. Jiří Závora, Ph.D. et Ph.D. 

    Klicperova 2122
    269 01 Rakovník

    Tel.: +420 722 913 969
    e-mail: respondeo.dicendum@gmail.com


    Literatura:
    Found, B. & Rogers, D. K. (2005). Investigating forensic document examiners' skill relating to opinions on photocopied signatures. Science & justice 45, (4),199 – 206.
    Found, B., Rogers, D., & HerM, A. (2001). Comparison of document examiners' opinions on original and photocopied signatures. Journal of Forensic Document Examination 14, 1-13.
    Dawson, G.A. &  Lindblom, B.S. (1998). An evaluation of line quality in photocopied signatures. Science & Justice 38(3), 189-194.
    Morton S.E. (1989). A look at newer photocopiers. Journal of Forensic Sciences 34, 461-467.
    [*]Závora, J. (2012). Adresné závěry znaleckých posudků určující pravost podpisu. Bulletin advokacie 11, Praha: ČAK. - k dispozici >>> zde.


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] upozorňuji laskavého čtenáře, že nepocházím z kruhu písmoznalců a nebyl jsem nikdy školen v policejních složkách; při identifikaci pisatele rukou psaného projevu užívám současných vědeckých přístupů a adekvátních metod vycházejících z povahy předmětu zkoumání
    [2] textovost označuje zachování čitelnosti tvaru liter v podpisu; opakem je textově zcela redukovaná lineární parafa, kde se litery docela ztratily
    [3] v písmoznalecké praxi hovoříme o tzv. pravděpodobnostních závěrech
    [4] sporný podpis mohl být vždy na originální dokument nějakým způsobem přenesen, např. dotisknut či nakopírován
    [5] např.: „Podpis ve znění Novák na kupní smlouvě ze dne .... uzavřené mezi Novákem a Novotným... podepsal pan Novák“.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    PhDr. Jiří Závora, Ph.D. et Ph.D.,
    24. 1. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.