Zdravotní tvrzení: seznamy jsou konečně zde !

Již po tři roky se odborná veřejnost potýká s problémem, který se jmenuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.

Toto nařízení, které je samozřejmě přímo účinné, má za cíl regulovat používání nutričních a zdravotních tvrzení u potravin, a to nejen na obalech, ale také v reklamě. Princip nařízení je jednoduchý: dnes jsou v celé EU všechna zdravotní tvrzení zakázána, aby se potraviny nepletly s léky, ale trh si je žádá a proto je namístě některá oprávněná zdravotní tvrzení u potravin povolit. Jde o logickou úvahu, ke které se postupně přidali i ti, kteří původně naříkali nad další regulací z Bruselu. Podstatou celého nařízení, bez kterého nemůže vůbec fungovat, je vydání celoevropského seznamu povolených zdravotních tvrzení.

Seznam ovšem dlouho nevycházel, což vedlo ke skutečným absurditám a také k mnohým pokutám, uděleným Radou pro rozhlasové a televizní vysílání právě za neschválená zdravotní tvrzení v reklamách potravin. Nyní Evropská komise konečně vydala prvních sedm samostatných Nařízení, ve kterých určitá tvrzení právně závazně povoluje či zakazuje, tedy první část zmíněného seznamu. Vydala je velmi nenápadně, až bezmála utajeně a tak o nich dlouho nikdo nevěděl. Jde například o Nařízení Komise č. 983/2009, č. 384/2010 anebo č. 1024/2009.

Nařízení překvapivě vycházejí vždy k malým skupinkám tvrzení. V této fázi, po letech diskusí, odborných evropských plén a zasedání nejlepších odborníků by se spíše hodilo rčení „hora porodila myš“, když výsledkem je například vědecké povolení tvrzení „Vápník je potřebný pro normální růst a vývin kostí u dětí“. Ale jak bude povolených tvrzení přibývat, bude snad i takto vznikající seznam dávat oporu dalším a dalším výrobcům a nakonec, možná, bude reklama potravin jen vědecky správná.

Co se tedy již například smí ? Konečně můžete u Vaší potraviny třeba sdělit, že „Bylo zjištěno, že estery rostlinných stanolů snižují hladinu cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu je rizikovým faktorem pro vznik ischemické choroby srdeční“, ale musíte to doprovodit informací, že příznivého účinku se dosáhne při přívodu nejméně 2 g rostlinných stanolů denně. Lze také říci, že „Bílkoviny jsou potřebné pro normální růst a vývin kostí u dětí“ anebo že „Vitamin D je potřebný pro normální růst a vývin kostí u dětí“, pokud jej ovšem máte v produktu stanovené množství. Evropská komise také potvrzuje, že „Bylo zjištěno, že žvýkačka oslazená 100% xylitolem snižuje množství zubního plaku. Velké množství zubního plaku představuje rizikový faktor při tvorbě zubního kazu u dětí.“, avšak k tomu je třeba spotřebitelům dodat, že příznivého účinku je dosaženo konzumací 2–3 g žvýkačky oslazené 100% xylitolem nejméně třikrát denně po jídle.

A co se již jednoznačně nesmí ? Zakázáno kupodivu bylo třeba tvrzení „Černý čaj vám pomůže soustředit se“ či snad ještě překvapivěji „Mléčné výrobky (mléko a sýry) podporují zdravý chrup u dětí“.

Doplňuji jen, že každý obal, na kterém je nějaké zdravotní tvrzení, musí navíc obsahovat sdělení o významu různorodé a vyvážené stravy a zdravého životního stylu; množství potraviny a způsob konzumace potřebné k dosažení uvedeného příznivého účinku; sdělení určené osobám, které by se měly vyhnout konzumaci této potraviny a vhodné varování, pokud nadměrná konzumace daného produktu může ohrozit zdraví. A ještě dále, týká-li se tvrzení prevence nemoci či dětí, musí též uvádět, že na vzniku onemocnění, na které tvrzení odkazuje, se podílí více rizikových faktorů a že úprava jednoho z těchto rizikových faktorů může nebo nemusí mít příznivý účinek.