Zdražení plynu může zatížit rozpočet obcí, které jej zavádějí

Zvyšování cen plynu bude pro
některé malé obce, které jej teprve zavádějí, znamenat větší
zatížení rozpočtů. Uvažují totiž o tom, že budou vyššími dotacemi
přesvědčovat lidi, kteří kvůli růstu cen již o plyn nestojí, aby
si jeho zavedení opět rozmysleli. Pokud totiž v obcích nezačne
fungovat alespoň polovina přípojek na plyn, samosprávy přijdou o
státní dotace. To si především malé obce nemohou dovolit.
Jednou z posledních velkých akcí v kraji je plynofikace 15
obcí v labském údolí. Akci za celkem 3,6 milionu eur, tedy asi
113 milionů korun, podpořila i Evropská unie. Podle starostů byl
před několika lety zájem lidí téměř stoprocentní, postupně ale
klesal. Nyní například starostové Velemína a Libochovan na
Litoměřicku odhadují zájem zhruba na 40 procent.
Již nyní dává Velemín lidem nenávratnou dotaci 15.000 korun,
aby je k zavedení plynu motivoval. "Je možné, že po zdražení
příspěvky i zvýšíme. Musíme lidi přesvědčit," řekl ČTK starosta
Jiří Skalický. Obec totiž podle něj nemůže riskovat, že nesplní
podmínku na připojení alespoň poloviny domácností. Na projekt
totiž získalo dotaci asi pět milionů, sama obec dá milion korun.
Roční rozpočet Velemína je přitom sedm milionů. "Pokud bychom to
museli vrátit, nevím, co by bylo," podotkl Skalický.
Zvýšení cen plynu by podle mluvčího Severočeské plynárenské
Josefa Chýleho zájem obcí o plynofikaci mohlo snížit. Týkalo by
se to však zřejmě jen menších obcí, protože v kraji jsou na plyn
napojené všechny obce nad 5000 obyvatel a drtivá většina nad 2000
obyvatel.
Právě chystané zdražení plynu je nejspíš jednou z příčin,
proč Mariánské Radčice na Mostecku zvažovanou plynofikaci obce
odložily. Lidé používají elektřinu, ale stále více se vracejí k
topení uhlím. "V poslední době skutečně přibývá domácností, které
preferují hnědé uhlí a využívají kombinovaný způsob vytápění.
Uhlí je totiž v porovnání s elektřinou i plynem nejlevnější,"
řekla starostka obce Vlasta Tůmová.
Přechod některých lidí na topení uhlím alespoň zčásti
zaznamenaly hnědouhelné společnosti. "Růst cen plynu pociťujeme
jen v kategorii tříděného uhlí v komunální sféře. Nedaří se nám
jeho prodej zvýšit, zastavili jsme však alespoň sestupnou křivku,
patrnou už od roku 1990," uvedl obchodní ředitel Severočeských
dolů Chomutov Jan Demjanovič.
Některé obce se obávají, že by přechod lidí na tuhá paliva
mohl opět zhoršit ovzduší ve městech. Snaží se v tom proto lidem
alespoň nepřímo zabránit. Například Litoměřice podle šéfa odboru
životního prostředí Pavla Gryndlera od roku 2000 podporují až
20tisícovou dotací domácnosti, které na ohřev vody použijí
solární kolektory. Podmínkou však je, že nesmějí topit uhlím.
Když to lidé nesplní, dotaci musí vrátit a zaplatit sankci 20
tisíc korun. "Připravujeme také projekt podpory tepelných
čerpadel. Mohlo by to fungovat již letos," řekl Gryndler.
V kraji používá podle odhadů SČP plyn přímo k topení asi
pětina domácností. Dalších 12 procent používá plyn nepřímo,
protože plyn spalují kotelny dálkového topení. Uhlí používá
zhruba 37 procent domácností.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz