Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení

V tomto článku se zaměříme především na druhé dva výše zmíněné body, tedy na vybrané části novelizace zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“).

Úvodem je třeba zmínit, že jedním z cílů novely je rozdělení procesu založení a vzniku obchodních korporací a procesu získání živnostenského oprávnění.[1] Doposud bylo nezbytné nejprve založit společnost, následně získat živnostenské oprávnění a teprve poté zapsat takovou společnost do obchodního rejstříku (ledaže předmět činnosti nevyžadoval získání živnostenského oprávnění). Novelou došlo s účinností ke dni 15. ledna 2023 ke zrušení stávajícího znění § 13 zákona o veřejných rejstřících a zápis nově založené společnosti do obchodního rejstříku nadále není podmíněn vydaným živnostenským oprávněním. Tato změna má proces zakládání a vzniku obchodních korporací urychlit.

Novela dále reflektuje požadavky směrnice o digitalizaci (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. 6. 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností), jejímž cílem je umožnit vytvářet kapitálové společnosti plně elektronicky. Směrnice o digitalizaci mimo jiné požaduje po členských státech, aby existovala pravidla pro vyloučení osob z výkonu funkce a fungovala výměna informací o takto vyloučených osobách mezi členskými státy[2], a to pomocí systému propojených rejstříků[3]. Novela tak s účinností k 1. červenci 2023 zavádí evidenci osob, u nichž je dána překážka výkonu funkce[4], a upravuje požadavky na způsobilost člena voleného orgánu obchodní korporace k výkonu funkce a její prokazování[5].

Evidence vyloučených osob

Reklama

AI pro práci se smlouvami (online - živé vysílání) - 3.2.2026

3.2.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Do evidence vyloučených osob budou zapisovány osoby, (i) které byly rozhodnutím soudu vyloučeny z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 až 65 zákona o obchodních korporacích; (ii) kterým byl uložen zákaz činnosti zakládající překážku výkonu funkce; (iii) které byly odsouzeny pro trestný čin zakládající překážku výkonu funkce; nebo (iv) na jejichž majetek byl prohlášen konkurs.[6] Obecně řečeno se jedná o všechny osoby, u nichž bude dána překážka výkonu funkce podle nově navrhovaného znění § 46 odst. 1 zákon o obchodních korporacích, založená orgány veřejné moci České republiky.

Evidence bude neveřejná[7], možnost nahlížet do ní budou mít soudy a notáři[8] a jejím správcem bude Ministerstvo spravedlnosti[9]. Na úrovni členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru je pak výměna informací o osobách, u nichž existuje překážka výkonu funkce založená rozhodnutím veřejné moci, zajištěna pomocí systému BRIS (Business Registers Interconnection System).[10]

Překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace

Základní předpoklady pro vznik funkce člena voleného orgánu (např. svéprávnost, absence úpadku) budou nadále stanoveny v § 152 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Ve vztahu k obchodním korporacím bude s účinností k 1. červenci 2023 způsobilost být členem voleného orgánu upravena v ustanovení § 46 zákona o obchodních korporacích, avšak bez odkazu na bezúhonnost podle živnostenského zákona, jak je tomu v současnosti[11].

Zároveň se v ustanovení § 13 zákona o veřejných rejstřících účinném již od 15. ledna 2023 staví na jisto, jak se způsobilost vůči veřejnému rejstříku prokazuje: čestným prohlášením osoby, která má být zapsána. Následkem nepravdivosti čestného prohlášení je již sama skutečnost, že osoba nezpůsobilá být členem voleného orgánu se jím v souladu s ustanovením § 155 občanského zákoníku nikdy nestane, a dále vznik trestněprávní odpovědnosti za uvedení nepravdivých údajů, respektive zamlčení podstatné skutečnosti podle § 254 odst. 2 trestního zákoníku.

Mohlo by se tedy zdát, že pro prokázání způsobilosti postačí čestné prohlášení, s tím, že výpis z rejstříku trestů, kterým se dokládá bezúhonnost dle živnostenského zákona, již není v rámci rejstříkového řízení nezbytný. Důvodová zpráva k novele ostatně uvádí, že dokládání výpisu z rejstříku trestů bude účinností novely nadbytečné. Bez povinnosti zapisovaných osob dokládat výpis z rejstříku trestů, zejména u osob zahraničních, které nejsou občany České republiky, by ale při současné právní úpravě soudy ani notáři neměli možnost ověřit pravdivost čestného prohlášení. Evidence vyloučených osob, která má v podstatě nahradit zdroj informací ohledně způsobilosti a bezúhonnosti zapisované osoby přitom bude dostupná až 1. července 2023.

Podle našich zkušeností soudy dosud od kontroly výpisů z rejstříku trestů u zapisovaných zahraničních osob, které nejsou občany České republiky, neupouštějí a požadují veškeré podklady, jako před účinností novely, navzdory již účinnému ustanovení § 13 zákona o veřejných rejstřících.

Ačkoli není vyloučeno, že i soudy a notáři v rámci rejstříkového řízení od vyžadování výpisů z rejstříku trestů upustí, lze v zájmu hladkého průběhu zápisu členů volených orgánů obchodních korporací do obchodního rejstříku doporučit nadále, alespoň do konce června 2023, tj. do doby, než bude funkční evidence vyloučených osob, výpisy z rejstříku trestů k prokázání bezúhonnosti dle živnostenského zákona dokládat.

Kristýna Kupcová,
koncipientka PRK Partners