epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    22. 8. 2019
    ID: 109845upozornění pro uživatele

    Zpracování biometrických údajů zaměstnanců

    Podle nařízení EU č. 2016/679 o ochraně osobních údajů (GDPR) se biometrickými údaji rozumí osobní údaje týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, které umožňují nebo potvrzují její jedinečnou identifikaci. Nejvíce se v praxi používají otisky prstů nebo dlaně, zobrazení obličeje, snímky oční rohovky, biometrický dynamický podpis nebo hlas. Zaměstnavatelé v rostoucí míře zpracovávají biometrické údaje zaměstnanců za účelem evidence docházky nebo kontroly vstupu na vybraná pracoviště anebo jako bezpečnostní opatření pro přihlášení do technických zařízení (např. počítač nebo telefon). Jelikož se biometrické údaje považují za osobní údaje zvláštní kategorie, tak jsou pro jejich zpracování stanovena přísná pravidla.

    Současná právní úprava

    Zpracování biometrických údajů nyní upravuje nařízení GDPR. Biometrické údaje patří mezi tzv. osobní údaje zvláštní kategorie, pro které platí obecný zákaz jejich zpracování. Nicméně článek 9 odst. 2 GDPR stanoví několik výjimek z tohoto zákazu, zejména v případě (a) výslovného souhlasu subjektu údajů; (b) plnění povinností správce údajů nebo subjektu údajů v oblasti pracovního práva a sociálního zabezpečení, pokud je povoleno právem EU nebo členského státu (např. předávání osobních údajů zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně); (c) ochrany životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby, pokud subjekt údajů není fyzicky nebo právně způsobilý udělit souhlas; a další.

    Navíc podle článku 9 odst. 4 nařízení GDPR členské státy mohou zachovat nebo zavést další podmínky, včetně omezení, pokud jde o zpracování genetických údajů, biometrických údajů či údajů o zdravotním stavu. Z tohoto ustanovení není zcela zřejmé, zda členské státy mohou tyto podmínky zpracování mj. biometrických údajů pouze zpřísnit nebo také zmírnit. Ovšem pravděpodobně bude přípustné tyto podmínky i zmírnit vzhledem ke znění ustanovení, vnitrostátní aplikaci jiných členských států a aktuálnímu výkladu Úřadu pro ochranu osobních údajů ČR (ÚOOÚ). V České republice zatím žádná zvláštní úprava ve vztahu ke zpracování biometrických údajů zaměstnanců údajů.

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Úřad pro ochranu osobních údajů rozlišoval do účinnosti GDPR (tj. květen 2018) dva možné způsoby zpracování biometrických údajů s odlišnými právními režimy.[1]

    Za první způsob ÚOOÓ označoval zpracování biometrických údajů (např. otisků prstů), při němž se uchovávají pouze některé znaky vytvářející redukovanou biometrickou šablonu (převedenou např. na číselný údaj), která není volně čitelná a není ji možné převést zpět na biometrický údaj. Při snímání biometrického obrazu tak dochází pouze k ověření totožnosti zaměstnance a samotné biometrické údaje nejsou dále zpracovány. Podle ÚOOÚ se v takovém případě nejednalo o zpracování citlivých osobních údajů, a tudíž nebyl nutný výslovný souhlas dotčených osob nebo jiný právní titul stanovený pro zpracování citlivých osobních údajů (resp. dle GDPR údajů zvláštní kategorie).

    Do druhé skupiny zpracování biometrických údajů byly řazeny technická řešení, která biometrické údaje uchovávají a aktivně je využívají například pro verifikaci každého dalšího podpisu subjektu údajů a umožnují tedy další zpracování těchto biometrických údajů. Taková technická řešení posuzoval ÚOOÚ jako zpracování citlivých osobních údajů, která zásadně vyžadují výslovný souhlas subjektu údajů.

    ÚOOÚ vydal v návaznosti na účinnost nařízení GDPR nové stanovisko upozorňující na změnu v jeho hodnocení právní ochrany biometrických údajů.[2] V tomto stanovisku se mj. uvádí, že uchování biometrických šablon a jejich zpracování za účelem identifikace osob se podle GDPR považuje za zpracování osobních údajů zvláštní kategorie. Podle ÚOOÚ tak není možné od účinnosti GDPR postupovat v mezích jeho dosavadního stanoviska k biometrickým údajům č. 3/2009. Z nového stanoviska ÚOOÚ vyplývá, byť ne zcela jasně, že jakékoliv zpracování biometrických údajů za účelem identifikace osob má být posouzeno jako zpracování osobních údajů zvláštní kategorie. Oba výše uvedené způsoby zpracování biometrických údajů tedy podle ÚOOÚ vyžadují výslovný souhlas dotčených subjektů údajů nebo jiný právní titul stanovený v článku 9 odst. 2 nařízení GDPR.

    Návrh ÚOOÚ na změnu právní úpravy v zákoníku práce

    Pokud by se jakékoliv zpracování biometrických údajů řídilo pravidly GDPR pro zpracování osobních údajů zvláštní kategorie, tak dle stávajícího právního řádu ČR by zaměstnavatel zásadně nemohl zpracovávat biometrické údaje zaměstnanců bez jejich výslovného souhlasu. Výslovný souhlas však musí být kdykoliv odvolatelný. Zaměstnavatel by tudíž nemohl ani v odůvodněných případech kontrolovat docházku zaměstnanců nebo jejich přístup na pracoviště se zvláštním režimem na základě sejmutí otisku prstu nebo jiného biometrického údaje; až na výjimky jako je například kontrola vstupu do prostoru zařízení s jaderně energetickými reaktory, kdy zákon výslovně stanoví, že se použije biometrické identifikace.

    S ohledem na výše uvedené ÚOOÚ podal připomínku k návrhu novely zákoníku práce předkládané Ministerstvem práce a sociálních věcí, v níž navrhuje řešení problematiky zpracování biometrických údajů.[3] Tato novela měla nabýt účinnosti k 1. červenci 2019 a částečně k 1. lednu 2020, avšak ještě nebyla předložena Poslanecké sněmovně, a proto lze očekávat posunutí účinnosti na pozdější termín. Novela zákoníku práce se dotýká mj. úpravy dovolené, dočasného přidělení a přechodu zaměstnanců, sdílených pracovních míst a doručování.

    ÚOOÚ navrhuje, aby v rámci této novely zákoníku práce bylo přijato nové ustanovení § 316a upravující biometriku zaměstnance. Systematicky by se tedy jednalo o doplnění stávajícího ustanovení § 316 zákoníku práce, které upravuje ochranu majetkových zájmů zaměstnavatele a ochranu osobních práv zaměstnance včetně podmínek, za kterých může zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele (sledováním zaměstnance, odposlechem záznamu jeho telefonických hovorů, kontrolou elektronické pošty či listovních zásilek). Zákoník práce nyní vyžaduje, aby zaměstnavatel měl k zavedení takových kontrolních mechanismů závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti (např. nebezpečný provoz nebo i ochrana majetku) a aby zaměstnavatel informoval zaměstnance o rozsahu kontroly a způsobech jejího provádění.

    Podle ÚOOÚ však současná právní úprava neobsahuje výslovné zmocnění ke zpracování biometrických údajů zaměstnavatele v souladu s GDPR, a proto neopravňuje zaměstnavatele ke zpracováním biometrických údajů zaměstnanců za účelem evidence docházky nebo kontroly vstupu na pracoviště. Z tohoto důvodu ÚOOÚ navrhuje, aby zákoník práce výslovně stanovil, že zaměstnavatel může využívat k ochraně svých výrobních a pracovních prostředků a technologií biometrické údaje identifikující zaměstnance a používající pouze morfologické znaky zaměstnanců (např. digitální otisk, scan žilního systému ruky). Dle návrhu ÚOOÚ by tyto údaje bylo možné vyžívat výhradně pro účely kontroly přístupu k výrobním a jiným provozním zařízením zaměstnavatele a vstupu do objektů zaměstnavatele nebo jejich částí, kde jsou taková zařízení umístěna. Pro tyto účely a v přímé věcné souvislosti s nimi by se navíc mohly zpracovávat jen tyto údaje: (a) obecné identifikační údaje zaměstnance včetně fotografie a jeho identifikační údaje vytvořené zaměstnavatelem; (b) dále nezbytné provozní údaje (např. pracovní zařazení a přiznaná oprávnění) a (c) osobní údaje vytvořené technickým zařízením nebo za jeho pomoci, tj. zpravidla vstupy a přístupy.

    Ostatní podmínky zpracování biometrických údajů zaměstnanců (zabezpečení údajů, ohlašování bezpečnostních incidentů, doba uchování údajů, informování a práva zaměstnanců jako subjektů údajů) by se pak řídily obecnými ustanoveními GDPR.


    Mgr. Bc. Jiří Prouza,
    advokát

    CHSH Kališ & Partners, advokátní kancelář
     
    Týn 639/1  
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 221 111 711
    e-mail:    office@chsh.cz

    _____________________________________
    [1] Stanovisko ÚOOÚ č. 3/2009, Biometrická identifikace nebo autentizace zaměstnanců. K dispozici >>> zde:

    [2] Stanovisko ÚOOÚ č. 1/2017. K dispozici >>> zde.

    [3] Připomínka ÚOOÚ k návrhu novely zákoníku práce. K dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Jiří Prouza (CHSH Kališ & Partners)
    22. 8. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Zvýšení odškodnění pozůstalých po zaměstnanci zemřelém v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání pro rok 2023
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2023 a další související změny
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Již nejen dávka otcovské poporodní péče dle zákona o nemocenském pojištění, ale od 1. 12. 2022 v zákoníku práce výslovně i otcovská dovolená
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Změny základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2023
    • Výpověď pro nadbytečnost po předchozím neplatném skončení pracovního poměru
    • K 1. lednu 2023 došlo (zase) k běžné a pravidelné valorizaci úrazových rent

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    • Jak na zaměstnanecké bonusy
    • Práce pro digitální platformy – Úsvit regulace
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Předsmluvní odpovědnost
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Výpověď pro nadbytečnost po předchozím neplatném skončení pracovního poměru

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Závěť (exkluzivně pro předplatitele)

    V ustanoveních § 555 a násl. o. z. je obsažena obecná úprava interpretace právních jednání, u některých právních jednání stanoví zákon speciální pravidla pro jejich výklad. Tak...

    Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

    Částka vymožená v exekuci prodejem nemovitých věcí se nemusí vždy shodovat s výtěžkem, kterého by bylo dosaženo při zpeněžení takové nemovitosti (coby předmětu zajištění) v...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.