Zveřejňování ceny, obchodní tajemství a obcházení zákona o registru smluv

Den D – 1. červenec

Prvního července 2017 nabývají účinnosti podstatná ustanovení zákona 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv („zákon o registru smluv“), na základě kterých je zveřejnění v registru smluv podmínkou účinnosti těchto smluv. Jedná se o § 6, pojednávající o následcích uveřejnění smlouvy, a ustanovení § 7, které upravuje zrušení smlouvy.

Paragraf 6 zákona, který se použije poprvé pro smlouvy uzavřené 1. 7. 2017, uvádí dvě pravidla:

• a) Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění
• b) Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv nabývá účinnosti smlouva, která byla uzavřena za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí.
  

Podle § 7 zákona o registru v zásadě platí, že smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, avšak nebyla uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, se ruší od počátku. Toto ustanovení se použije poprvé pro smlouvy uzavřené 1. 7. 2017.

Tendence cenu nezveřejnit jsou patrné

S plnou účinností zákona o registru smluv začíná řada subjektů řešit zejména otázku zveřejňování ceny za určité služby. Důvody jsou různé a nemusí být vždy nekalé. Výše odměn či cen může v některých případech působit na občany jako rudý hadr na býka. A to i přesto, že se jedná o cenu v místě a době zcela běžnou a přiměřenou. Z důvodu obav z reakcí tak mohou přijít tendence cenu nějak schovat. V jiných případech může být důvodem konkurenční prostředí trhu nebo jiné okolnosti. Cíl však bude vždy stejný. Snaha nějakým způsobem skrýt, tedy nezveřejnit výši odměny, resp. cenu. Faktické provedení je snadné. Jednoduše cenu znečitelníte v rámci zveřejněné smlouvy nebo danou část nezveřejníte. Problém však tkví v právních následcích onoho znečitelnění ceny. Již nyní lze sledovat snahy určitých subjektů, mezi nimiž lze nalézt také velké společnosti poskytující plnění státu, obcím, krajům, příspěvkovým organizacím, zdravotním pojišťovnám apod., docílit znečitelnění informací ohledně ceny. A to může mít za následek také zrušení smlouvy ex tunc.

Schování ceny za obchodní tajemství

Nejčastější metodou, jak cenu zatajit a nezveřejnit je podřazení ceny pod tzv. obchodní tajemství. Zákon o registru smluv totiž v § 3 uvádí, že prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím, tedy zejména zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím („ZSPI“).

Podle § 9 odst. 1 ZSPI se neposkytne informace, je-li obchodním tajemstvím. Co je tedy ono obchodní tajemství? V českém právu je obchodní tajemství vymezeno v § 504 občanského zákoníku jako skutečnost (informace), která:

• je pravděpodobně konkurenčně významná
• určitelná
• ocenitelná a
• v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupná, která
• souvisí se závodem (ve smyslu § 502 občanského zákoníku) a
• jejíž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem její utajení
  

Podstatné je, že obchodní tajemství musí splňovat výše uvedené znaky kumulativně, nepostačí pouhé prohlášení stran smlouvy, že daná informace je obchodním tajemstvím. Musí tedy být splněny objektivní znaky, nikoliv pouze subjektivní hledisko. Běžně pak budou za obchodní tajemství pokládány různé obchodní strategie, záměry, seznamy obchodních partnerů, údaje o výrobních nákladech. Naplňuje však uvedené znaky také CENA? Je také cena obchodním tajemstvím?

Patrně bude nutné každý případ zkoumat individuálně. Nicméně nelze opomenout jednu skutečnost. Zveřejnění cen u některých smluv bylo tím zásadním důvodem pro vytvoření registru smluv jako takového. Smysl a účel zákona o registru smluv tedy v tomto směru spíše nahrává povinnosti cenu zveřejnit. Koneckonců z § 5 odst. 5 písm. c) zákona je patrné, že zveřejňována má být zejména cena a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnota předmětu smlouvy, lze-li ji určit.

V případě čerpání veřejných prostředků je navíc právní úprava ještě striktnější. Podle § 9 odst. 2 ZSPI se při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto veřejných prostředků za porušení obchodního tajemství. Ochrana obchodního tajemství je tedy tímto v případě veřejných prostředků prolomena.

I zde však bude na místě sledovat vývoj judikatury a výkladu jednotlivých ustanovení zákona o registru smluv. Tlak na znečitelnění některých částí smluv, například ceny, bude možná nadále vyvíjen a je otázkou, zda neovlivní také výklad zmíněných ustanovení, případně legislativní změny zákona o registru smluv.

Jak je to s umělci a jejich honoráři?

Právě výše honoráře umělce, která se může zdát mnohdy nepřiměřeně vysoká, bývá trnem v oku pro lidi, pakliže je hrazen z veřejných financí. Z tohoto důvodu mohou strany smlouvy o autorském dílu nebo uměleckém výkonu chtít cenu zatajit. K zodpovězení otázky, zda tak mohou učinit například začerněním ujednání  o ceně, rozdělme prvně tyto smlouvy do dvou skupin:

• a) Smlouvy uzavřené přímo s umělcem či autorem
• b) Smlouvy uzavřené s agenturou, která určitým způsobem umělce či autora zastupuje, nicméně stranou smlouvy je agentura, nikoliv umělec
  

V prvním případě zákon uvádí, že povinnost uveřejnit smlouvu v registru smluv se nevztahuje na smlouvu, která je uzavřena s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem. Pak tedy není nutné uveřejnit ani smlouvu samotnou, natož ujednání o ceně.

Druhý případ je komplikovanější. Smlouva totiž není uzavřena s autorem ani s výkonným umělcem, ale s nějakou agenturou, tedy právnickou osobou, kterou však nelze považovat za umělce ani za autora. V určitých případech ji lze považovat za právního zástupce těchto osob. Je to ale dostačující k aplikaci výjimky z povinnosti zveřejňování smluv jako v prvním případě? Smlouva je sice uzavírána v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem, takže tato část podmínky by splněna byla, nicméně nikoliv s umělcem či autorem, takže zde naplnění dané podmínky pokulhává. A dle mého názoru zásadně. Nicméně bych nepředbíhal a vyčkal bych první judikatury v této věci.

 


Jiří Klega,
advokát


JAKOVIDIS | KLEGA | PARTNERS  advokátní kancelář

U Staré elektrárny 291/11, 710 00 Ostrava
Slívenecká 1121/72, 155 00 Praha 5
Bohumínská 1553, 73532 Rychvald

Tel.:    +420 608 133 636
e-mail:    klega.j@advokatova.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz