Zaměstnavatel nemá povinnost zaměstnancům zajistit stravování, je však povinen zaměstnancům ve všech směnách, s výjimkou zaměstnanců vyslaných na pracovní cestu, stravování umožnit, současně je povinen poskytnout za stanovených podmínek, které si přiblížíme, zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech, popř. jen přiměřenou dobu na oddech a…
V souvislosti s novou právní úpravou administrativněprávního postihu nelegálního zaměstnávání formou zastřeného faktického pracovněprávního vztahu (tzv. švarcsystému) a s formou jejího prosazování se mj. nabízí možnost širšího zhodnocení této rozporuplné problematiky v rámci celkového kontextu úpravy a faktického stavu správního trestání v České…
Zaměstnanci, jenž vykonává práce, které (prokazatelně) nemohou být přerušeny, a proto mu nemůže být poskytnuta řádná přestávka v práci na jídlo a oddech, musí být zajištěna (aspoň) přiměřená doba na oddech a jídlo. Tato doba se započítává do pracovní doby, zatímco doba (standardní) přestávky v práci na jídlo a oddech se do pracovní doby…
Společně s rozsáhlou novelou zákoníku práce byl od 1.1.2012 novelizován i zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který zavedl novou definici nelegální práce, do níž byl zahrnut i výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, tedy tzv. švarcsystém čili najímání osob samostatně výdělečně činných (dále též „OSVČ“) na pozice, ve…
Diskuze nad možností odstoupení od konkurenční doložky přímou aplikací ustanovení § 310 odst. 4 zákoníku práce vyřešil judikát Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 4986/2010 ze dne 20. 9. 2011, který shodně s názory většinové odborné veřejnosti potvrdil, že není možné odstoupit od konkurenční doložky, pokud tato možnost nebyla mezi stranami výslovně…
Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale je mimo pracoviště – např. ve svém bydlišti připraven k výkonu práce pro svého zaměstnavatele. Avšak přestože nepracuje, musí být jeho připravenost k práci odměněna. Zákoník práce definuje pracovní pohotovost v ust. § 78 odst. 1 písm. h) jako dobu, v níž je zaměstnanec připraven k…
O tom, co obsahuje a přináší nová úprava zdravotní preventivní péče zaměstnanců, bylo již napsáno mnohé.[1] Cílem tohoto příspěvku proto není novou úpravu komplexně popsat, nýbrž blíže rozebrat některé dílčí otázky, které vyvolává. Pro obecné seznámení s problematikou doporučuji některý z citovaných článků. Ministerstvem zdravotnictví připravovaná…
Předčasem bylo konstatováno na této stránce, že trendem poslední doby je, že se mezi pracovněprávními spory začala poměrně často objevovat otázka diskriminace. [1] Tomu lze přisvědčit a dodat, že žalobci nejsou se svým tvrzením, že byli diskriminováni, v těchto či podobných – skutkově příbuzných – případech, a to i přes jejich procesní zvýhodnění…
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele vyplývající pro něho z pracovního poměru na straně jedné a koneckonců i jedním z nejdůležitějších motivů (když ne přímo tím určujícím – nejhlavnějším), proč na straně druhé fyzická osoba - zaměstnanec vstupuje do zaměstnání, je platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu (resp. plat). [1] Výše mzdy je…
Prací přesčas se rozumí práce, jejíž výkon musí současně splňovat v následujícím textu blíže diskutované tři definiční znaky vyplývající konkrétně z ustanovení § 93 a dále § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce. Prací přesčas je tak práce konaná zaměstnancem: a) na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, b) nad stanovenou týdenní pracovní dobu…
Zákoník práce vychází z toho, že práce v sobotu a v neděli představuje pro zaměstnance, podobně jako práce přesčas nebo práce v noci, zásah do osobního života, [1] a proto ji zvýhodňuje.
Media před časem informovala o prvních údajích o provedených kontrolách Státního úřadu inspekce práce (SUIP), které byly na začátku roku 2012 avizovány v souvislosti s přijetím novely zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti („ZoZ“). Tato novela zásadně zpřísnila zákonnou úpravu výkonu nelegální práce a výši…
Ve věci projednávané Nejvyšším soudem ČR pod sp. zn. 21 Cdo 1951/2009 a uzavřené rozsudkem ze dne 14. 7. 2010 byly mimo jiné řešeny právní otázky, kdo je povinen uspokojit nárok zaměstnance na náhradu mzdy, poskytované při neplatném rozvázání pracovního poměru, měla-li práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu zaměstnance přejít na jiného, než…
Ústavní soud rozhodl koncem dubna 2012 o zamítnutí návrhu na zrušení tzv. 3 denní karenční doby, který je v současné době upraven v ustanovení § 192 odst. 1 zákoníku práce. Ústavní soud obdržel návrh na zrušení 3 denní karenční doby již koncem roku 2010. Navrhovatelé argumentovali mimo jiné rozporem s právem občana na přiměřené hmotné zabezpečení…
Až do dále uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo zcela zřejmé, za jakých podmínek může zaměstnavatel odstoupit od konkurenční doložky. Nebylo jasné, jak vyložit ust. § 310 odst. 4 zákoníku práce o tom, že zaměstnavatel může od dohody o konkurenční doložce odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance - zda tímto ustanovením…
Od 1. 1. 2012 byla zpřísněna pravidla zákoníku práce pro krácení stravného v případech, kdy je zaměstnanci během tuzemské pracovní cesty či části zahraniční pracovní cesty na území České republiky poskytnuto bezplatně, tedy bez finančního přispění zaměstnance, jídlo charakteru snídaně, oběda nebo večeře.
Nejvyšší soud ČR zjevně zpřísnil svůj přístup v otázkách posouzení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem z důvodu, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí období (do 31. 12. 2011 termínu) [1] splatnosti. Oproti nedávné době vykládá podmínky…
Klíčové pro nárok na opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti a míru tohoto nároku podle ust. § 48 a 49 zákona o zaměstnanosti[1] je, zda uchazeči o zaměstnání v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula, nebo neuplynula celá podpůrčí doba (tedy zda ji nezaměstnaný vyčerpal, nebo nevyčerpal), jakož i doba…
O tom, kdy bude čerpat zaměstnanec dovolenou, rozhoduje zaměstnavatel. Existují však dvě výjimky, kdy toto právo přísluší samotnému zaměstnanci.
Jednou ze základních povinností dočasně práce neschopného pojištěnce (pacienta) je dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, ten zahrnuje i povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených (ošetřujícím lékařem stanovených) vycházek, samozřejmě za předpokladu, že pojištěnec vůbec nějaké vycházky povoleny má… Až do 1. 1. 2012…
Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...
Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...
Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...
Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...
ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...
