Dohoda o provedení práce je jedním ze třech základních pracovně-právních vztahů, v nichž může být vykonávána závislá práce. Sjednávání dohody o provedení práce a podmínky výkonu práce v tomto pracovně-právním vztahu významně pozměnila s účinností od 1. 1. 2012 novela zákoníku práce – zákon 365/2011 Sb.
Od prvního ledna tohoto roku došlo k řadě legislativních změn. A to i na úseku pracovního práva a zaměstnanosti, které se ze své podstaty dotýkají takřka každého člověka.[1] Stručně si připomeňme, že od Nového roku dochází ke změnám právní úpravy např.zkušební doby, odstupného, společníci a jednatelé mj. musí nyní platit celé sociální pojištění…
O neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele se jedná v případech, kdy zaměstnavatel učiní právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru, jenž nemá všechny náležitosti předepsané právními předpisy (zákoníkem práce a občanským zákoníkem) nebo při kterém nebyly splněny podmínky stanovené právními předpisy pro platnost tohoto…
Dohoda je zřejmě nejjednodušším způsobem rozvázání pracovního poměru. Přesto v praxi dochází k dohadům, omylům, zmatkům a problémům, když má na jejím základě skončit pracovní poměr. Vždyť nic není tak jednoduché, aby se to nedalo zkazit.
Nejvyšší správní soud vydal dne 29. listopadu 2011 rozsudek sp. zn. 2 Afs 16/2011,v němž říká, že činnost profesionálního sportovce není jednoduše podřaditelná pod pojem „závislá práce“ ve smyslu zákoníku práce. Nelze proto považovat za protiprávní uzavírání i jiných smluv mezi sportovci a jejich kluby.
Dnem 1. dubna 2012 nabývá účinnosti zákon vyhlášený ve Sbírce zákonů ČR pod 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ). Jednou ze specifických zdravotních služeb, které zákon nově upravuje, je i pracovnělékařská služba. Nový zákon nahradí současnou právní úpravu závodní preventivní…
Zaměstnanec, který si v důsledku rozvázání (skončení) pracovního poměru nestihl vyčerpat dovolenou, na kterou mu v tomto pracovním poměru vznikl nárok, má ve smyslu ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce, právo na tzv. proplacení dovolené, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou. Zákoník práce však v ust. § 221 umožňuje, aby si i…
Právní poradci i manažeři obchodních společností se již několik let zabývají otázkou souběhu funkcí, tedy situací, kdy člen statutárního orgánu či osoba, která je přímo statutárním orgánem (dále v textu uvádíme jen „člen statutárního orgánu“), vykonává zároveň obdobnou činnost v pracovněprávním vztahu. Tento model je zcela běžnou praxí většiny…
Do zákoníku práce[1] se s účinností od 1. 1. 2012 v novém ust. § 69 odst. 2 vrací částečné moderační právo soudu ohledně náhrady mzdy nebo platu, která náleží zaměstnanci za podmínek stanovených § 69 odst. 1 zákoníku práce při neplatném rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem, tedy možnost, aby soud na návrh zaměstnavatele snížil jeho…
Zákoník práce upravuje s účinností od 1. 1. 2012 pro zaměstnance zajímavé novinky v souvislosti s případným přechodem (převodem) práv a povinností z pracovně-právních vztahů. [1] Zaměstnanec, který si nepřeje přejít k (novému) zaměstnavateli, na kterého přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu, může jednostranně rozvázat pracovní…
S účinností od 1. 1. 2012 se mění právní úprava obchodního vedení společnosti. Novela obchodního zákoníku provedená zákonem 351/2011 Sb. zavádí zcela nový institut, a to pověření obchodním vedením. Podle této nové právní úpravy bude jednatel společnosti s ručením omezeným oprávněn pověřit obchodním vedením (vedením směrem dovnitř společnosti)…
Zaměstnavatel nesmí ve smyslu ust. § 66 odst. 1 věty druhé zákoníku práce ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 [1] do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance. [2]
Drobné avšak soustavné porušování povinností ze strany zaměstnanců je v praxi relativně častým nešvarem, tento příspěvek by proto měl nastínit možnosti a pravidla jeho postihu směřujícího k rozvázání pracovního poměru. Zákoník práce rozlišuje celkem tři stupně intenzity porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k…
Poslanecká sněmovna přehlasovala 6. listopadu 2011 senátní veto týkající se vládního návrhu novely zákona o zaměstnanosti, který nově rozšiřuje definici nelegální práce o závislou práci konanou mimo pracovněprávní vztah, tzv. švarcsystém. Novela nabude účinnosti již k 1. 1. 2012.
Dohoda o pracovní činnosti (normativně upravená v ust. § 76 a ustanoveních následujících a souvisejících zákoníku práce) je jedním ze tří základních pracovně-právních vztahů, v nichž je vykonávána závislá činnost – závislá práce. V praxi je využívána jak pro krátkodobější zaměstnávání brigádníků, tak i pro stabilnější - déletrvající pracovněprávní…
Zaměstnavatel je povinen některé případy rozvázání pracovního poměru projednat a jiné oznámit odborům, pokud u něj působí. Nesplnění povinnosti sice nezpůsobí neplatnost rozvázání pracovního poměru, [1] ale zaměstnavateli hrozí pokuty od inspekčních orgánů. [2] S účinností od 1. 1. 2012 určuje zákoník práce minimální počet členů zaměstnaných u…
Medializace rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (3 Ads 119/2010 - 58 z 9. 12. 2010) spustila letos na jaře velkou vlnu debat nad problematikou souběhu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu (dále jen „statutární orgán“) a vedoucího zaměstnance v pracovním poměru.
Zrušit pracovní poměr okamžitě (tzv. na hodinu) lze jen zcela výjimečně. Jde o velice delikátní způsob rozvázání pracovního poměru, což se projevuje v přísných podmínkách, za nichž lze k okamžitému zrušení pracovního poměru přistoupit.
Již mnohokrát diskutovaná novela zákoníku práce účinná od 1. ledna 2012 s sebou přináší mimo jiné řadu zásadních změn ve vztahu ke vzniku, trvání a skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel bude v řadě případů postaven před otázku, zda v konkrétní situaci použít ještě původní nebo již novelizované znění zákonných ustanovení. Tyto případy řeší, a…
Odstupné jako jednorázové peněžité plnění je povinen vyplatit zaměstnavatel zaměstnanci ve stanovených (zákoníkem práce uvedených) případech rozvázání pracovního poměru; mezi ně patří předně rozvázání pracovního poměru v důsledku u zaměstnavatele probíhajících organizačních změn (tj. z výpovědních důvodů specifikovaných v ust. § 52 písm. a), b) a…
Pro počátek běhu promlčecí lhůty podle § 619 o. z. třeba považovat za rozhodný okamžik, kdy má poškozený možnost úspěšně vymáhat své právo veřejněmocenskými prostředky. V...
Státní zástupce není v přípravném řízení oprávněn zamítnout návrh, jímž se obviněný s argumentem, že pominul důvod vazby, domáhá zrušení peněžité záruky. Pokud takovému...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního zákona).
Rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 insolvenčního zákona musí být vždy odůvodněno. Proti rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 je odvolání přípustné.
Úkon právní služby lze posoudit jako mimořádně obtížný ve smyslu § 12 odst. 1 advokátního tarifu i proto, že zastupovaný trpí duševní poruchou, avšak jen pokud je v jejím...
